5 C 206/2022-27 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 26 494,2 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]) uzavřela se žalovanou dne 3. 10. 2000 smlouvu o [anonymizováno], v jejímž rámci si sjednaly vedení běžného účtu pro žalovanou a následně byl žalované na tomto účtu k její žádosti povolen debetní zůstatek, tzv. [anonymizováno] ve výši 20 000 Kč. Dle smlouvy byla žalovaná povinna udržovat na tomto účtu kreditní zůstatek ve výši 10 000 Kč a zavázala se nepřekročit poskytnutý povolený limit. Žalovaná své závazky porušila, když nedodržela minimální měsíční kreditní příjem, proto banka dne 31. 8. 2004 informovala žalovanou o snížení povoleného přečerpání na 5 000 Kč a vyzvala žalovanou k zajištění příjmu, aby byla částka nepovoleného přečerpání dorovnána. Žalováná nepovolený debetní zůstatek nedorovnala, proto banka vypověděla [anonymizováno] a převedla debetní zůstatek z běžného účtu žalované ve výši 26 294,20 Kč na zvláštní úvěrový účet č. [bankovní účet], o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem z 12. 11. 2004. 2. Žalovaná se v řízení nevyjádřila. K nařízenému jednání bez omluvy nedostavila, proto soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 3. Dne 3. 10. 2000 uzavřela žalovaná s [právnická osoba] (nyní [právnická osoba]) smlouvu u [anonymizováno]. Na základě této smlouvy se banka zavázala zřídit žalované běžný korunový účet č. [bankovní účet] a na základě žádosti žalované jí byl povolen debetní zůstatek na účtu tzv. [anonymizováno] do výše 20 000 Kč s tím, že tento limit trvá, pokud je minimální měsíční kreditní příjem na účtu 10 000 Kč. Dle bodu 6 článku [anonymizováno] pokud debetní zůstatek překročí povolený limit, bude za každý den překročení účtována smluvní pokuta dle Sazebníku a nepovolený debetní zůstatek bude úročen sazbou pro nepovolený debetní zůstatek. Pokud dle bodu 7 klient překročí výši povoleného limitu a stav nenapraví ani po písemné upomínce, je banka oprávněna převést debetní zůstatek na úvěrový účet a dnem následujícím po převodu peněžních prostředků na úvěrový účet se závazky klienta vzniklé dle smlouvy stávají okamžitě splatnými. Dle bodu 8. se peněžní prostředky na úvěrovém účtu úročí úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek dle úrokového lístku banky. 4. Přípisem z 31. 8. 2004 bylo žalované ze strany banky oznámeno, že z důvodu nedostatečného příjmu na účtu, jí byl snížen povolený limit přečerpání na částku 5 000 Kč. Byla jí účtována částka 200 Kč jako náklady upomínání a byla upozorněna, že jí budou účtovány sankční poplatky ve výši 25 Kč za každý den překročení povoleného limitu čerpání. 5. Přípisem z 12. 11. 2004 oznamuje banka žalované, že pro opakované porušování smluvní podmínek byl zrušen [anonymizováno] a dluh ve výši 26 294,20 Kč byl převeden na úvěrový účet [číslo] [bankovní účet]. 6. Z úrokového lístku [právnická osoba] 4/ 2004 soud zjistil, že nepovolený debetní zůstatek na všech běžných korunových účtech je úročen sazbou 30 % ročně a že sankční poplatek za překročení povoleného debetního zůstatku činí 25 Kč denně. Poplatek za vedení účtu činí 40 Kč měsíčně, I. Upomínka 200 Kč, II. Upomínka 200 Kč, výzva k předčasnému splacení 300 Kč, poplatek za převedení nepovoleného debetního zůstatku z běžného účtu na úvěrový účet 500 Kč. 7. Z platební historie smlouvy [číslo] vedené na jméno žalované bylo zjištěno, že dne 12. 11. 2004 došlo k čerpání úvěru 26 294,20 Kč a dne 20. 11. 2004 byl stanovení poplatek ve výši 200 Kč, který byl následně 20. 11. 2015 prominut. Výše pohledávky za žalovanou činí 26 294,20 Kč. 8. Z výpisů z běžného účtu č. [bankovní účet] (na č.l. 14 spisu celkem 160 stran) je patrný vývoj výše dluhu i stanovené poplatky. Z výpisu 2004 je patrné že konečný zůstatek za toto období činil debet 19 500 Kč. Z výpisu 2004 plyne, že 12. 11. 2004 došlo k převodu dluhu ve výši 26 294,20 Kč na úvěrový účet, byl účtován poplatek za převedení [anonymizováno] 500 Kč. 9. Z výpisů z úvěrového účtu žalované [číslo] bylo zjištěno, že došlo k čerpání úvěru ve výši 26 294,20 Kč dne 12. 