25 C 72/2026-31 – Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou podanou dne , datum, k soudu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 28 178 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 26 792 Kč od , datum, do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč. Žalovaný následně využil svého práva na navýšení úvěru a čerpal úvěr v celkové výši 22 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne , datum, . Žalovaný se dle tvrzení žalobkyně dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byl původním věřitelem opakovaně vyzýván k úhradě dluhu. Žalovaný se tak měl dostat do prodlení s úhradou celého úvěru dne , datum, . Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši 28 178 Kč sestávající z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 22 000 Kč, smluvního úroku ve výši 4 792 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 386 Kč, splatných nejpozději dne , datum, , spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po splatnosti úvěru z částky 26 792 Kč.2. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, , na které si žalovaný dle vlastní volby vybral dostupné parametry úvěru, zejména výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Následně se měl seznámit s veškerými poplatky za poskytnutí úvěru a úroky spojenými s požadovaným úvěrem, vyplnit registrační formulář se svými osobními údaji, telefonním číslem a e-mailovou adresou a být obeznámen s obsahem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními plynoucími z uzavření smlouvy. Tímto měl žalovaný učinit návrh na uzavření konkrétní smlouvy vůči původnímu věřiteli a shora uvedenými kroky s původním věřitelem smlouvu uzavřít. Dle obchodních podmínek dostupných na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně byl žalovaný informován o tom, že věřitel může jako poskytovatel spotřebitelského úvěru nahlížet do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného, pokud je to nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.3. Žalovaný měl dále souhlasit s tím, že věřitel může za účelem ochrany svých majetkových práv a v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru před uzavřením smlouvy využívat informace z dlužnických registrů, konkrétně z registrů SOLUS, CNCB a CBCB. Úvěruschopnost žalovaného byla dle tvrzení žalobkyně vyhodnocena na základě tvrzení žalovaného o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie, přičemž žalobkyně uvedla, že nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích ani ohledně tvrzených příjmů a výdajů. Žalovaný měl podle obchodních podmínek prohlásit, že není v prodlení se splacením jakéhokoli dluhu vůči jakékoli třetí osobě, není si vědom, že by byl evidován v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie, zejména pak v interní databázi věřitele, insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí či databázi neplatných dokladů , právnická osoba, , a že mu nejsou známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jeho dluhů a povinností.4. Původní věřitel měl úvěr žalovanému vyplatit v období od , datum, do , datum, převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , a to s uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Žalovaný úvěr dle tvrzení žalobkyně do dnešního dne nevrátil, a to ani na základě upomínek původního věřitele a předžalobní upomínky právní zástupkyně žalobkyně odeslané dne , datum, .5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal pasivní.6. Zdejší soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a k projednání věci nenařídil ústní jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, čímž se jeho souhlas předpokládá (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).7. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za prokázané následující skutečnosti. Žalovaný uzavřel dne 1. 12. 2024 s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , listinu označenou jako smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě mu měl být poskytnut úvěr v částce 3 000 Kč. Následně mělo dojít k navýšení úvěru, přičemž žalovaný podle tvrzení žalobkyně čerpal úvěr v celkové výši 22 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne , datum, . Úvěr měl být žalovanému vyplacen v období od , datum, do , datum, bezhotovostně převodem z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , a to s uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Z obsahu žalobního návrhu a připojených listin bylo dále zjištěno, že žalobkyně požaduje po žalovaném částku 28 178 Kč, která sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 22 000 Kč, smluvního úroku ve výši 4 792 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 386 Kč. Žalobkyně současně požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 26 792 Kč od , datum, do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne , datum, mezi společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Z tvrzení žalobkyně vyplynulo, že žalovaný úvěr do dnešního dne neuhradil, a to ani přes opakované upomínky původního věřitele a předžalobní upomínku právní zástupkyně žalobkyně odeslanou dne , datum, .8. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla vyhodnocena na základě tvrzení žalovaného o jeho příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Současně však žalobkyně výslovně sdělila, že nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrací v uvedených databázích ani dokumentací k tvrzeným příjmům a výdajům žalovaného. Z obchodních podmínek dále vyplývá, že žalovaný měl prohlásit, že není v prodlení se splacením jakéhokoli dluhu vůči jakékoli třetí osobě, není si vědom, že by byl evidován v některé z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie, zejména v interní databázi věřitele, insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí či databázi neplatných dokladů , právnická osoba, , a že mu nejsou známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jeho dluhů a povinností.9. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Předně soud na základě částečného zpětvzetí žalobního návrhu žalobkyní řízení ve smyslu § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. zastavil co do částky 5 060 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 20. 6. 2025 do zaplacení, neboť žalobkyně podáním ze dne , datum, vzala žalobu v tomto rozsahu zpět s odůvodněním, že žalovaný před podáním žaloby dne , datum, uhradil částku 5 060 Kč, která nebyla z důvodu administrativního pochybení započtena. Po tomto částečném zpětvzetí zůstala předmětem řízení částka 23 118 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 21 732 Kč od 20. 6. 2025 do zaplacení.13. Ze zákonných ustanovení a ustálené judikatury plyne, že povinnost posoudit úvěruschopnost nelze splnit pouhým převzetím tvrzení žadatele o úvěr nebo toliko obecným nahlédnutím do registrů dlužníků, ale je zapotřebí, aby poskytovatel vycházel z objektivně doložených a ověřených údajů a aby byl schopen přesvědčivě doložit, na základě jakých konkrétních zjištění dospěl k závěru, že spotřebitel bude schopen úvěr řádně splácet. Nejvyšší správní soud vyložil, že součástí odborné péče je i obezřetnost vedoucí k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem a k požadavku na jejich doložení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. 1 As 30/2015-39), zatímco Nejvyšší soud zdůraznil, že věřitel musí být při posouzení úvěruschopnosti schopen vycházet z dostatečných informací, nikoli jen z neověřeného osobního prohlášení