6 C 190/2021-64 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 21. 9. 2021 se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení souhrnně částky 22 789 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 27 789 Kč ve výši 8,25 % ročně od 1. 11. 2020 do 19. 2. 2021 ve výši 706,88 Kč, z částky 25 789 Kč ve výši 8,25 % ročně od 20. 2. 2021 do 15. 3. 2021 ve výši 141,84 Kč, z částky 24 789 Kč ve výši 8,25 % ročně od 16. 3. 2021 do 30. 4. 2021 ve výši 261,32 Kč, z částky 23 789 Kč ve výši 8,25 % ročně od 1. 5. 2021 do 20. 5. 2021 ve výši 109,03 Kč, z částky 22 789 Kč ve výši 8,25 % ročně od 21. 5. 2021 do zaplacení, dále částky 7 758,79 Kč a úroku za poskytnutí úvěru ve výši 89,29 % p. a., a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 23. 7. 2020 do zaplacení, tj. úrok za poskytnutí úvěru ve výši 89,29 % p. a. z částky 23 901,17 Kč od 23. 7. 2020 do 15. 3. 2021 ve výši 13 322,20 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 89,29 % p. a. z částky 23 690,70 Kč od 16. 3. 2021 do 30. 4. 2021 ve výši 2 574,16 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 89,29 % p. a. z částky 22 690,70 Kč od 1. 5. 2021 do 20. 5. 2021 ve výši 1 072 Kč a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 89,29 % p. a. z částky 21 690,70 Kč od 21. 5. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 23. 7. 2020 dosáhne částky 86 918 Kč. 2. Žalobkyně v žalobě dále tvrdila, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] dne [datum], na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč, k jehož vyplacení došlo následující den. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 80,29 % p. a. splácet ve 36 měsíčních splátkách po 2 079 Kč počínaje měsícem listopadem 2019 vždy do 17. dne kalendářního měsíce. Součástí splátek byla i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalované splácet úrok ve výši 67 Kč. Schopnost žalované hradit úvěr byla prověřena. 3. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy, ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění úvěru žalovaná zaplatila následující částky: - 1. částku ve výši 2 500 Kč ze dne 22. 11. 2019, - 2. částku ve výši 2 100 Kč ze dne 19. 12. 2019, - 3. částku ve výši 500 Kč ze dne 17. 2. 2020, - 4. částku ve výši 3 000 Kč ze dne 26. 2. 2020, - 5. částku ve výši 500 Kč ze dne 13. 3. 2020, - 6. částku ve výši 2 000 Kč ze dne 15. 4. 2020, - 7. částku ve výši 1 000 Kč ze dne 15. 5. 2020, - 8. částku ve výši 1 500 Kč ze dne 12. 6. 2020. 4. Před zesplatněním celého úvěru vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut podle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 499 Kč, a to celkem jako smluvní pokuta u tří splátek, kde se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 499 Kč. Tato byla splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na jejich zaplacení. Dále pak vzniklo žalobkyni právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované podle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 600 Kč, když jde o částku 200 Kč za každou splátku, kde se ocitla žalovaná v prodlení o délce 15 dnů a šlo o splátky číslo 3, 4. a 5. 5. V důsledku prodlení žalované došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy a k zesplatnění úvěru tak došlo k datu 21. 7. 2020. K tomuto datu byla dosud nezaplacená celá jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, se staly součástí nové úvěrové jistiny, která činila výši 28 556,70 Kč. 6. V bodě 6.5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nové jistiny úvěru za každý den prodlení, v daném případě od 1. 11. 2020 až do jejího úplného zaplacení. 7. Po zesplatnění celého úvěru byly žalobkyni uhrazeny částky ve výši 1 000 Kč dne 18. 8. 2020, 18. 9. 2020, 15. 3. 2021, 30. 4. 2021 a 20. 5. 2021. Dále pak šlo dne 19. 2. 2021 o zaplacení částky ve výši 2 000 Kč. 8. Jednání ve věci bylo konáno dne 3. 1. 2022 za účasti zástupce žalobkyně a žalované. 9. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav. 10. Dne 23. 