7 C 355/2025-27 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, s přísl. a uvedla, že se jedná o nevracenou část revolvingového úvěru, který byla žalovanému poskytnut na základě smlouvy ze dne , datum, uzavřené mezi žalovaným a , právnická osoba, . s výší úvěrového rámce , částka, .2. Ze dokumentu označeného jako Smlouva k službě , Anonymizováno, účet soud zjistil, že tento dokument, který byl poskytnut v elektronické podobě, neobsahuje žádný elektronický podpis, a to ani zaručený. Za žalobkyni obsahuje podpisu (zobrazení parafy). Za žalovaného (označen jménem, příjmením a jako zákazník) je uvedeno jméno a příjmení žalovaného provedené ve zjevně stylizované podobě, která vypadá jako rukopisné písmo, s ohledem na jeho provedení je však zjevné, že o rukopis nejde. Písmo se podobá nejblíže fontu , jméno FO, nebo , jméno FO, . U podpisu žalovaného je strojopisně uvedeno : smlouva uzavřena prostředky komunikace na dálku.3. Žalobkyně tvrdila, že smlouva byla uzavřena distančním způsobem tak, že žalovaný se přihlásil na stránkách www., Anonymizováno, .cz, vyplnil registrační formulář, uvedl své osobní údaje, e-mail, telefonní číslo, doložil kopii občanského průkazu. S návrhem smlouvy souhlasil, byl mu zaslán unikátní SMS kód , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, , tento žalovaný opsal do registračního formuláře a tím došlo k uzavření smlouvy.4. Veškeré výše uvedené skutečnosti o přihlášení na stránky, vyplnění formuláře) zůstaly pouze v rovině tvrzení, k jejich prokázání žalobkyně nenavrhla a nepředložila žádní důkazy. Skutečnost, že žalobkyně měla k dispozici kopii občanského průkazu žalovaného nemůže prokázat, že jednajícím byl skutečně žalovaný, ale hlavně, že skutečně učinil výše tvrzené úkony směřující k uzavření smlouvy. Uvedená tvrzení jsou pak v rozporu s předloženým důkazem – smlouvou, ve které není zobrazen žádný číselný kód, ale stylizovaným písmem vyhotovené jméno a příjmení žalovaného.5. Z interních záznamů první předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že dne , datum, byl zaslán na telefonní číslo , tel. číslo, kód pro ověření účtu, a to v 8:51 kód , Anonymizováno, a v 21:30 kód , Anonymizováno, .6. Z dalších interních záznamů soud nemohl učinit žádná relevantní zjištění, neboť tabulka je v angličtině, nejsou vysvětleny souvztažnosti mezi jednotlivými položkami. Zřejmě jde o čerpání peněz, záznam obsahuje vždy i potvrzení o odeslání SMS na tel. číslo , tel. číslo, pro ověření účtu.7. Z dokladů označených jako „invoice“ je zřejmé, že se jedná o vystavení potvrzení o provedení objednávky na , Anonymizováno, , Anonymizováno, na jméno žalovaného, vždy je uvedena jistina, úrok a poplatek za splátku.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně její přílohy a oznámení op postoupení pohledávky má soud za prokázáno, že žalobkyni byla pohledávky za žalovaným z výše uvedené smlouvy postoupena.9. Pokud se týká těchto a dalších předložených důkazů, z žádného z nich nevyplývá jakékoli spojení s osobou žalovaného, nebyl předložen žádný důkaz, že by žalobkyně komunikovala právě s žalovaným. Rovněž není zřejmé, že to byl skutečně žalovaný, kdo a jakým způsobem stylizované zobrazení jména a příjmení připojil, kdy bylo připojeno na konkrétní dokument. Žádný z předložených důkazů žalovaného jakkoli ani v nejmenším objektivně nepropojuje s jednáními, které žalobkyně tvrdí. Doklady, které mají zřejmě prokazovat čerpání (invoice, zprávy potvrzení o zaslání SMS kódu pro ověření) jsou pouze interním dokumentem, který je vytvořen přímo žalobkyní a z jednoznačně pouze z její iniciativy a na základě jejích vlastních dokladů je přiřazen k žalovanému. Nebyl předložen jakýkoli důkaz, který by prokazoval, že se uvedené prostředky dostaly do dispozice žalovaného, resp. že by měl alespoň prostředky pro to, aby peníze čerpal (v tomto směru nebylo uvedeno ani žádné tvrzení). Rovněž nebyl předložen žádný důkaz o tom, že pokud bylo prováděno splácení v souvislosti s touto smlouvou, že je prováděl skutečně žalovaný.10. Z předložených důkazů tak nebylo možno vytvořit jakýkoli nepřímý řetěz, který by logicky, alespoň s velkou pravděpodobností svědčil o tom, že smlouva byla vůbec uzavřena, že byla uzavřena s žalovaným (alespoň v jiné než písemné formě) a že tento měl možnost peníze čerpat.11. Žalobkyně tvrdila, že k podpisu smlouvy