4 C 33/2026-15 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou k nadepsanému soudu domáhala vůči žalované zaplacení částky 10 200 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že se jedná o nárok z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, , kterou se žalovanou uzavřela dne , datum, . Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované částku ve výši 7 500 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalované. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 2 700 Kč, a to nejpozději do , datum, . Tuto svoji povinnost však nesplnila. Žalobkyně proto žalované zaslala dne , datum, předžalobní upomínku. Žalovaná přesto na svůj dluh ničeho neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Ve věci samé bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Soud proto ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“). Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku prostřednictvím webových stránek žalobkyně, kdy podpis žalované byl nahrazen zadáním identifikačního SMS kódu. Žalobkyně v souladu se smlouvou poskytla žalované dne , datum, peněžní prostředky ve výši 7 500 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalované č. , č. účtu, uvedený ve smlouvě, jak vyplývá z potvrzení o provedené platbě. Žalovaná byla podle smlouvy povinna poskytnuté peněžní prostředky vrátit ve lhůtě 30 dnů, tj. do , datum, . Ve smlouvě byl ujednán smluvní úrok ve výši 2 700 Kč, kdy úroková sazba činila 1,20 % denně. RPSN pak dosahovala 4 114 %. Žalovaná jednorázovou splátku do data splatnosti nezaplatila. V návaznosti na to žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky v předžalobní upomínce, která byla podle podacího lístku žalované zaslána dne , datum, .5. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Na základě zjištěného skutkového stavu a dle shora citovaných ustanovení zákona soud uzavřel, že žaloba je důvodná. Žalobkyně se žalovanou uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru v intencích § 2395 a násl. o. z. a § 104 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 7 500 Kč s měsíční splatností a úrokem ve výši 1,20 % denně z jistiny úvěru. Jelikož žalovaná úvěr řádně a včas nezaplatila, vzniklo žalobkyni podle § 2395 o. z. právo na úhradu celkové dlužné částky ve výši 10 200 Kč. Co se týká vysoké výše úrokové sazby a RPSN, pak soud podotýká, že nelze přehlédnout, že v dané věci je úrok sjednán a také požadován nikoliv z poskytnutých peněžních prostředků, nýbrž za konkrétní časové období, které je relativně krátké (30 dní), a je vyjádřen pevnou částkou, tudíž v případě prodlení dlužníka s plněním závazku úrok nebude narůstat v čase takovým způsobem, jako je tomu u poskytování úvěrů bankami. , adresa, doba splatnosti také výrazně přispívá k tomu, že výše RPSN se jeví jako velmi vysoká. Pro posouzení věci soud považoval za podstatné rovněž to, že půjčená částka je relativně nízká a s jejím poskytnutím jsou spojeny určité náklady a poskytovatel by měl generovat také určitý zisk. V dané věci žalovaná obdržela částku 7 500 Kč, kterou měla vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 2 700 Kč. Ujednání proto nelze považovat za takové, které výrazně znevýhodňuje spotřebitele a je ve zřejmém rozporu s dobrými mravy. Nelze přehlédnout, že žalovaná za vyšší úrok získala téměř okamžitě jí požadovanou a, krom smluvního úroku, ničím nezajištěnou částku. Navíc byla žalovaná v řízení zcela nečinná a ke svým smluvním povinnostem se nehlásila. Soud přihlédl rovněž ke skutečnosti, že žalovaná sama vyhledala nabídku a smlouvu uzavírala za užití prostředků komunikace na dálku. V návaznosti na uvedené žalobkyni svědčí právo požadovat po žalované úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to z částky dlužné jistiny ve výši 10 200 Kč ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od , datum, do zaplacení. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 815 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 200 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně, tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně byla žalované uložena podle § 149 odst. 1 o. s. ř.9. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.