5 C 42/2023-26 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se domáhala přiznání částky 14 421 Kč s příslušenstvím, neboť žalobkyně se žalovaným uzavřeli dne 12. 3. 2022 úvěrovou smlouvu prostřednictvím internetových stránek žalobkyně [webová adresa]. Vlastnictví k účtu žalovaného bylo ověřeno prostřednictvím bank ID. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Na základě úvěrové smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč, kterou se zavázal ve smlouvě splatit spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 330 Kč. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Jednotlivé splátky jsou uvedeny ve splátkovém kalendáři, který je součástí smlouvy. Částka úvěru byla dne 12. 3. 2022 zaslána na číslo účtu žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný si sjednal následující poplatky, a to poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč, poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč. V rámci druhé až osmé splátky byl sjednán úrok ve výši 490 Kč měsíčně, při první, deváté až dvacáté čtvrté splátce úrok sjednán nebyl. Úvěr byl splatný ve 24měsíčních splátkách. Žalovaný neuhradil ničeho. Žalovanému byla dále účtována smluvní pokuta dne 16. 5. 2022 ve výši 500 Kč a 14. 6. 2022 ve výši 500 Kč. Dne 19. 4. 2022 byly účtovány účelně vynaložené náklady ve výši 100 Kč a dne 23. 5. 2022 ve výši 300 Kč, dne 14. 6. 2022 ve výši 300 Kč a dne 8. 7. 2022 ve výši 130 Kč. Dne 23. 5. 2022 byla žalovanému zaslána výzva před zesplatněním celého úvěru. Úvěr byl ke dni 8. 7. 2022 zesplatněn a žalovaný byl vyzván k zaplacení celého úvěru včetně smluvní pokuty. Žalovanému byla účtována jednorázová smluvní pokuta ve výši 10 % z nezaplacené jistiny úroku. Žalovaná částka se sestává z neuhrazené jistiny 10 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 330 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatku za SMS servis v celkové výši 196 Kč, úroků ve výši 1 470 Kč, účelně vynaložených nákladů 830 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč. 2. Soud ve věci rozhodl na základě žalobkyní předložených listinných důkazů bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila v žalobě, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, má se tak zato, že souhlasil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovanému byla výzva, aby se vyjádřil, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, doručena na adresu dle § 49 odst. 4 o. s. ř. s poučením, že pokud se nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. 3. V průběhu řízení bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel dne 12. 3. 2022 se žalobkyní smlouvu o úvěru, ID žádosti [číslo], prostřednictvím webových stránek [webová adresa], na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč jako hotovostní bezúčelový úvěr převodem na účet č. [bankovní účet], jak plyne z potvrzení o provedené platbě na č. l. 21 spisu. Žalovaný se zavázal úvěr splatit formou 24měsíčních splátek ve výši uvedené ve splátkovém kalendáři a dále se zavázal zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru 330 Kč, poplatek za expres výplatu 199 Kč, poplatek za bezpečnou splátku 99 Kč a poplatek za SMS servis 49 Kč měsíčně. Částka úvěru 10 000 Kč byla žalovanému zaslána na účet vedený na jeho jméno č. [bankovní účet] dne 12. 3. 2022, jak plyne z výpisu z účtu předloženého [právnická osoba] i z výpisu o proplacení platby v přílohách žalobkyně. Žalovaný neuhradil ničeho, jak plyne z výpisu čerpání a splátek a úhrad. Dne 8. 7. 2022 žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 14 291 Kč. 4. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 6. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Jestliže byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je soud v souladu s ustanovením § 86, 87 odst. 1 tohoto zákona povinným ověřit si, zda byla posouzena úvěruschopnost spotřebitele. Žalobkyně uváděla, že provedla ověření úvěruschopnosti žalovaného, toto své tvrzení však nijak nedoložila. Soud žalobkyni vyzval k označení důkazů, že došlo k ověření úvěruschopnosti žalovaného. Právní zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání omluvil, doklady k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného předloženy nebyly. Soud tedy v dané věci uzavřel, že nebylo prokázáno posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně, na základě čehož soud shledal smlouvu o úvěru neplatnou. Jestliže byla smlouva o úvěru shledána neplatnou, bylo na místě posoudit vztah mezi účastníky jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z. a násl., neboť žalobkyně prokázala, že na účet žalovaného zaslala 12. 3. 2022 částku 10 000 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by tuto částku žalobkyni uhradil nebo, že by nárok žalobkyně zanikl jiným způsobem, proto mu byla uložena povinnost k zaplacení této částky. 8. Žalobkyně má současné nárok i na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Protože žalobkyně neprokázala, že by žalovaného vyzvala k vrácení dlužné částky dříve, než k tomu došlo prostřednictvím doručení žaloby, kterou soud v souladu s konstantní judikaturou v dané věci vnímá jako výzvu k plnění, soud přiznal žalobkyni právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po doručení žaloby žalovanému (k doručení žaloby došlo 6. 2. 2023). 9. Ve výroku II. soud zamítl žalobu, co do částky přesahující bezdůvodné obohacení ve výši 10 000 Kč a úrok z prodlení přesahující úrok následující od doručení žaloby z této částky. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla ve věci úspěšná nárok na náhradu nákladů řízení v částce 871,07 Kč, přičemž tato částka představuje 38,68 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 69,34 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 30,66 %). Celkové náklady žalobkyně se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu a dále jen a. t. z tarifní hodnoty ve výši 1 421 Kč sestávající se z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.