došlo opsáním číselného kódu žalovaným. Číselné kódy byly tvrzeny dva, bylo prokázáno jejich odeslání na telefonní číslo , tel. číslo, , aniž bylo prokázáno, že jde o telefonní číslo, kterým v té době disponoval žalovaný. Není ani konkrétně tvrzeno, kterým kódem byla smlouva podepsána (byly odeslány dva kódy).12. Žalobkyně tato tvrzení neprokázala tato tvrzení, neboť v předložené smlouvě není připojen žádný číselný kód.13. Pro vysvětlení, proč je třeba k elektronickým podpisům přistupovat obezřetně, je nutno uvést následující: Často se objevuje argument, že při podpisu v listinné podobě soud nevyžaduje ověřený podpis. Podpis na dokumentu v listinné podobě má však jiné atributy a jiné vlastnosti, které jsou jedinečné a je možno je zpětně vysledovat. Aby měl elektronický podpis vlastnosti vlastnoručního podpisu, je zapotřebí, aby byla věnována pozornost takovým atributům, které zajištění vlastností obdobných vlastnoručnímu podpisu zajišťují. Skutečnost, že je žalovaný v řízení pasivní, by rozhodně neměla bránit soudu v tom, aby řádně posoudil předložené důkazy a tyto řádně vyhodnotil. Zejména pokud se týká dodržení písemné formy a samotného učinění právního jednání.14. Podle § 560 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.15. Problémem je tedy určitá certifikace systému a dále identifikace a autentizace.16. Písemný úkon v elektronické podobě může být s využitím elektronického podpisu, což je obdoba vlastnoručního podpisu ve smyslu § 561 o.z., čl. 25 eIDAS (Nařízení (EU) č. 910/2014 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu) a § 7 zák.č. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru. Při nutnosti zachování funkce písemné formy může nastat problém s úrovní elektronického podpisu. Zachování písemné formy v elektronické podobě je však od 1. 12. 2016 klíčové. Jednání nemůže být písemné, nejsou-li podmínky v § 562 o.z. splněny, ledaže je dokument podepsán potřebnou úrovní elektronického podpisu ve smyslu § 561o.z.17. Ve smyslu § 562 o.z.se jedná o elektronické systémy s dálkovým přístupem, tedy o prostředí, které není samonosné. Tzn., že informace o podpisu není v dokumentu a nelze podpis ověřit. Proto je nutné prokazovat parametry systému, jak jsou uvedeny v § 562 odst. 1 a 2 o.z. Přitom identita jednající osoby je dána registrací nebo přihlášením do systému. Pro písemnou formu jednání by měla být úroveň záruky značná nebo vysoká, protože jinak tuto jednající osobu nelze spolehlivě určit z takto použitých prostředků. V prostředí, které nevyhovuje požadavkům § 562 o.z. informace v něm uvedené o identitě přihlášené osoby nestačí. Je nutné prokázat, jaká právní jednání osoba učinila a není možno vycházet pouze z tvrzení žalobkyně. Je nutné prokázat, zda a co tvrzená osoba odklikla nebo připojila. Systém, který má vyhovět spolehlivosti podle § 562 o.z. musí být chráněn proti změnám a musí skutečně umožňovat zachycení obsahu jednání, a především musí být schopen určit jednající osobou ve vztahu k určitému jednání. Pro písemnou formu je nutné jako první řešit úroveň záruky za identitu jednající osoby v daném systému. Lze říct, že pokud tato záruka není alespoň značná, není taková záruka pro prokázání identity dostačující.18. Již z řady rozhodnutí odvolacích soudů je zřejmé, že soudy považují autentizaci a identifikaci za velmi důležitou. Například v rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 10 Co 577/2015 se konstatuje, že pokud chybí uznávaný elektronický podpis, nelze ho nahradit ověřovacím telefonátem ani předáním peněz. Z rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 9 Co 702/2014 vyplývá, že identita z pouhé registrace není věrohodná, pokud chybí též podpis jednajícího a chybí důkaz o odkliknutí přiloženého znění. Rovněž Krajský soud v Praze sp. zn. 28 Co 387/2015 konstatuje, že pokud chybí zaručený elektronický podpis pak IP adresa neautentizuje konkrétní osobou. Z rozhodnutí Krajského soudu v Plzni sp. zn. 64 Co 485/2015 vyplývá, že použitý elektronický prostředek musí umožňovat identifikaci s takovou pravděpodobností, s jakou ji obvykle umožňuje vlastnoruční podpis.19. Podle názoru soudu i vzhledem k rozporné judikatuře, komentářům a literatuře je nutné projevovat spíše opatrnost a větší přísnost, zejména u povinné písemné formy jednání. Vytvoření nebo odcizení digitální identity osoby je totiž velmi s