8 C 164/2023-49 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně žalobou došlou soudu dne 27. 12. 2022 navrhla, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplacení částky 205 935,56 Kč s úrokem 8,25 % ročně z této částky od 24. 6. 2021 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z této částky od 24. 6. 2021 do zaplacení s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela se žalovaným dne 4. 9. 2020 smlouvu o úvěru vedenou na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr 200 000 Kč. [anonymizováno] v době uzavření smlouvy posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr s odbornou péčí, když využila veškerých zdrojů o majetkové situaci žalovaného a žalovanému úvěr poskytla, z provedených zjištění bylo zřejmé, že žalovaný bude schopen úvěr splácet. Žalovaný se zavázal zaplatit ode dne čerpání úvěru úrok ve výši 11 % ročně, dále byl žalovaný povinen dle smlouvy platit poplatky související s poskytnutím úvěru a jeho správou. Smluvní strany si dohodly, že úroky i ceny za úkony podle smlouvy je banka oprávněna připisovat k jistině úvěru, a to vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce. Žalovaný se zavázal splácet úvěr měsíčními splátkami, žalovaný se však se splácením úvěrových splátek dostával do prodlení, respektive poskytoval částečné plnění. Právní předchůdkyně žalobkyně byla oprávněna v případě prodlení požadovat okamžité zaplacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím, tohoto svého práva využila a rozhodla o zesplatnění úvěru k datu 23. 6. 2021. Ke dni zesplatnění byla jistina úvěru vyčíslena na 205 935,56 Kč. Pohledávka z úvěrové smlouvy byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba], a společností [právnická osoba], dne 26. 8. 2021, postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni 31. 10. 2022 došlo k zániku společnosti [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] v souladu s projektem fúze sloučením se společností žalobce. Jmění společnosti [právnická osoba], přešlo na žalobce, který vstoupil do právního postavení zaniklé společnosti, což je možno ověřit z obchodního rejstříku. Žalobkyně požaduje zaplacení částky 205 935,56 Kč na dlužné jistině, dále požaduje úrok z úvěru ve výši 8,25 % ročně ode dne následujícího po dni zesplatnění, tedy od 24. 6. 2021 do zaplacení dle § 122 odst. 4 a § 168 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, žalobkyně požaduje úrok z úvěru ve výši repo sazby ČNB zvýšené o 8 procentních bodů. Dále požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny ode dne následujícího po dni zesplatnění, to je od 24. 6. 2021 do zaplacení. Žalovaný po zesplatnění úvěru ničeho neuhradil. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván žalobkyní o zaplacení dlužné částky v souladu s ustanovením § 142a o. s. ř. 2. K výzvě soudu žalobce uvedl, že při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z toho, že se žalovaným nebylo v době uzavření smlouvy vedeno insolvenční řízení. Žalovaný byl zaměstnán u [právnická osoba] – [anonymizována dvě slova] na dobu neurčitou, nebylo s ním vedeno jednání o ukončení pracovního poměru a jeho měsíční příjem činil 35 402 Kč. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že bydlí v nájmu a výše nájemného činí 5 500 Kč měsíčně. Byly prověřeny pravidelné měsíční platby žalovaného, kdy jeho výdaje činily 3 381 Kč, žalovaný nesplácel žádný jiný úvěr ani u [právnická osoba], ani u jiných bank či leasingových společností. Žalovaný předložil potvrzení svého zaměstnavatele ze dne 4. 9. 2020, jeho měsíční příjem za poslední tři měsíce před uzavřením smlouvy činil 1 126,79 EUR, to je 29 787 Kč (přepočteno kurzem ČNB ve výši 26,435 Kč/EUR ke dni 4. 9. 2020). Bylo ověřeno z bankovního a nebankovního registru klientských informací v České republice (registr CCB), že žalovaný neměl v době poskytnutí úvěru úvěr v jiné bance ani ve [anonymizováno]. Splátka úvěru měla činit 5 218 Kč, splátkové zatížení žalovaného by tedy činilo pouze tuto částku a žalovaný měl dostatečný příjem k pokrytí splátek i životních výdajů. 3. Při jednání soudu dne 13. 10. 2023 žalobkyně setrvala na žalobě. Uvedla, že žalovaný se na žalobkyni obrátil se žádostí o povolení splátek, navrhl splátky ve výši 5 000 Kč měsíčně, na což ale žalobkyně nepřistoupila. S ohledem na výši dlužné částky by pouze jistina byla splácena po dobu 42 měsíců, a to bez zohlednění úroku, úroku z prodlení a nákladů řízení. Žalobkyně by souhlasila se splácením dlužné částky minimálně však ve splátkách 10 000 Kč měsíčně. 