9 C 19/2026-28 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 41 783,24 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru. Smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , (dále jen „smlouva“), byla uzavřena dne , datum, s tím, že úvěrový rámec byl sjednán na částku 40 000 Kč. Žalovaný byl v souladu se smlouvou a jejími úvěrovými podmínkami oprávněn čerpat revolvingový úvěr vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Žalovaný se zavázal úvěr řádně splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené smlouvou. Splatnost pravidelných měsíčních splátek byla stanovena vždy k 20. dni kalendářního měsíce. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal z titulu úvěrové smlouvy částku 43 922,35 Kč. Žalovaný uhradil na poskytnutý úvěr částku 9 796 Kč, kdy tato částka byla žalobkyní započítána na úrok, poplatky a jistinu. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně využila svého oprávnění a úvěr zesplatnila. Zbývající pohledávka za žalovaným činí 41 783,24 Kč, přičemž se skládá z nesplacené jistiny ve výši 39 999,72 Kč, poplatků za pojištění ve výši 353,52 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 430 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč, a dále je požadováno příslušenství ve formě úroku a úroku z prodlení. Ani přes zaslání předžalobní výzvy žalovaný na svůj dluh dále neuhradil ničeho.2. Žalovaný je občanem Slovenska, tím je dán mezinárodní prvek. Žalobkyně provozovala svou podnikatelkou činnost v České republice v době uzavření smlouvy, kdy zde měl bydliště také žalovaný. Zdejší soud je proto mezinárodně příslušný podle čl. 17 bod 1 písm. c) nařízení Rady EU č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „nařízení Brusel I bis“). Podle čl. 18 bod 2 nařízení Brusel I bis jsou soudy České republiky mezinárodně příslušné podle bydliště žalovaného v době podání žaloby. Podle čl. 6 bod 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy je rozhodným právem právní řád České republiky (níže uvedené právní předpisy) s ohledem na to, že jde o nárok ze smlouvy o úvěru, žalovaný jako spotřebitel ve smyslu shora citovaného ustanovení nařízení má bydliště v době podání žaloby na území České republiky a žalobkyně provozuje svou profesionální, resp. podnikatelskou činnost, v České republice a smlouva spadá do rozsahu této činnosti.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli ve smyslu § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvu o úvěru na jejímž základě byl žalovanému poskytnut bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 40 000 Kč, který se zavázal vrátit v měsíčních splátkách v minimální výši 3,310 % z aktuálního načerpaného úvěrového rámce. Žalovaný se zavázal dlužnou částku uhradit spolu se sjednaným úrokem ve výši 27,9 % ročně a s RPSN ve výši 31,8 %. Z výpisu čerpání splátek a úhrad vyplývá, že žalovaný byl v prodlení s úhradou splátek. Podle oddílu smlouvy Pojištění se žalovaný zavázal hradit žalobkyni pojištění schopnosti splácet ve výši 8,9 % měsíčně z minimální splátky úvěru bez úhrady pojištění. Podle oddílu smlouvy Důsledky nesplácení úvěru v případě prodlení žalovaného se zaplacením splátky byla žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému měsíčně účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši 300 Kč a smluvní pokutu ve výši 500 Kč v případě, že výše dlužné splátky bude nižší než 500 Kč, maximálně však do výše dlužné splátky. Z přehledu čerpání a splátek bylo zjištěno, že žalovaný načerpal úvěr v celkové výši 43 922,035 Kč a uhradil 9 796 Kč. Zesplatňujícím dopisem ze dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celého úvěru ve výši 46 624,08 Kč do 14 dnů od sepsání výzvy, avšak žalovaný již na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobou uplatňuje žalobkyně neuhrazenou jistinu ve výši 39 999,72 Kč, neuhrazené poplatky za pojištění ve výši 353,52 Kč, náklady na vymáhání ve výši 430 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč. Příslušenství představuje nesplacený kapitalizovaný úrok ode dne poskytnutí úvěru , datum, do následujícího dne po zesplatnění , datum, , a následně do dne následujícího po sepsání žaloby , datum, ve výši 27,9 % ročně z nesplacené jistiny v částce 7 851,30 Kč, nesplacený úrok v zákonné výši 11,5 % ročně z nesplacené jistiny od , datum, do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od 15. dne po zesplatnění , datum, do dne sepsání žaloby , datum, ve výši 11,5 % ročně z nesplacené jistiny v částce 1 276,98 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z nesplacené jistiny od , datum, do zaplacení. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne , datum, a z podacího archu z téhož dne má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dluhu z titulu úvěrové smlouvy.5. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.7. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.8. Soud žalobu shledal důvodnou. Po provedeném dokazování učinil závěr, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 o. z. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr, který žalovaný uhradil žalobkyni pouze z části. Dále mu byly účtovány poplatky a smluvní pokuty v souladu se smlouvou a úvěrovými podmínkami. Protože se žalovaný dostal do prodlení s placením splátek, zesplatnila žalobkyně úvěr v souladu se smluvními podmínkami. Soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení podle § 1970 o. z. a nařízení vlády 351/2013 Sb. ode dne následujícího po uplynutí lhůty určené ve výzvě k zaplacení zesplatněného úvěru a úrok ve sjednané výši a od 91. dne prodlení s ohledem na počátek prodlení již se zaplacením splátek ve výši podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 576 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 672 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 41 783,24 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně byla stanovena podle § 149 odst. 1 o. s. ř.10. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.