9 C 330/2025-21 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení žalovaného na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřené mezi žalovaným a společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , (dále jen původní věřitel), která pohledávku z uvedené smlouvy postoupila žalobkyni. Žalobkyně žalobou požadovala pouze rozdíl mezi poskytnutou a splacenou částkou, a to z titulu bezdůvodného obohacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlasí. Jelikož žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem již v žalobě a žalovaný na výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.3. Žalovaný je občanem Rumunska, tím je dán mezinárodní prvek. Právní předchůdkyně žalobkyně provozovala svou podnikatelkou činnost v České republice v době uzavření smlouvy, kdy zde měl bydliště také žalovaný. Zdejší soud je proto mezinárodně příslušný podle čl. 17 bod 1 písm. c) nařízení Rady EU č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „nařízení Brusel I bis“). Podle čl. 18 bod 2 nařízení Brusel I bis jsou soudy České republiky mezinárodně příslušné podle bydliště žalovaného v době podání žaloby. Podle čl. 6 bod 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy je rozhodným právem právní řád České republiky (níže uvedené právní předpisy) s ohledem na to, že jde o nárok ze smlouvy o úvěru, žalovaný jako spotřebitel ve smyslu shora citovaného ustanovení nařízení má bydliště v době podání žaloby na území České republiky a žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně provozuje svou profesionální, resp. podnikatelskou činnost, v České republice a smlouva spadá do rozsahu této činnosti.4. Žalobkyně s původním věřitelem, společností , právnická osoba, , uzavřela dne , datum, podle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvu o postoupení pohledávek, kterou převedla na žalobkyni i pohledávky z titulu smlouvy o úvěru za žalovaným. Oznámení o postoupení pohledávky učiněné podle § 1883 o. z. bylo původním věřitelem učiněno dopisem ze dne , datum, .5. Ze smlouvy č. , hodnota, soud zjistil, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalovanému celkem částku , částka, s tím, že žalovanému byla celá částka předána v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal zapůjčenou částku vrátit s navýšením o celkem , částka, v 21 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, (s poslední splátkou , částka, ). Žalovaný neplatil řádně a včas dohodnuté splátky, uhradil pouze , částka, . S ohledem na tuto skutečnost se žalobkyně domáhala zaplacení , částka, jakožto rozdílu mezi poskytnutými prostředky a úhradou ze strany žalovaného. Vedle toho žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni postoupení pohledávky a dále až do zaplacení.6. Podle § 2 odst. 3 o. z., výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.7. Podle § 580 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru je s ohledem na výši poplatků absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. pro zřejmý rozpor s dobrými mravy a žalobkyni tak vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení vůči žalovanému podle § 2991 o. z., a proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za dobu od počátku prodlení podle žalobního vymezení ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, do dne postoupení pohledávky v zákonné výši z dlužné jistiny a dále od , datum, do zaplacení.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . S ohledem na § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalovanému povinnost nahradit náklady řízení k rukám advokáta právního zástupce žalobkyně.12. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.