11. 2004 a žalovaná následně ničeho nehradila. 10. Smlouvou o postoupení pohledávek z 18. 6. 2019 byla společností [právnická osoba] postoupena pohledávka za žalovanou na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy, kde je pod bodem 244 uvedena pohledávka za žalovanou v přílohách žaloby). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (oznámení o postoupení pohledávky z 3. 7. 2019 včetně podacího lístku z 16. 7. 2019 v přílohách žaloby) 11. Při jednání dne 27. 2. 2023 vzala právní zástupkyně žalobkyně žalobu zpět, co do částky 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 200 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení. Jestliže byla žaloba v tomto rozsahu vzata zpět, soud řízení v tomto rozsahu ve výroku II. tohoto rozsudku dle § 96 odst.1 a odst. 2 o.s.ř. 12. Soud věc právně posoudil dle přechodného ustanovení § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (ObchZ), kterým řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy vyplývající ze smlouvy o běžném účtu. 13. Podle § 708 odst. 1 ObchZ se smlouvou o běžném účtu zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele. 14. Dle § 497 a násl. ObchZ se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 499 ObchZ za sjednání závazku věřitele poskytnout peněžní prostředky, lze sjednat úplatu, pokud poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele. 16. Podle § 504 ObchZ je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. 17. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva dle § 708 odst. 1 ObchZ o běžném účtu, na které byl žalované povolen debetní zůstatek až do výše 20 000 Kč. Žalovaná neplnila podmínky pro povolený debetní zůstatek, proto došlo ze strany banky k snížení limitu povoleného debetního zůstatku na 5 000 Kč a žalovaná byla vyzvána k dorovnání nepovoleného debetního zůstatku, což neučinila, proto banka v souladu s § 497 ObchZ převedla pohledávku za žalovanou ve výši 26 294,20 Kč na úvěrový účet. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019, žalobkyně je tak ve věci aktivně právně legitimována. Žalovaná ničeho neplnila ani k výzvě žalobkyně. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazovala, že by dlužnou částku žalobkyni uhradila, či že by její povinnost zanikla jiným způsobem, proto soud žalované uložil povinnost k zaplacení dlužné částky 26 294,20 Kč. 18. Současně soud uložil žalované povinnost k úhradě úroku ve výši 30 % ročně, kdy žalobkyně se domáhala zaplacení úroku až od 22. 6. 2019 a úroku z prodlení ve výši 3 % ročně z žalované částky. Žalobkyně má nárok na úrok z prodlení dle § 369 odst. 1 ObchZ ve výši dle vládního nařízení č. 142/1994 Sb. Žalobkyně se úroku z prodlení domáhala za období, za které jí náleží, ve výši nepřesahující výši zákonnou. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byl v řízení převážně úspěšná, kdy neúspěšná byla jen v nepatrné části žalované částky, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 512,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 060 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26 494,20 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 2 180 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 680 Kč ve výši 772,80 Kč. Jednalo se o řízení, jehož předmětem bylo zaplacení částky menší než 50 000 Kč, které byla zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně, proto byla náhrada nákladů řízení stanovena ve výši dle § 14b a.t. Žalobkyně uplatňovala dále odměnu za úkon představující písemné podání zaslané soudu, přičemž odměna za takový úkon nebyla ze strany soudu přiznána, jestliže skutečnosti v podání uvedené byly doplňovány k výzvě soudu, neboť žaloba neobsahovala dostatečná tvrzení. Přiznání odměny za takové situace se soudu jeví jako neúčelné, neboť relevantní skutečnosti měly být uvedeny v žalobě, a to že nebyly, nelze klást k tíži žalované.