9 C 426/2025-22 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 326 738,90 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě mu poskytla úvěr ve výši 350 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději do , datum, v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 6 016 Kč. Žalovaný však svůj dluh žalobkyni řádně nehradil, žalobkyně tak požaduje po žalovanému částku ve výši 326 738,90 Kč, která představuje nesplacenou jistinu úvěru ve výši 322 478,90 Kč a úvěrové poplatky ve výši 7 260 Kč, a dále žalobkyně požaduje příslušenství ve formě kapitalizovaného úroku, kapitalizovaného úroku z prodlení a dále úrok a úrok z prodlení do zaplacení. Ani přes zaslání předžalobní upomínky žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil.2. Žalovaný je občanem , Anonymizováno, , tím je dán mezinárodní prvek. Žalobkyně provozovala svou podnikatelkou činnost v České republice v době uzavření smlouvy, kdy zde měl bydliště také žalovaný. Zdejší soud je proto mezinárodně příslušný podle čl. 17 bod 1 písm. c) nařízení Rady EU č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „nařízení Brusel I bis“). Podle čl. 18 bod 2 nařízení Brusel I bis jsou soudy České republiky mezinárodně příslušné podle bydliště žalovaného v době podání žaloby. Podle čl. 6 bod 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy je rozhodným právem právní řád České republiky (níže uvedené právní předpisy) s ohledem na to, že jde o nárok ze smlouvy o úvěru, žalovaný jako spotřebitel ve smyslu shora citovaného ustanovení nařízení má bydliště v době podání žaloby na území České republiky a žalobkyně provozovala svou profesionální, resp. podnikatelskou činnost, v České republice a smlouva spadá do rozsahu této činnosti.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a poučil ho o tom, že pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlasí. Jelikož žalobkyně souhlasila s tímto postupem již v žalobě a žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.4. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , (dále jen „smlouva“), vyplývá, že žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 350 000 Kč. Součástí smlouvy byl sazebník poplatků. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 350 000 Kč, přičemž tato částka měla být žalovanému poskytnuta za účelem konsolidace dluhů na účty věřitelů z konsolidovaných půjček. Žalovaný se naproti tomu zavázal splatit úvěr s úrokem ve výši 13,50 % ročně v 96 měsíčních splátkách ve výši 6 016 Kč vždy k 25. dni v měsíci, a to nejpozději do , datum, . RPSN činilo 14,63 %. Podle části smlouvy nazvané Volitelné kolektivní pojištění schopnosti splácet se žalovaný zavázal hradit pojištění schopnosti splácet splatné spolu se splátkami úvěru. Výše měsíčního pojistného podle části Spotřebitelské úvěry – ostatní společné položky činila 0,17 % měsíčně z poskytnuté výše úvěru, tedy celkem 595 Kč. Podle stejné části sazebníku poplatků má pak žalobkyně právo požadovat po žalovaném 500 Kč za upomínku o neprovedení splátky. Žalobkyně požaduje po žalovaném kromě jistiny a příslušenství uhradit částku ve výši 4 760 Kč představující 8 neuhrazených měsíčních poplatků za pojištění schopnosti splácet po 595 Kč za období od , datum, do , datum, , a dále částku ve výši 2 500 Kč představující poplatek za celkem , hodnota, zaslaných upomínek o neprovedení splátky úvěru, které žalovanému zaslala v období od , datum, do, Anonymizováno, , datum, . Z důvodu, že žalovaný své závazky vůči žalobkyni řádně a včas nesplácel, zesplatnila žalobkyně pohledávku žalovaného s účinností ke dni , datum, . Žalovaný byl ze strany žalobkyně vyzýván k úhradě dluhu, jak je patrné z předžalobní výzvy ze dne , datum, , odeslané téhož dne, jak plyne z podacího archu ve spojení se sledováním zásilky.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.7. Soud žalobu shledal důvodnou, když bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr v celkové výši 350 000 Kč. Žalovaný však porušil svou povinnost vrátit žalobkyni řádně a včas poskytnuté peněžní prostředky. Celkem žalovaný na jistině dluží žalobkyni 322 478,90 Kč, na pojištění schopnosti splácet 4 760 Kč a na poplatcích za upomínání 2 500 Kč. Žalobkyni vedle práva na úhradu dlužné jistiny a poplatků vzniklo i právo na kapitalizovaný úrok ve výši 38 492,02 Kč za období ode dne následujícího po zaplacení poslední splátky dne , datum, do , datum, , kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 19 815,72 Kč za období ode dne následujícího po zaplacení poslední splátky dne , datum, do , datum, , dále úrok od 11. 10. 2025 do zaplacení, a dále úrok z prodlení od 11. 10. 2025 do zaplacení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb ve výši 12,75 % ročně, když počátek prodlení nastal dne , datum, po zaplacení poslední splátky. Žaloba byla s ohledem na shora uvedená skutková zjištění a citovaná zákonná ustanovení shledána důvodnou, a proto jí soud vyhověl v plném rozsahu.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 49 744,10 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 13 190 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 329 738,90 Kč sestávající z částky 9 620 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 30 210 Kč ve výši 6 344,10 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně byla stanovena podle § 149 odst. 1 o. s. ř.9. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.