8 C 328/2021-81 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal zaplacení částky 210.520 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. rozsudku a náhrady nákladů řízení. To odůvodnil tím, že dne [datum] bylo zahájeno u [název soudu] pod sp.zn. [insolvenční spisová značka] insolvenční řízení dlužníka [jméno] [příjmení], [datum narození]. [anonymizováno] čj. [insolvenční spisová značka] ze [datum] byl zjištěn úpadek dlužníka a na jeho majetek prohlášen konkurs, vedený jako nepatrný, insolvenčním správcem byla ustanovena [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení] je od [datum] zaměstnancem žalovaného. Insolvenční správkyně sdělila poprvé dopisem ze dne [datum] žalované, že na majetek dlužníka [jméno] [příjmení], který je v pracovním poměru u žalované společnosti, byl usnesením [název soudu] č. j. [insolvenční spisová značka], ze dne [datum], prohlášen konkurs. Na základě opakované výzvy insolvenční správkyně žalovaná e-mailem z [datum] zaslala požadované informace, uvedla, že se jedná o srážky z příjmů dlužníka za období roku [rok] až [rok]. Z uvedeného sdělení žalovaného, však vyplývá, že v rozporu se zákonnými ustanoveními, od [anonymizováno] roku [rok] až do [anonymizováno] [rok] srážky z příjmu dlužníka nebyly vůbec prováděny. Dopisem ze dne [datum], žalobkyně sdělila žalovanému, že dle ust. § 205 a § 206 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a jeho řešení v platném znění, (insolvenční zákon, dále jen IZ), náleží mimo jiné do majetkové podstaty dlužníkova mzda nebo plat, a další. Za období od [datum] do [datum] činil celkový součet zabavitelných částek 210.520 Kč. Žalobce poukazuje na § 207 odst. 2) IZ, kdy příjmy dlužníka náleží do majetkové podstaty ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky (§ 279 odst. 2 o.s.ř.). [příjmení] [jméno] [příjmení] je od [datum] v době po prohlášení konkursu dosud zaměstnán u žalované. Žalovaná byla s ohledem povinna od počátku pracovního poměru dlužníka platit zabavitelnou část mzdy dlužníka žalobkyni do majetkové podstaty, a to ke dni splatnosti jednotlivých mezd (nejpozději k poslednímu dni následujícího kalendářního měsíce). Hrazení závazku jiné osobě než insolvenční správkyni nezpůsobuje zánik závazku. (rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 4794/2008 a sp. zn. 21 Cdo 726/2010). Od [datum rozhodnutí] do [datum] však nebyly zabavitelné části mzdy – srážky, na účet majetkové podstaty zaslány, ani přes opakované výzvy. 2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s odůvodněním, že [příjmení] [jméno] [příjmení] nastoupil do zaměstnání k žalované [datum], nepředložil zápočtový list a neinformoval žalovanou, že by proti němu probíhalo insolvenční řízení. Zaměstnavatel je vždy odkázán na informace a doklady, které mu předloží jeho nový zaměstnanec. Pokud zaměstnanec svému zaměstnavateli neuvede nic o svých předchozích zaměstnáních, nesdělí ani to, že má například nařízeny srážky ze mzdy, nebo že je v insolvenčním řízení, případně mu sdělí, že potvrzení od předchozího zaměstnavatele nemá vůbec k dispozici, není žádný právní prostředek, kterým by mohl zaměstnavatel vymoci potvrzení o zaměstnání dlužníka od předchozího zaměstnavatele. Povinnost informovat zaměstnavatele i insolvenčního správce má dle insolvenčního zákona dlužník. Na vzniku situace, kdy nebyly prováděny srážky, protože dlužník nesdělí svého zaměstnavatele, se podílí svým nedůsledným výkonem činnosti i insolvenční správce, který mohl zjistit ze sdělení České správy sociálního zabezpečení jeho zaměstnavatele. Taková zjištění mohl insolvenční správce činit průběžně, avšak z nejasných důvodů žalobkyně vyčkávala dva roky, aniž by jakkoli prověřovala, zda je dlužník zaměstnán. Postup žalobkyně byl v tomto směru laxní a nesprávný. Žalovaná poprvé náhodně a svou iniciativou v červnu 2020 zjistila probíhající insolvenční řízení svého zaměstnance [jméno] [příjmení] a jeho pracovnice [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v červnu 2020 telefonicky sdělila přímo žalobkyni [příjmení] [jméno] [příjmení], že je u nich žalovaný zaměstnaný, a žádala od žalobce zaslání podkladů, platebních údajů, aby žalovaná začala obratem provádět srážky ze mzdy. Tyto žalobkyně přislíbila poslat obratem, ale stalo se tak až dopisem z [datum]. Žalovaná začala od června 2020 provádět srážky ze mzdy R. [příjmení] na účet žalobce. Žalovaná konečně poukazovala na judikaturu Vrchního soudu v Praze, rozhodnutí čj. 2 VSPH 500/2014-B-63, ve kterém se zabýval vrchní soud odvoláním zaměstnavatele, plátce mzdy proti rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem o uložení pokuty plátci mzdy za neprovádění srážek. Vrchní soud dospěl k závěru, že je to vždy především dlužník, kdo má povinnost oznamovat insolvenčnímu správci své zaměstnání, svého zaměstnavatele, a pokud dlužník tyto povinnosti nesplní, zaviní, že nejsou prováděny ze mzdy srážky. 