8 C 66/2026-48 – Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby jí žalovaná zaplatila celkem částku , částka, s příslušenství s tím, že dne , datum, uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, (dále také „poskytovatel úvěru“), smlouvu o spotřebitelském úvěru (dále také "Smlouva"), na jejímž základě jí byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaná zavázala vrátit s částkou ve výši , částka, (příslušenství pohledávky), formou 52 týdenních splátek ve výši , částka, . Žalovaná nic neuhradila. Jistina činí , částka, , dlužný poplatek , částka, , smluvní pokuta , částka, , kapitalizovaný úrok , částka, a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení , částka, . Pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno.2. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce s odbornou péči posoudil s , Anonymizováno, péčí schopnost žalované splácet úvěr, a to na základě informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy, které ověřil oproti dokladům, které předložila a to z potvrzení o příjmu a současně ověřila, že proti žalované není vedeno insolvenční řízení. K uvedenému předložila dokument nazvaný Zákaznická karta, kde jsou uvedeny údaje o příjmech a výdajích žalované a potvrzení o příjmu, jiné doklady žalobkyně nepředložila, neboť jimi nedisponuje. Pravdivost údajů v označeném dokumentu uvedených žalovaná stvrdila svým vlastnoručním podpisem. Tímto podle žalobkyně poskytovatel řádně posoudil úvěruschopnost žalované.3. Žalovaná se na výzvu soudu k žalobě nevyjádřila k jednání nedostavila. Soud proto projednal a rozhodl věc v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).4. Soud má za prokázáno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a její přílohy, že žalobkyně nabyla postoupením předmětnou pohledávku za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno společností , právnická osoba, , jejím přípisem odeslaným poštou dne , datum, .5. Z listiny nadepsané jako „smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ datované dne , datum, soud zjistil, že na základě písemné dohody poskytla původní věřitelka , právnická osoba, stejného dne žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši , částka, , na bez účelu, které se žalovaná společně s poplatkem ve výši , částka, (součet úroku ve výši , částka, , částky za zpracování spotřebitelského úvěru , částka, , částka za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení , částka, ) a doplňkové pojištění , částka, , celkem , částka, zavázala splatit původní věřitelce v 52 týdenních splátkách po , částka, , úroková sazba činila 86 %, RPSN činila 162,08 %. Ve smlouvě bylo dále ujednána smluvní pokuta pro případ prodleni, pokud Zákazník neuhradí rádné a včas splátku ve výši 0,1 % denně z dlu2n6 částky ohledné niž je v prodleni.6. Ze zákaznické karty- žádosti o spotřebitelský úvěr a z předložených poštovních poukázek soud zjistil, že žalovaná uvedla, že důvodem půjčky jsou neočekávané výdaje, je svobodná, žije s rodiči, má 2 vyživovací povinnost, je na rodičovské dovolené s příjmem , částka, měsíčně, ostatní příjem žadatele , částka, , další čisté příjmy domácnosti uvedeny , částka, , nemá spotřebitelský úvěr ani kreditní kartu u jiné společnosti. Příjem , částka, byl ověřen dvěma poštovnímu poukázkami, které žalobkyně k důkazu předložila. Mezi výdaji je uvedeno: externí splátky 0, interní splátky , částka, a odhadované měsíční výdaje žadatele , částka, . Výdaje na bydlení (nájem/inkaso, energie) nebyly vůbec uvedeny, zohledněny a nebyly nijak ověřeny, stejně tak nebyly zohledněny ani další osobní výdaje (jídlo, telefon, léky, doprava, oblečení), ani ověřen další údajný příjem domácnosti , částka, .7. Z rozhodnutí Úřadu práce ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalované byl přiznán od , datum, rodičovský příspěvek ve výši , částka, měsíčně, přídavek na dítě zvýšen na , částka, měsíčně.8. Z tabulky umoření vyplývá, že žalovaná na pohledávku ze smlouvy nic neuhradila.9. S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazních prostředků vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu. Žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši , částka, , které dosud ani částečně nevrátila. Žalovaná na svou obranu nic neuvedla a z provedených důkazů nevyšlo najevo, že by na poskytnutý úvěr cokoli uhradila. Soud naopak nemá za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalované, neboť vzhledem k zjištěným poměrům žalované, která byla na rodičovské dovolené se dvěma nezl. dětmi musela mít důvodné pochybnosti o její schopnosti spotřebitelské úvěr splácet.10. Žalované jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“) byl předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnut spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od , datum, .11. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Soud se zabýval tím, zda původní věřitelka poskytla žalované v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) úvěr v souladu s požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti vyjádřeným v ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.16. V předmětném sporném řízení bylo na žalobkyni, aby tvrdila, na základě jakých konkrétních skutečností dospěla k závěru, že u žalované nejsou dány důvodné pochybnosti o její schopnosti splácet poskytnutý úvěr, a především aby takto tvrzené skutečnosti prokázala, což žalobkyně neučinila. Žalobkyně předložila zákaznickou kartu a rozhodnutí úřadu práce, z nichž vyplývá, že žalovaná byla v době poskytnutí úvěru na rodičovské dovolené, měla dvě vyživovací povinnost a pobírala rodičovský příspěvek a přídavky na děti celkem , částka, měsíčně, její bydlení u rodičů nebylo osvědčeno. Další příjem domácnosti nebyl nijak ověřen, navíc je pro poměry žalované zcela bez významu, když další osoba ve společné domácnosti nemá povinnost podíl