1 C 114/2021-419 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se domáhá vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem specifikovaným ve výrokové části rozsudku s tím, že navrhla, aby do jejího výlučného vlastnictví připadl pozemek parcelní číslo st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], pozemek parcelní [číslo] pozemek parcelní [číslo] v katastrálním území a obci [obec] (dále jen„ rodinný dům“). Do vlastnictví žalovaného navrhuje přikázat pozemek parcelní [číslo] jehož součástí je stavba bez čísla popisného nebo evidenčního v katastrálním území a obci [obec] (dále též jen„ garáž“). Žalobkyně konstatovala, že s žalovaným žila cca 17 let a z jejich vztahu se narodily dvě nezletilé dcery. I po ukončení vztahu žili oba účastníci v předmětném rodinném domě. Protože mezi nimi dochází k častým neshodám a hádkám, jež podle žalobkyně souvisí rovněž s otázkou zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, je podle žalobkyně jediným řešením zrušit a vypořádat spoluvlastnictví k nemovitostem. Žalobkyně trvá na tom, aby rodinný dům připadl do jejího vlastnictví, a na podporu pro svůj návrh vypořádání uvádí, že v domě bydlí od svého dětství a má k němu silný citový vztah, žijí zde obě dcery účastníků, které byly svěřeny do její péče, v obci žije rovněž její rodina a v domě se nacházela provozovna využívaná žalobkyní k podnikání (kterou žalovaný bez jejího souhlasu předělal na obytnou místnost). Žalobkyně dále navrhla, aby jí byla uložena povinnost doplatit zůstatek úvěru na základě úvěrové smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky a [právnická osoba], z něhož byly financovány pořízení a rekonstrukce domu, a aby tato skutečnost byla zohledněna při stanovení výše vypořádacího podílu. Garáž má být dle žalobkyně přikázána žalovanému. 2. Žalovaný navrhl, aby soud rozhodl o rozdělení společné věci mezi spoluvlastníky. Po sdělení předběžného právního názoru soudu o tom, že rozdělení věci není s ohledem na intenzitu vzájemných neshod účastníků možné, navrhl žalovaný, aby rodinný dům i garáž byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví. Za důvod, proč mají být nemovitosti přikázány do jeho vlastnictví, žalovaný označil skutečnost, že na pořízení a rekonstrukci domu vynaložil své výlučné finanční prostředky ve výši 3 279 278,43 Kč a o pořízení domu se tedy zasloužil více než žalobkyně. Nadto deklaroval, že je připraven nechat žalobkyni i s dcerami v domě i nadále bydlet. 3. Usnesením ze dne 10. 3. 2022, č. j. 1 C 114/2021-214, soud vyzval žalovaného, aby upřesnil svůj návrh ve věci samé tak, že uvede, zda v řízení uplatňuje nárok (tzv. vypořádání v širším smyslu) na zaplacení částky 3 279 278,43 Kč (či v jiné výši) z titulu investic do předmětu spoluvlastnictví, nebo zda tvrzenou pohledávku pouze navrhuje započíst na případný vypořádací podíl žalobkyně. Současně soud žalovaného poučil, že v řízení není možné provést započtení nároků z tzv. širšího vypořádání spoluvlastnictví oproti budoucímu nároku na náhradu za spoluvlastnický podíl (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2354/2016 a usnesení ze dne 30. 5. 2018, sp. zn. 22 Cdo 1744/2018). Žalovaný podáním ze dne 20. 3. 2022 (č. l. 220) sdělil, že nárokuje zaplacení částky 3 279 278,43 Kč z titulu investic do nemovitosti ve spoluvlastnictví. Usnesením ze dne 12. 5. 2022, č. j. 1 C 114/2021-259, byl proto žalovaný vyzván k zaplacení soudního poplatku z návrhu na zaplacení částky 3 279 278,43 Kč, na což reagoval podáním ze dne 30. 5. 2022 (č. l. 267) tak, že na jeho návrh má být nahlíženo toliko jako na obranu proti návrhu žalobkyně s tím, že tvrzená pohledávka má být pouze započtena na případný vypořádací podíl. 4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav. 5. Z výpisu z katastru nemovitostí, [list vlastnictví] pro katastrální území a [územní celek], se podává, že žalobkyně a žalovaný jsou spoluvlastníky ve výroku uvedených nemovitostí (rodinného domu i garáže spolu s přilehlými pozemky), přičemž podíl každého z nich činí ½. 6. Obvyklá cena rodinného domu byla znaleckým posudkem [jméno] [příjmení] [číslo] určena jako 3 588 280 Kč a obvyklá cena garáže byla stanovena na 150 260 Kč. Znalecký posudek byl předložen žalovaným, má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku. Žádný z účastníků netrval na výslechu znalkyně a rovněž soud shledal, že podání znaleckého posudku v písemné formě je v daném případě s ohledem na to, že závěry znalkyně nebyly zpochybněny, postačující. 7. Ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že rodinný dům byl získán ve veřejné dražbě s tím, že v době jeho nabytí měla k domu i nadále sjednánu platnou nájemní smlouvu matka žalobkyně; žalobkyně v rodinném domě žije od roku 1990, žalovaný od roku 2005 a v současnosti je dům i bydlištěm nezletilých dcer účastníků. Rodinný dům byl pořízen za částku 1 300 000 Kč. Garáž byla zakoupena za částku 50 000 Kč, která byla zaplacena žalovaným. 8. Z plánu splátek hypotečního úvěru [číslo] (č. l. 330) se podává, že měsíční splátka úvěru, ze kterého je financováno pořízení a rekonstrukce rodinného domu) činí 10 694 Kč a datum splatnosti úvěru je 30. 11. 2029, zbývá tedy uhradit 85 splátek, takto částku 908 990 Kč. Pojištění schopnosti splácet úvěr bylo sjednáno ve výši 610 Kč. 9. Ze tří smluv o budoucí darovací smlouvě ze dne 21. 10. 2022 uzavřených mezi žalobkyní jako budoucí obdarovanou a budoucími dárci [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že budoucí dárci se zavázali na výzvu žalobkyně uplatněnou nejpozději do 31. 12. 2023 do sedmi dnů od učinění výzvy uzavřít darovací smlouvy, na jejichž základě žalobkyni darují celkem částku 1 600 000 Kč ([jméno] [příjmení] 300 000 Kč, [jméno] [příjmení] 500 000 Kč a [titul] [jméno] [příjmení] 800 000 Kč). 10. Z výpisu z běžného účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno [jméno] [příjmení] vyplývá, že zůstatek na tomto účtu ke dni 30. 9. 2022 činil 384 585,62 Kč. Z mimořádného výpisu zaúčtovaných transakcí na účtu č. [bankovní účet], jehož majitelem je [jméno] [příjmení], se podává, že zůstatek na tomto účtu činil 585 358,05 Kč (ke dni 20. 10. 2022). Z potvrzení vystaveného [právnická osoba], dne 21. 10. 2022 soud zjistil, že na účtu [titul] [jméno] [příjmení] č. [bankovní účet] byl k tomuto dni evidován zůstatek peněžních prostředků ve výši 1 013 677,08 Kč (Viz č. l. 305 a přílohová obálka.) 11. Z potvrzení vystaveného [právnická osoba], dne 14. 10. 2022 soud zjistil, že na účtu žalovaného č. [bankovní účet] byl k tomuto dni evidován zůstatek peněžních prostředků ve výši 363 263,59 Kč. Na zahraničním účtu žalovaného [číslo] je evidován zůstatek ve výši 9 016,93 EUR, což činí 219 292 Kč při kurzu 24,32 Kč za Euro ke dni 15. 11. 2022 (Viz č. l. 303 a 304.) 12. Žalovaný podáním ze dne 8. 5. 2022 k výzvě soudu, aby doložil, že disponuje dostatečnými prostředky k vyplacení případného vypořádacího podílu žalované, předložil žádost o poskytnutí meziúvěru/úvěru ze stavebního spoření (č. l. 246). 13. Usnesením ze dne 23. 9. 2022, č. j. 1 C 114/2021-295, soud vyzval žalovaného, aby nejpozději při příštím jednání ve věci dne 24. 10. 2022 doložil, že disponuje finančními prostředky k úhradě případného vypořádacího podílu žalované s tím, že jej poučil, že již předloženou žádost o poskytnutí meziúvěru/úvěru ze stavebního spoření nelze považovat za doložení schopnosti vypořádací podíl zaplatit. 14. Žalovaný při jednání dne 24. 10. 2022 sdělil, že v tuto chvíli může předložit pouze výpisy ze svého účtu a zatím není schopen doložit, že mu bude ze strany banky poskytnut úvěr, o který požádal před čtrnácti dny, nicméně zatím nedisponuje žádnými dokumenty, kterými by to mohl doložit. 15. Následně žalovaný předložil nabídku hypotéky od [právnická osoba], platnou do 13. 12. 2022, v jejímž textu je však výslovně uvedeno, že zde uvedené údaje, informace a výpočty jsou pouze informativního charakteru a nepředstavují v žádném ohledu závazek banky k poskytnutí hypotečního úvěru. 16. Usnesením ze dne 18. 8. 2021, č. j. 8 Nc 1801/2021-19, Okresní soud v Prachaticích nařídil předběžné opatření, kterým žalovanému uložil, aby po dobu jednoho měsíce opustil společné bydliště s žalobkyní, nevstupoval do společného obydlí a aby se nezdržoval ani v bezprostředním okolí tohoto domu a zdržel se setkávání s žalobkyní a jejího nežádoucího sledování a obtěžování. Rozhodnutí bylo vydáno z důvodu opakovaného napadání žalobkyně a vyhrožování jí ze strany žalovaného. Rozhodnutí bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 9. 2021, č. j. 8 Co 1040/2021-45. 17. Z vyrozumění o odložení věci ze dne 16. 7. 2021 a 10. 8. 2021 (č. l. 27 a 28) vyplývá, že žalovaný oznámil spáchání přestupků, kterých se měli dopustit pan [jméno] [příjmení] (dle žalovaného přítel žalobkyně) a [jméno] [příjmení] (otec žalobkyně) tím, že žalovanému vyhrožovali fyzickým násilím, pokud nenechá žalovanou na pokoji. Věc byla [stát. instituce] v obou případech odložena, jelikož oznámení neodůvodňovalo zahájení přestupkového řízení či p