3. Žalovaná poukazovala na skutečnost, že sporný nárok se týká majetkové podstaty a závazků vůči majetkové podstatě ze strany dalších osob, což je oblast insolvenčního zákona (IZ). Žalobce bohužel blíže nevymezil právní důvod svého nároku, a z jeho podání vlastně vyplývá, že nárok je uplatňován z titulu občanského soudního řádu, který upravuje situaci, kdy zaměstnavatel neprovádí řádně srážky, a zakotvuje podle § 292 o.s.ř. povinnost plátce mzdy nahradit částku, kterou nesrazil. Jde o oblast o.s.ř. a exekucí. Sporný nárok se týká IZ a je nutno řešit otázku aktuální korelace o.s.ř. a IZ, či-li do jaké míry lze použít ustanovení o.s.ř. při posuzovaní insolvenčních problémů v rámci IZ. Insolvenční zákon má ustanovení § 7 zabývající se otázkou použitím o.s.ř. ve věcech sporného řízení a speciálně ve věcech výkonu rozhodnutí nebo exekuce. Dle § 7 IZ je použití o.s.ř. pouze přiměřené, ne úplné. Ohledně exekucí je tato přiměřenost ještě redukována tím, že se ustanovení o.s.ř. použijí jenom tehdy, když na ně IZ odkazuje. V insolvenčním zákoně není žádné ustanovení, které by odkazovalo na ustanovení § 292 o.s.ř.. Nárok žalobce tak nelze dovozovat z § 292 o.s.ř., jinak řečeno, že tento nárok neexistuje. Citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, na které žalobce odkazuje, vycházejí nikoli z IZ, ale ze zákona o konkurzu a vyrovnání. Ust. § 7 předcházející [datum] a z období citovaných judikátů, pokud uvádějí povinnost plátce mzdy provádět srážky, pak vycházeli z § 7, který byl di [datum] v jiném znění. Nebylo zde ustanovení redukující exekuce a výkon rozhodnutí, ale použití o.s.ř. nestanovil-li zákon jinak nebo nebyl-li takový postup v rozporu se zásadami insolvenčního řízení. Závěry judikatury NS pokud se řešilo to, zda plátce mzdy udělal něco špatně nebo ne, mohly rozhodnout způsobem, kterým žalobkyně argumentuje. Znění ustanovení § 7 o.s.ř. je jiné od [datum]. Proto žalovaná odkazuje na judikaturu Vrchního soudu (rozhodnutí z [datum]), které řeší i tu situaci, podle toho nového ustanovení a dospívá zde, byť řešil otázku uložení pokuty plátci mzdy, který neprováděl srážky, k závěru, že z insolvenčního zákona nikde nevyplývá povinnost, kterou by ukládal plátci mzdy provádět srážky. Vrchní soud dospěl k závěru, že ukládání pokuty plátce mzdy za to, že neprovádí srážky je nepřípustné. Tedy není žádné ustanovení insolvenčního zákona, které by odkazovalo na § 292 o.s.ř., na který se zřejmě odvolává svým nárokem žalobkyně. A není tak dán žádný právní důvod nároku žalobce. 4. Z usnesení [název soudu] čj. [insolvenční spisová značka] z [datum] (čl.5), mzdových listů [jméno] [příjmení] za rok [rok] [číslo] a [rok] (čl.8-12) a nesporných tvrzení účastníků vyplývá, že dlužník [jméno] [příjmení], narozen [datum] je od [datum] zaměstnancem žalované. Dne [datum] bylo u [název soudu] po sp.zn. [insolvenční spisová značka] zahájeno k návrhu věřitele insolvenční řízení ohledně dlužníka [jméno] [příjmení]. [anonymizováno] shora uvedeného soudu č.j. [insolvenční spisová značka] – [anonymizováno] – [anonymizováno] ze dne [datum] byl zjištěn úpadek dlužníka [jméno] [příjmení], narozeného [datum], bytem [adresa], na majetek dlužníka byl prohlášen konkurz, projednávaný jako nepatrný. Insolvenčním správcem byl ustanovena Ing. [jméno] [příjmení], [IČO], sídlem [adresa] (žalobce). Žalovaná od [anonymizováno] [rok] provádí srážky ze mzdy do majetkové podstaty na účet sdělený insolvenčním správcem. Dne [datum] byl žalovaném doručen dopis žalobce ze dne [datum], kterým žádá žalovaného, jako zaměstnavatele [jméno] [příjmení] o informace o jeho příjmech, s tím že sděluje, že proti [jméno] [příjmení] je vedeno insolvenční řízení, byl zjištěn úpadek dlužníka, prohlášen konkurz projednaný, jako nepatrný. Podle žalované jsou srážky od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] žalobcem vypočteny správně. Takto zjištěný skutkový stav byl dostačující pro rozhodnutí ve věci, a soud neprováděl další dokazování (např. výslechem zaměstnance žalovaného [příjmení] [jméno]). <i>5. Podle § 6 odst. 1, 2 z.č. 328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnání (dále jen ZKV)</i> <i>(1) Majetek podléhající konkursu tvoří konkursní podstatu (dále jen "p