4. Žalovaný prohlásil, že činí nesporným skutková tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě. Je pravdou, že s [právnická osoba] uzavřel smlouvu o úvěru, na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši 200 000 Kč vyplacením na jeho účet. On uhradil pouze prvé dvě splátky po 5 200 Kč, poté ničeho dalšího neuhradil. Jeho běžný účet byl obestaven pro exekutora a ten si z účtu strhával veškeré prostředky. On měl za to, že [ulice] [anonymizováno] si zajistí, aby přednostně byly strhávány splátky úvěru. Nevěděl, že má exekuci, věděl však, že má jiný dluh. Žalovaný navrhl, aby mu bylo povoleno splácení dlužné částky v měsíčních splátkách po 5 000 Kč měsíčně, respektive ve splátkách 5 218 Kč měsíčně tak, jak bylo ujednáno ve smlouvě, jestliže navrhované splátce 10 000 Kč měsíčně by nemohl dostát. Žalovaný je stále zaměstnán v Německu s příjmem 1 600 - 1 700 EUR měsíčně, na dietách je mu vyplácena částka 1 200 EUR měsíčně. Udávaný příjem 1 600 – 1 700 EUR je jeho příjem poté, co jsou mu z platu již strženy splátky na exekuci. V současnosti splácí dluh u [anonymizována tři slova], splátky jsou strhávány ve výši kolem 400 EUR měsíčně. Podnikal, tento dluh mu vznikl z podnikání na daních. S tímto je pak spojen další dluh na zdravotním pojištění, který činí kolem 5 000 EUR s příslušenstvím. U [anonymizována dvě slova] mu zbývá doplatit ještě 2 000 EUR, což je cirka asi 5 splátek a poté od nového roku mu budou strhávány splátky na dluh na zdravotním pojištění. V České republice má dluh u [anonymizováno] [příjmení] asi ve výši asi 180 000 Kč s příslušenstvím a dále předmětný dluh. Žalovaný žije ve společné domácnosti s přítelkyní, za bydlení hradí celkem 5 000 Kč měsíčně. Nemá žádnou vyživovací povinnost. 5. V žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 4. 9. 2020 žalovaný uvedl, že je zaměstnán v pracovním poměru na dobu určitou. Jeho příjem činí 35 402 Kč, je rozvedený, nemá vyživovací povinnost, žije sám v nájemním bytu ve vlastnictví jiné osoby, za bydlení hradí 5 500 Kč. Ostatní pravidelné výdaje jsou 3 381 Kč měsíčně. Žalovaný nemá žádné další splátky u nebankovních společností. Žalovaný k žádosti předložil potvrzení svého zaměstnavatele ze dne 4. 9. 2020 [anonymizováno], se sídlem [adresa], ve kterém zaměstnavatel potvrzuje, že žalovaný je zaměstnaný na dobu neurčitou, jeho příjem v období posledních třech měsíců činil 1 126,79 EUR čistého, z platu jsou mu činěny exekuční částky ve výši 128 EUR měsíčně, zaměstnán je od 20. 1. 2020. Žalobkyně doložila kurzovní lístek ČNB k datu 4. 9. 2020, dle kterého je přepočet EUR vůči české koruně 26,435. Dle informací registru CCB (veřejného registru dlužníků) k datu 4. 9. 2020 žalovaný neměl žádné existující kontrakty, celkové měsíční splátky jsou uvedeny ve výši 0 Kč. K datu 4. 9. 2020 ve věci žalovaného nebylo vedeno žádné insolvenční řízení, tak jak vyplývá z výstupu insolvenčního rejstříku. Soud má za to, že žalobkyně dostála řádně své povinnosti vyplývající pro ni z ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Příjem žalovaného (i po odečtení uváděné srážky exekuce v Německu) činil 1 000 EUR měsíčně čistého, tedy příjem ve výši cirka 26 435 Kč, kdy bylo ověřeno, že v České republice nemá žádné další závazky, není proti němu vedeno insolvenční řízení. Žalovaný byl rozvedený, neměl žádnou vyživovací povinnost. S ohledem na udávané náklady na bydlení a měsíční výdaje pak dosahovaný příjem odůvodňoval poskytnutí úvěru s měsíční splátkou 5 218 Kč. 6. Podle § 120 odst. 3 o. s. ř. soud může též vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků. 7. Žalovaný v řízení učinil nesporným, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], a žalovaným byla dne 4. 9. 2020 uzavřena smlouva o úvěru, ve které se [ulice] x [právnická osoba], zavázala žalovanému poskytnout úvěr v celkové výši 200 000 Kč, který bude veden na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Bylo dohodnuto, že úvěr bude splacen s úrokovou sazbou ve výši 11 % ročně nejpozději do 20. 9. 2024 v měsíčních splátkách po 5 218 Kč. Splatnost splátek byla sjednána vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce, 1. splátka byla splatná do 20. 10. 2020. Při splnění všech předpokladů poslední splátka ve výši 4 700 Kč byla splatná 20. 9. 2024 Celkem bylo sjednáno 48 splátek. V článku 3.1 smlouvy bylo ujednáno, že úroky z úvěru budou připisovány k jistině úvěru, stanou se její součástí, budou úročeny společně s jistinou (a budou hrazeny v rámci pravidelných splátek úvěru). Úroky z úvěru budou připsány k ji