2 C 93/2026-15 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení částky 51 440 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že tento nárok vnikl z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , kterou žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, . Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované jako podnikateli peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které se žalovaná zavázala formou splátek vrátit a zaplatit úrok ve výši 1 233 Kč a poplatek za sjednání a čerpání úvěru ve výši 18 207 Kč. Žalovaná však na splátkách úvěru neuhradila ničeho, přestože byla žalobkyní opakovaně upomínána. V návaznosti na prodlení žalované žalobkyně tedy požaduje poplatek za 4 zaslané upomínky v celkové výši 2 000 Kč a smluvní úrok z prodlení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na předžalobní upomínku, která jí byla zaslána dne , datum, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Ve věci samé bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Soud proto ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela se žalovanou jako podnikatelem dne , datum, smlouvu o podnikatelském úvěru , Anonymizováno, (dále jen „smlouva“). Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku. Identita žalované byla ověřena prostřednictvím korunové platby zaslané žalovanou na účet žalobkyně, jak dokládá potvrzení o platbě. Podpis žalované byl nahrazen zadáním verifikačního SMS kódu, jak vyplývá ze smlouvy. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že žalobkyně podle smlouvy poskytla žalované za účelem financování jejích podnikatelských potřeb částku 30 000 Kč, a to dne , datum, převodem na účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 1 233 Kč a poplatek za sjednání a čerpání úvěru ve výši 18 207 Kč, to vše ve lhůtě splatnosti 30 dnů, tedy nejpozději do , datum, . Úroková sazba podle smlouvy činila 50 % ročně. Žalovaná však povinnosti ze smlouvy řádně neplnila. Žalobkyně jí proto ohledně splacení dluhu zaslala v souladu s čl. 5. odst. 4. smlouvy celkem , hodnota, upomínky zpoplatněné částkou 500 Kč za upomínku. Doložené upomínky byly datovány dnem , datum, , , datum, , , datum, a , datum, . Pro případ prodlení žalované bylo v čl. 5. odst. 3. smlouvy ujednáno také právo žalobkyně na zaplacení smluvního úroku z prodlení ze součtu dlužné jistiny a poplatku za sjednání a čerpání úvěru, a to za prvních 90 dnů prodlení ve výši 0,5 % denně a od 91. dne prodlení ve výši 0,1 % denně. Žalovaná žalobkyni na dlužnou částku ničeho neuhradila ani na předžalobní výzvu, která jí byla zaslána dne , datum, , jak bylo zjištěno z podacího lístku.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Na základě zjištěného skutkového stavu a vzhledem k citovaným ustanovením zákona dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná nesplnila své povinnosti ze smlouvy o podnikatelském úvěru a žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, nezaplatila úrok ani poplatek za sjednání a čerpání úvěru ani sjednané poplatky za upomínky. Žalobkyně má proto podle § 2395 o. z. právo na zaplacení celkové dlužné částky 51 440 Kč, a to spolu se smluvním úrokem z prodlení z částky 48 207 Kč (tj. z částky dlužné jistiny a dlužného poplatku za sjednání a čerpání úvěru), a to ve výši 0,5 % denně od , datum, (tj. ode dne následujícího po splatnosti úvěru) do , datum, a ve výši 0,1 % denně od 15. 4. 2026 (tj. od 91. dne prodlení) do zaplacení. Na závěr soud podotýká, že žalovaná byla v řízení zcela nečinná a na svoji obranu neuvedla žádné skutečnosti. Soud proto žalobě s ohledem na shora uvedené vyhověl v plném rozsahu.8. Soud výrokem II. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a to vzhledem k tomu, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 2 058 Kč na 2 572 Kč podle položky 1 sazebníku. Žalobkyně je tedy povinna doplatit částku 514 Kč. Lhůta k zaplacení byla stanovena podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 748,90 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 572 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 51 440 Kč sestávající z částky 3 180 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně, tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 890 Kč ve výši 2 286,90 Kč. Povinnost k náhradě nákladů řízení k rukám advokátky žalobkyně byla žalované uložena podle § 149 odst. 1 o. s. ř.10. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.