10. 2010 uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč, žalovaná se zavázala úvěr vrátit ve 36 měsíčních splátkách po 2 079 Kč, celkem tedy částku 74 844 Kč. Úrok za dobu trvání smlouvy byl sjednán ve výši 89,29 % ročně. Výše předpokládané roční procentní sazby nákladů na úvěr činil 136,6 % (zjištěno v návrhu na uzavření smlouvy o úvěru). 11. Částka 25 000 Kč byla na účet žalované číslo [bankovní účet] dne 24. 10. 2019 poukázána, jak bylo zjištěno z dokladu o vyplacení úvěru. 12. Úvěryschopnost žalované byla ze strany žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně ověřena, jak bylo zjištěno z hodnocení klienta ze dne 23. 10. 2019. 13. Žalovaná na svůj dluh zaplatila celkem částku 20 100 Kč ve dnech v žalobě shora citovaných. 14. Z veřejného výpisu z [anonymizováno] – systém časových řad [obec] národní banky, se podává, že průměrná úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v [anonymizováno] v měsíci říjnu 2019 činila 8,41 %. 15. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán (§ 2399 odst. 1 občanského zákoníku). 17. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 18. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 19. Týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas (§ 576 občanského zákoníku). 20. Soud při aplikaci shora citovaných ustanovení občanského zákoníku na tento případ dospěl k závěru, že ujednání o výši úroků ve smlouvě o úvěru se zjevně příčí dobrým mravům, a smlouva o úvěru je proto ve smyslu ustanovení § 580 odst. 1, § 588 a § 576 občanského zákoníku v této části absolutně neplatná. Ujednání, aby žalobkyně úvěrující žalovanou částkou 25 000 Kč obdržela za 3 roky celkem částku 74 844 Kč, je podle názoru soudu zjevně nepřiměřené, neodpovídající běžnému úvěrovému vztahu, a to i přes to, že žalobkyně je nebankovní institucí. Ani v případě nebankovní instituce totiž není možné připustit sjednání úroku ve výši 89,29 % jako ještě odpovídající dobrým mravům. V této souvislosti se připomíná, že průměrná úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v [anonymizováno] v měsíci listopadu 2019 činila 8,42 %. 21. Pokud se jedná o právo žalobkyně na zaplacení smluvních pokut a související náhrady nákladů, pak žalobkyni toto právo nenáleží, jelikož výše jednotlivých dílčích splátek (za jejichž neuhrazení by měla žalobkyně na smluvní pokutu nárok) s ohledem na celkovou nepřiměřenou částku, která měla být z titulu předmětné smlouvy žalovanou žalobkyni splacena, byla také nepřiměřená, odporující dobrým mravům, a tedy neplatná. Žalobkyni tedy svědčí pouze právo na vrácení jistiny úvěru ponížené o žalovaným uhrazené splátky a zaplacení přiměřených úroků, tedy obvyklých úroků požadovaných za úvěry poskytované bankami v místě bydliště dlužníka, nikoliv nárok na smluvní pokutu v důsledku nedodržení splátek, jež byly zároveň splátkami nepřiměřeně vysokého úroku. Bylo-li neplatné ustanovení o výši úroků (byť oddělené od úvěrové smlouvy), musela být v takovém případě neplatná i část dohody o splátkovém kalendáři a nemohlo dojít k porušení povinnosti žalovanou trestanou smluvními pokutami nebo poplatky spojenými s výzvami k jednotlivým splátkám (viz rozsudek [název soudu] ze dne 4. 5. 2021, č. j. [číslo jednací]). 22. Na základě shora uvedených důkazů soud uložil žalované, aby žalobkyni zaplatila dlužnou jistinu úvěru ve výši 4 900 Kč, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně jí úvěr poskytla a žalovaná jej ani přes výzvu řádně nezaplatila. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaná úvěr zaplatila, přešlo na žalovanou, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaná něco neučinila. Bylo na žalované, aby soudu prokázala, že zaplatila řádně a včas. Žalovaná však nic takového netvrdila ani neprokazovala. Současně byla žalované uložena povinnost zaplatit přiměřené úroky (obvyklé úroky požadované bankami za úvěry poskytované v době uzavření smlouvy) z dlužné částky úvěru tak, jak byl postupně umo