8 C 135/2024-31 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně žalobou došlo soudu dne 27. 5. 2024 navrhla, aby žalovanému byla uložena povinnost k zaplacení částky 46 975 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 26. 4. 2024 do zaplacení s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s , jméno FO, , narozenou , datum, , jakožto pojistníkem dne 24. 2. 2020 pojistnou smlouvu číslo , hodnota, , kterou byla pojištěna odpovědnost za škodu způsobenou provozem vozidla tovární značky , typ vozidla, , registrační značky , SPZ, s počátkem pojištění dne 24. 2. 2020 na dobu neurčitou. Vlastníkem vozidla byl v době vzniku pojistné události , jméno FO, , narozený , datum, . Dle relace Policie ČR, č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , došlo dne , datum, v 4:50 hodin na místní komunikaci v uzavřené části obce , adresa, před domem čp. 120 k dopravní nehodě, a to srážce automobilu tovární značky , typ vozidla, , registrační značky , SPZ, , který řídil žalovaný, s automobilem tovární značky , jméno FO, , typ vozidla, , registrační značky , SPZ, , které zde bylo zaparkované. Žalovaný nepřizpůsobil rychlost jízdy stavu a povaze vozovky, kdy na mokré vozovce dostal smyk, následkem čehož vyjel vlevo mimo komunikaci, kde se střetl přední částí vozidla s pravou zadní částí zaparkovaného automobilu , jméno FO, , typ vozidla, . Žalovaný posléze místo dopravní nehody opustil a tuto neoznámil. Žalovaný byl v souvislosti s touto dopravní nehodou uznán rozhodnutím , právnická osoba, v , město, ze dne 14. 5. 2021, č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, vinným z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. i) bodu 2 a 4, písm. k) zákona č. 361/2020 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, a to z důvodu porušení § 4 písm. a) a b), § 47 odst. 3 písm. b), odst. 4 písm. a), b), c), odst. 5 písm. a) zákona o silničním provozu, kdy žalovaný porušil svoji povinnost ohlásit nehodu Policii České republiky a bezdůvodně opustil místo nehody. Při dopravní nehodě došlo k poškození vozidla , jméno FO, , typ vozidla, , registrační značky , SPZ, ve vlastnictví , jméno FO, v rozsahu krytu zadního nárazníku, odrážky pravé větrací mřížky zadní pravé spojleru zadního nárazníku, bočnice pravé, dveří zadních pravých a k poškození laku. Poškozený uplatnil ohlášením pojistné události dne 31. 10. 2020 nárok na výplatu pojistného plnění představující náklady na opravu poškozeného vozidla u pojišťovny , právnická osoba, , s níž měl v době vzniku pojistné události sjednáno havarijní pojištění poškozeného vozidla. Pojišťovna , Anonymizováno, vyplatila poškozenému částku 46 976 Kč bez DPH. Toto pojistné plnění se skládalo z částky 38 975,21 Kč bez DPH představující náklady na opravu poškozeného osobního automobilu účtované fakturou č. , hodnota, Pneuservisu & Autosklo, IČO , IČO, a 8 000 Kč bez DPH představující náklady na zapůjčení náhradního automobilu vyúčtované fakturou č. , hodnota, vystavené Pneuservisu & Autosklo, IČO , IČO, . Společnost , Anonymizováno, následně uplatnila vůči žalobkyni nárok ve výši 46 976 Kč z titulu přechodu práva na náhradu poskytnutého plnění dle § 2820 odst. 1 o. z. Žalobkyně tuto částku uhradila dne 9. 1. 2023 (rozdíl ve výši pojistného plnění představuje chybné zaokrouhlení na straně pojišťovny , Anonymizováno, ) a o výplatě informovala pojišťovnu dopisem ze dne 4. 1. 2023. Žalovaný jakožto řidič vozidla byl v době vzniku pojistné události pojištěným dle § 2 písm. f) zákona č. 168/1999 Sb., dle něhož se za pojištěného považuje každý, kdo je povinen nahradit poškozenému újmu vzniklou provozem vozidla, jehož provozu se pojištění odpovědnosti týká. Postižní právo pojišťovny podle § 10 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla může být pojistitelem uplatněno vůči kterékoliv osobě, na jejíž odpovědnost za újmu vzniklou provozem vozidla se pojištění odpovědnosti vztahuje a která zároveň naplnila zákonem stanovené důvody pro vznik tohoto práva. Žalovaný svým jednáním, kdy způsobení dopravní nehody neohlásil policii a bezdůvodně opustil místo nehody, porušil příslušná ustanovení zákona o silničním provozu, neboť byl povinen nejprve ohlásit nehodu a vyčkat na místě nehody až do příchodu policisty. Žalobkyni tak vznikl postižní nárok dle § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., jestliže zákon v souvislosti s bezdůvodným opuštěním místa dopravní nehody zakládá nevyvratitelnou domněnku znemožnění zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody (tj. zda byla dopravní nehoda způsobena pod vlivem