25 C 364/2025-21 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne , datum, účastnickou smlouvu č. , hodnota, a dne , datum, účastnickou smlouvu č. , hodnota, , případně jejich dodatky. Součástí smluv jsou všeobecné podmínky žalobkyně a ceník tarifů a služeb. Na základě smluv a jejich dodatku se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací a žalovaný se zavázal za tyto služby řádně platit ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých pravidelných vyúčtováních služeb. Žalovaný neuhradil vyúčtované faktury řádně a včas. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku ze dne , datum, , žalovaný však na svůj dluh neuhradil ničeho.2. Žalovaný se k podanému návrhu nevyjádřil. Ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud tak podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyzval žalobkyni i žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlasí. Jelikož žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem v podání z , datum, a žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.3. Provedením důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Na základě účastnické smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, a účastnické smlouvy č. , hodnota, se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací a žalovaný se zavázal za tyto služby řádně platit ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých pravidelných vyúčtováních služeb. Součástí účastnické smlouvy č. , hodnota, bylo také ujednání o kupní smlouvě na koncové zařízení typu , Anonymizováno, , a to za zvýhodněných podmínek. Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil řádně a včas vystavená vyúčtování, byly v souladu se smluvními podmínkami služby z předmětných smluv deaktivovány a smlouvy ke dni , datum, vypovězeny. Žalobkyně požadovala po žalovaném podmíněnou slevu za koncové zařízení ve výši , částka, zpět, a to vrubopisem č. , hodnota, se splatností dne , datum, . Žalobkyně dále vystavila žalovanému fakturu č. , hodnota, na částku , částka, splatnou dne , datum, a fakturu č. , hodnota, na částku , částka, splatnou dne , datum, . Z každého z těchto vyúčtování požaduje žalobkyně úhradu dlužné splátky za koncové zařízení ve výši , částka, , tj. celkem , částka, . Žalobkyně dále vystavila žalovanému fakturu č. , hodnota, splatnou dne , datum, na částku , částka, představující zbývající dosud neuhrazené splátky za koncové zařízení (8 x , částka, ). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek předžalobní upomínkou ze dne , datum, , žalovaný však dosud ničeho neuhradil.4. Podle § 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 284/2009 Sb. o platebním styku, platební službou je provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení.5. Podle ustanovení § 64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby.6. V posuzovaném případě je zřejmé, že došlo k uzavření účastnických smluv. Protože žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně, že by na dlužnou částku cokoliv žalobkyni uhradil, rozhodl soud tak, že návrhu v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, s přihlédnutím k výši úroků stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých vyúčtování.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Soud má za to, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V této souvislosti soud pro stručnost odkazuje na nález Ústavního soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 3923/11, kterým Ústavní soud sjednotil judikaturu obecných soudů v řízení o takzvaných bagatelních věcech ohledně výše náhrady nákladů řízení.8. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o. s. ř.