2 C 324/2025-25 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou k nadepsanému soudu domáhala vůči žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobou uplatňovaný nárok žalobkyně odůvodnila tím, že se žalovanou dne , datum, uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru s názvem „, Anonymizováno, “ č. , hodnota, , na základě které byla žalovaná oprávněna čerpat úvěr, a to vždy do výše nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Počáteční výše sjednaného úvěrového rámce činila , částka, . Žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalované celkem částku , částka, . Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit formou pravidelných měsíčních splátek a zaplatit žalobkyni úrok. Žalovaná na dlužnou částku uhradila , částka, . Z toho důvodu, že žalovaná porušila svoji povinnost hradit řádně a včas sjednané splátky, přistoupila žalobkyně s účinností ke dni , datum, k zesplatnění celé dlužné částky. Žalovanou o tom informovala dopisem z téhož dne, v němž žalovanou současně vyzvala k zaplacení celé dlužné částky. Žalovaná však na tuto výzvu ani na předžalobní výzvu nikterak nereagovala a dosud žalobkyni dlužnou částku neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Žalobkyně vyslovila v žalobě souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalovaná byla tedy soudem vyzvána, aby se vyjádřila, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, s tím, že nevyjádří-li se v soudem stanovené lhůtě, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná na výzvu soudu nereagovala. Z těchto důvodů a jelikož ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud rozhodl, aniž nařizoval jednání.4. Z provedených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Soud zjistil, že žalobkyně se žalovanou uzavřela dne , datum, elektronickými prostředky komunikace na dálku smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru „, Anonymizováno, “ č. , hodnota, (dále jen „smlouva“). Součástí této smlouvy byly také úvěrové podmínky žalobkyně. Před uzavřením smlouvy žalobkyně přezkoumala úvěruschopnost žalované, jak bylo zjištěno z karty klienta, výpisu z NRKI a z ověření bonity. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytovat žalované peněžní prostředky nejvýše v částce zůstatku úvěrového rámce, a to i opakovaně. Počáteční výše úvěrového rámce činila , částka, za účelem koupě zařízení v této částce. Žalovaná za dobu trvání úvěru načerpala částku v celkové výši , částka, , jak vyplývá z výpisu čerpání, splátek a úhrad. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit formou měsíčních splátek ve výši 4 % z dlužné částky vždy splatných k 20. dni v měsíci. Dále se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit žalobkyni úrok. Roční úroková sazba činila 26,28 %, RPSN dosahovala 29,68 %. Žalovaná byla podle smlouvy povinna hradit také poplatky za doplňkové služby, a to poplatek za vedení účtu ve výši , částka, měsíčně. Pro případ prodlení žalované s úhradou, byť jedné splátky je žalobkyně podle smlouvy oprávněna požadovat úhradu nákladů spojených s upomínáním žalované ve výši , částka, , za měsíc vymáhání, smluvní pokutu ve výši , částka, a zákonný úrok z prodlení. Žalovaná splátky hradila do , datum, , poté však na dlužnou částku nic neuhradila, jak vyplývá z výpisu čerpání, splátek a úhrad. Celkem žalovaná zaplatila žalobkyni , částka, . V důsledku toho, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dvou a více splátek a nezaplatila splátku déle než tři měsíce po splatnosti, přistoupila žalobkyně podle článku , Anonymizováno, úvěrových podmínek k zesplatnění celkové dlužné částky, a to ke dni , datum, . O zesplatnění celé dlužné částky žalobkyně informovala žalovanou dopisem, který žalované dle podacího archu zaslala dne , datum, . Žalované byla následně dne , datum, zaslána předžalobní výzva, jak dokládá podací arch.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Soud shledal žalobu důvodnou. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru v intencích § 2395 a násl. o. z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, . V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek byla nesplacená částka úvěru ke dni , datum, zesplatněna. Žalovaná je tedy povinna uhradit žalobkyni § 2395 o. z. dlužnou částku v celkové výši , částka, sestávající z nesplacené jistiny ve výši , částka, , nákladů na vymáhání v souvislosti s upomínáním žalované za dvě upomínky po , částka, , tj. ve výši , částka, , a dvou smluvních pokut podle § 2048 o. z. ve výši , částka, , tj. v celkové výši , částka, . Žalovaná je rovněž podle shora uvedeného ustanovení povinna zaplatit žalobkyni smluvní úroky, a to kapitalizovaný úrok ve výši , částka, počítaný ode dne následujícího po zesplatnění do podání žaloby, tj. od , datum, do , datum, , a v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. také úrok ve výši 12,75 % ročně z částky neuhrazené jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, vzniklo žalobkyni podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. právo na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, za období od , datum, do podání žaloby, tj. do , datum, , a dále na zákonný úrok z prodlení z celé dlužné částky ve výši , částka, od , datum, do zaplacení. S ohledem na shora uvedené soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Platební místo náhrady nákladů řízení bylo stanoveno podle § 149 odst. 1 o. s. ř.9. Lhůta k zaplacení byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.