alkoholu či pod vlivem jiných návykových látek, zda skutečně řídil žalovaný a nikoliv jiná osoba, která rovněž mohla být pod vlivem návykových látek, či mohla řídit při současném zákazu řízení nebo mohla řídit, aniž by byla držitelem řidičského průkazu atd.). Oznámení dopravní nehody Policii České republiky zakládá právo žalobkyně na náhradu pojistného plnění i dle § 10 odst. 1 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., když v důsledku tohoto jednání byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření žalobkyně jakožto pojistitele a možnost žalobkyně uplatnit právo na náhradu pojistného plnění. Mezi postižními důvody opuštění místa nehody a neohlášení nehody policii je třeba důsledně rozlišovat. Zatímco opuštění místa nehody bez dalšího zakládá nevyvratitelnou domněnku, znemožnění zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody a tím vzniku postižního nároku pojistitele, neohlášení nehody policii zakládá postižní nárok pojistitele pouze za splnění podmínky prokázání ztížení nebo znemožnění možnosti řádného šetření pojistitele nebo možnosti pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění. Žalovaný, ačkoliv nebyl bezprostředně po nehodě v šoku, ani nebyl v důsledku nehody zraněn, od místa nehody utekl a nehodu vůbec neoznámil, čímž zmařil provedení důkazů, zejména dechovou a krevní zkoušku a ohledání místa činu v relevantní době po způsobení dopravní nehody. Z tohoto důvodu nebylo možné objektivně zjistit, v jakém stavu byl žalovaný bezprostředně po dopravní nehodě. Žalobkyně odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 23 Cdo 58/2016, dle kterého jednáním žalovaného jakožto viníka nehody (pojištěného) spočívající v maření příležitosti Policie České republiky zjistit, zda žalovaný neřídil pod vlivem, například alkoholu či jiných návykových látek a také možnost ověřit technický stav vozu žalovaného v době dopravní nehody došlo ke ztížení možnosti řádného šetření žalobkyně, včetně možnosti zjištění důvodů, pro které může pojistitel vůči pojištěnému uplatnit regresní nárok. Žalobkyně má tedy právo na náhradu pojistného plnění vůči žalovanému z důvodu neohlášení nehody policii, neboť svým jednáním ztížil, ne-li znemožnil možnost řádného šetření žalobkyně o předmětné dopravní nehodě, a tak ztížil možnost žalobkyně uplatnit právo na pojistné plnění. Ze skutkových okolností této pojistné události vyplývá, že možnost šetření pojistitele byla ztížena, protože existovaly pochybnosti o průběhu dopravní nehody a mechanismus vzniku škody (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2431/2015). Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu výzvou žalobkyně ze dne 10. 1. 2023 a dále předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 10. 4. 2024, která mu byla doručena 15. 4. 2024, ve které byla stanovena lhůta pro plnění do 25. 4. 2024. Žalovaný však dlužnou částku ani z části neuhradil, proto je s úhradou dluhu od 26. 4. 2024 v prodlení.2. Ve věci byl soudem vydán elektronický platební rozkaz, který byl zrušen k odporu žalovaného. Žalovaný navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Žalovaný uvedl, že lze učinit nespornou skutečnost, že dne 31. 10. 2020 ve 4:50 hodin na místní komunikaci v uzavřené části obce , adresa, před domem čp. 120 způsobil dopravní nehodu, při které došlo k poškození osobního automobilu , jméno FO, , typ vozidla, , registrační značky , SPZ, majitele , jméno FO, . Své zavinění na dopravní nehodě od počátku nepopíral a pokusil se o náhradě škody s poškozeným , jméno FO, jednat, kdy tento jakékoliv jednání odmítl. Za další nespornou skutečnost lze učinit, že rozhodnutí , právnická osoba, v , město, ze dne 14. 5. 2021, č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , byl uznán vinným z přestupkového jednání, při kterém došlo ke škodě na majetku třetí osoby. Své zavinění a způsobení majetkové újmy nikdy nezpochybňoval a byl ochoten o její náhradě jednat. Nicméně byl překvapen, že se v rámci přestupkového řízení nikdo jako poškozený s nárokem na náhradu škody nepřihlásil a záležitost tudíž nemohla být projednána a skončena. Tím spíše, když se až s odstupem uplynutí více než tří kalendářních let dozvěděl, že výše údajné škody byla v době projednání přestupku před , právnická osoba, , adresa, známa a s největší pravděpodobností , jméno FO, i uhrazena – viz faktura č. , hodnota, výstavce , jméno FO, s datem zdanitelného plnění 21. 12. 2020. Pro žalovaného je pro toto řízení podstatné, že poškozený uplatnil nárok spojený s pojistnou události již dne 31. 10. 2020 s tím, že od počátku ne