8 C 238/2022-43 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum], ve znění jejího doplnění ze dne [datum], domáhala zaplacení částky 33.605,33 Kč s 11,75 % zákonným úrokem z prodlení z částky 14.779 Kč od [datum] do zaplacení, s 29 % úrokem ročně z částky 14.779 Kč od [datum] do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 843,92 Kč. Nárok odůvodnila tím, že mezi spol. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ původní věřitel“) a žalovanou došlo dne [datum], poté co původní věřitel posoudil schopnost žalované splácet úvěr, k uzavření smlouvy [číslo] s produktovým názvem [příjmení] [příjmení] v hotovosti týdenní [číslo], jejíž součástí byly též smluvní podmínky. Žalovanému byla poskytnuta hotovostní zápůjčka 16.000 Kč a žalovaný podpisem smlouvy stvrdil převzetí celé částky. Za poskytnutí a správu zápůjčky se žalovaný zavázal zaplatit celkový poplatek 11.477 Kč. Poplatek tvoří 29% úrok ročně ve výši 2.130 Kč, částka za zpracování úvěru, doručení, administrativní činnost, flexibilní splácení, ve výši 5.593 Kč, částka za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 3.754 Kč. Celkovou částku (jistina zápůjčky + poplatek) ve výši 27.477 Kč se žalovaný se zavázal zaplatit v hotovosti v 45 týdenních splátkách ve výši 420 Kč a poslední splátka pak činila 593 Kč. Žalovaný na pohledávku uhradil celkem 1.222 Kč, z toho 1221.00 Kč na jistinu, která tak činí 14.779 Kč a 1 Kč na poplatky, které činí 11.476 Kč a jsou požadovány jen ve výši 10.226,33 Kč. Prodlením žalovaného vzniklo právo na uhrazení: a) smluvní pokuty 0,1 % denně z celkové dlužné částky, a byla kapitalizována ke dni [datum] v částce 8.000 Kč, b) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení s hrazením jednotlivých splátek ke dni [datum], požadovaného pouze ve výši 843,92 Kč, a c) sankčních poplatků 600 Kč za zahájení vymáhání dluhu centrálním vymáháním pohledávek původního věřitele a za poplatky za upomínky. Pohledávka za žalovaným byla postoupena původním věřitelem žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k [datum], o postoupení byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne [datum]. K tomuto dni byla pohledávka původním věřitelem kapitalizována na částku 34.449,25 Kč sestávající z jistiny 14.779 Kč, poplatků za poskytnutí a správu úvěru 10.226,33 Kč, kapitalizované smluvní pokuty 8.000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 843,92 Kč a sankčních poplatků 600 Kč. Dopisem z [datum] byl žalovaný informován o postoupení pohledávky a vyzván k úhradě dlužné částky do [datum]. Žalovaný nárok tvoří smluvní úrok 29 % p.a. z jistiny 14.779 Kč od [datum] do zaplacení, a 11,75 % zákonný úrok z prodlení z téže částky od [datum] do zaplacení, žalovaný však následně neuhradil ničeho. 2. Během jednání dne [datum] žalobkyně odkázala na žalobní návrh a setrvala na svých tvrzeních a návrhu. Žalovaný k žalobě uvedl, že byl bez práce, požádal o splátky. 3. Žalobkyně prokázala aktivní legitimaci (postavení věřitele žalovaného) smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně její přílohy (pořadové číslo pohledávky z žalovaným - [číslo]), ze které vyplývá, že původní věřitel spol. [právnická osoba], [IČO], postoupil žalovanou pohledávku žalobkyni - spol. B2 [právnická osoba], [IČO], a to v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem původního věřitele jako postupitele, ze dne [datum], který byl předán k doručení dne [datum], jak vyplývá z potvrzení o podání. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] z [datum], jejíž nedílnou součástí byly rovněž smluvní podmínky, má soud za prokázané, že původní věřitel spol. [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle ust. § 2390 o.z., na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalované částku 16.000 Kč v hotovosti, při uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu zápůjčky 16.000 Kč, poplatek za zápůjčku celkem 11.477 Kč (sestávající se z úroku 2.130 Kč, částka za zpracování úvěru, doručení, administrativní činnost, flexibilní splácení 5.593 Kč, částky za vedení účtu a komfortní splácení 3.754 Kč) v 45 pravidelných týdenních splátkách, a to po 611 Kč, s poslední splátkou ve výši 593 Kč. Ve smlouvě bylo dále sjednáno, že zápůjční úroková sazba činí 29 % p.a. a roční procentní sazba nákladů vztahující se k zápůjčce činí 285,91 %. Žalobkyně dále k důkazu předložila výpočet smluvní pokuty ke dni [datum] s tím, že v žalobě požadovala smluvní pokutu v částce nižší, a to 8.000 Kč, a dále výpočet zákonného úroku z prodlení ke dni [datum] ve výši 843,92 Kč. Žalobkyně prokázala, že žalovanému byla dopisem ze dne [datum] zaslána předžalobní upomínka s výzvou k úhradě dluhu, žalovaný však na dlužné částce neuhradila ničeho. 5. Podle § 2 odst. 1 o.z. každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit. 6. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 7. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především článku 36 Listiny. 10. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005, dále například sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“ 11. Z veřejně dostupné databáze na webových stránkách [obec] [anonymizována dvě slova] ([příjmení] B1 [číslo]) plyne, že roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v září 2019, kdy byla uzavřena shora specifikovaná smlouva o zápůjčce, činila 9,41 %. 12. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Mezi žalovanou a původním věřitelem, spol. [právnická osoba], [IČO], byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 o.z., a to na poskytnutí jistiny ve výši 16.000 Kč. Uzavřenou smlouvu o zápůjčce soud shledal absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Smlouva se zjevně příčí dobrým mravům jako celek, soud ji tak shledal absolutně neplatnou dle ust. § 588 věta první o.z. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle ust. § 577 o.z. je vyloučena. Původní věřitel zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. Dle shora citované judikatury [název soudu], sp. zn. [spisová značka], ve spojení s daty z databáze na webu ČNB, podle kterých činila roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v září 2019 výši 9,41 %, by bylo možné akceptovat až trojnásobek této sazby, to je 28,33 % ročně. V daném případě sjednaný úrok činí 29 % p.a., RPSN pak 285,91 %. Přesto, že RPSN není totéž co úrok, když tato sazba vyjadřuje právě celkové náklady zápůjčky jako roční procento, je zřejmé, že částka, kterou měla žalovaná zaplatit nad rámec půjčené částky, tj. navýšení zápůjčky ve výši 16.000 Kč o 11.477 Kč, při délce trvání zápůjčky 45 týdnů, přesahuje trojnásobek běžného smluvního úroku sjednávaného pro úvěry v daných obdobích, kdy ve svém souhrnu činí téměř 83 % úroky ve vztahu k poskytnuté jistině. Taková výše poplatku se zcela vymyká obvykle sjednávaným poplatkům, které za tuto službu účtují banky