25 C 273/2025-21 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se návrhem podaným zdejšímu soudu domáhala zaplacení částky v celkové výši , částka, s příslušenstvím. Podle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny a souvisejících služeb v odběrném místě na adrese , adresa, v souladu se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným dne , datum, . Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny. Za období od , datum, do , datum, provedla žalobkyně vyúčtování poskytnutých služeb a uhrazených záloh žalovaného. Vyúčtování za toto období skončilo nedoplatkem ve výši , částka, . Splatnost vyúčtování byla ke dni , datum, . Po splatnosti vyúčtování žalovaný uhradil žalobkyni částku , částka, , kterou žalobkyně započetla na jistinu. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka ze dne , datum, . Před podáním návrhu nebylo žalovaným ničeho dalšího uhrazeno.2. Žalovaný se k podanému návrhu nevyjádřil. Ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud tak podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlasí. Jelikož žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem již v návrhu a žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.3. Na základě obsahu listin založených ve spise ve spojení s žalobními tvrzeními dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Dne , datum, uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny, kterou se zavázala dodávat žalovanému elektřinu a související služby do odběrného místa na adrese , adresa, . Žalovaný se smlouvou zavázal odebírat elektřinu a za dodávky elektřiny a související služby hradit řádně a včas sjednanou cenu. Za období od , datum, do , datum, vyúčtovala žalobkyně žalovanému nedoplatek za spotřebovanou elektřinu a související služby v částce , částka, splatný ke dni , datum, . Žalovaný nesplnil svou zákonnou povinnost, když nedoplatek za vyúčtovanou elektřinu a související služby do splatnosti neuhradil. Po splatnosti uhradil žalovaný pouze částku , částka, . Dne , datum, zaslala žalobkyně žalovanému prostřednictvím svého zástupce předžalobní upomínku k úhradě dluhu.4. Podáním ze dne , datum, vzala žalobkyně návrh částečně zpět co do částky , částka, , když žalovaný po podání návrhu uhradil žalobkyni dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, . Soud podle § 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř. řízení do částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení výrokem II. zastavil.5. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalovaný nesplnil svou povinnost řádně a včas hradit vyúčtované částky za sdružené služby dodávky elektřiny, k čemuž se smlouvou zavázal, a dostal se tak do prodlení s plněním peněžitého dluhu. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení neuhrazené části nedoplatku v celkové částce , částka, . Uplatněný nárok je po právní stránce nárokem na zaplacení ceny za elektřinu a související služby, který se opírá o § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobkyně podle § 1970 o. z. též právo na úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., a to od dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých dlužných částek podle předložených vyúčtování. Jelikož bylo v řízení prokázáno, že nárok žalobkyně na úhradu žalovaných částek je dán, soud žalobě zcela vyhověl.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Podle názoru soudu jsou ve shora uvedené věci splněny podmínky pro použití § 14b odst. 1 a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, u něhož tarifní hodnota nepřevyšuje částku , částka, . Soud má za to, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V této souvislosti soud pro stručnost odkazuje na nález Ústavního soudu ČR ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11, kterým Ústavní soud sjednotil judikaturu obecných soudů v řízení o takzvaných bagatelních věcech ohledně výše náhrady nákladů řízení.7. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o. s. ř.