5 C 149/2025-49 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se domáhá na žalovaném zaplacení částky 96 390,55 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaným uzavřela dne 31. 5. 2024 smlouvu o úvěru č. , číslo, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 69 000 Kč, k jehož vyplacení došlo 31. 5. 2024. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit úroky ve výši 87,52 % ročně ve 48 měsíčních splátkách ve výši 5 210 Kč splatných vždy ke každému 15. dni kalendářního měsíce, počínaje červencem 2024. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, před uzavřením smlouvy byla ověřena úvěruschopnost žalovaného v databázi SOLUS a NRKI. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení, do data zesplatnění žalobkyni uhradil pouze pět splátek po 5 210 Kč, a to 1. 8. 2024, 19. 8. 2024, 23. 9. 2024, 30. 10. 2024, 26. 11. 2024. Žalobkyni vzniklo před zesplatněním úvěru právo na úhradu smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy ve výši 998 Kč a dále právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy ve výši 600 Kč. V důsledku prodlení žalovaného došlo k zesplatnění úvěru v souladu s článkem 6.3 smlouvy k datu 18. 2. 2025, dle bodu 6.4 smlouvy se pak dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění staly součástí nové jistiny úvěru, která činí 82 788,95 Kč. Před zesplatněním úvěru byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné splátky a byla mu poskytnuta lhůta alespoň 30 dnů. Dále má žalobkyně právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny od 20. 2. 2025.2. Žalovaný ve věci nevyjádřil a k nařízenému soudnímu jednání se bez omluvy nedostavil, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř.3. Soud učinil následující skutková zjištění.4. Žalobkyně a žalovaný prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřeli dne 31. 5. 2024 smlouvu o úvěru č. , číslo, ve znění dodatku č. , číslo, . Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 69 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 87,52 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po 5 210 Kč. Dle bodu 6. 1 smlouvy pro případ prodlení s úhradou splátky nebo její části o délce 30 dnů vzniká dlužníku povinnost k zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku se splatností 10 dnů ode dne vzniku povinnosti. Dle bodu 6.2 smlouvy v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o délce 15 dnů vzniká dlužníku povinnost hradit náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 200 Kč za každou splátku se splatností 10 dnů ode dne vzniku povinnosti. Dle bodu 6.3 smlouvy si strany sjednaly automatické zesplatnění úvěru pro případ prodlení s úhradou splátky nebo její části o délce 65 dnů, přičemž dle bodu 6.4 smlouvy nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění se stávají součástí nové jistiny úvěru. Poskytovatel je povinen před zesplatněním vyzvat klienta k úhradě dlužné splátky ve lhůtě minimálně 30 dnů. Dle bodu 6.5 smlouvy nebude-li zaplacena nová jistina úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká dlužníku povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení (smlouva a dodatek na č. l. 11-15 spisu).5. Žalovaný smlouvu podepsal prostřednictvím kódu zaslaného z telefonního čísla , tel. číslo, , kdy tento kód představoval variabilní symbol, pod kterým byla na účet žalovaného uvedený ve smlouvě zaslána žalobkyní částka 1 Kč (informace o vyplacení na č. l. 19-20). Žalovanému bylo zasláno oznámení o schválení úvěru ze dne 3. 6. 2024, včetně splátkového kalendáře, což žalobkyně doložila předložením dodejky do vlastních rukou žalovaného ze dne 6. 6. 2024 (oznámení o schválení úvěru, splátkový kalendář a dodejka a na č. l. 21–23 spisu).6. Z dokladu o vyplacení bylo zjištěno, že částka 69 000 Kč byla dne 31. 5. 2024 zaslána na účet , č. účtu, , který je uveden ve smlouvě o úvěru (doklad o vyplacení na č. l. 24).7. Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného, ten uváděl, že je zaměstnán s příjmem 29 000 Kč u společnosti , právnická osoba, ., na dobu neurčitou, žije u rodičů, současně byl lustrován v registru SOLUS a NRKI (výpis z registru a na č. l. 26–27 spisu.) Žalovaný žalobkyni doložil potvrzení o vedení účtů č. , č. účtu, (na č. l. 30 spisu).8. Dle karty klienta žalovaný uhradil celkem 5 x 5 210 Kč. Poslední splátka byla uhrazena 26. 11. 2024. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě dlužné části 15. 1. 2025, 17. 2. 2025, 18. 2. 2025 (výzvy na č. l. 32 - 33 spisu) a oznámení o zesplatnění úvěru dne 18. 2. 2025 (na č. l. 34 spisu). Žalovaný byl vyzván před podáním žaloby výzvou z 25. 6. 2025 zaslanou žalovanému zástupkyní žalobkyně na adresu trvalého pobytu, jak plyne z předloženého poštovního podacího archu ze dne 25. 6. 2025.9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán (§ 2399 odst. 1 o. z.).11. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Podle ustanovení § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.14. Soud z úřední povinnosti i přes pasivitu žalované zkoumal souladnosti smlouvy o poskytnutí úvěru s dobrými mravy (srov. rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka Tábor ze dne 18. 8. 2022, sp. zn. 15 Co 177/2022). Dle judikatury Nejvyššího soudu lze uzavřít, že pokud sjednaná výše úroku podstatně převyšuje obvyklé úrokové sazby je zpravidla nepřiměřená a tedy v rozporu s dobrými mravy (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Soud vyhodnotil, že výše úroků sjednaná ve výši 87,52 % ročně z dlužné jistiny, tedy ve výši nejméně desetinásobně přesahující běžné ujednání o úrocích, je nemravným ujednáním.15. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem žalobkyně jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o. z., na základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 69 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit a zaplatit celkem 250 080 Kč při sjednané úrokové míře ve výši 87,52 % ročně.16. Současně soud posuzoval ve smlouvě sjednané další povinnosti (smluvní pokuta 499 Kč za každou splátku s prodlení 30 dnů, smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, povinnost hradit náklady s prodlením 200 Kč v případě prodlení 15 dnů s úhradou splátky), které byly spolu s nemravným úrokem ujednány v natolik nevyváženém poměru věřitel x dlužník, že vedou k nepřiměřenému postižení dlužníka, a tedy je třeba pokládat danou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou dle § 580 odst. 1 ve spojení s § 588 o. z. (viz též rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka Tábor ze dne 27. 9. 2022, č. j. 15 Co 207/2022-103). Veškeré platební povinnosti, ke kterým se žalovaný zavázal, dle názoru soudu ve svém souhrnu zakládají natolik nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem, jenž odůvodňuje absolutní neplatnost smlouvy jako celku, tedy nikoliv pouze ujednání o úroku.17. Nejvyšší soud judikoval například v rozhodnutí sp. zn. 20 Cdo 75/2020, že pokud je v rozhodčím řízení přiznané plnění ve svém souhrnu natolik nemravné a vedoucí k nepřiměřenému postižení dlužníka, je na místě exekuci dle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. zastavit, a to bez ohledu na pasivitu dlužníka. Obdobně rozhodl i Ústavní soud v nálezu sp. zn. II. ÚS 3194/2018, kde je uvedeno, že v případě zcela a naprosto zjevného nesouladu rozhodcem přisouzeného plnění s dobrými mravy v neprospěch spotřebitele, není vyloučeno, že tato okolnost sama o sobě může vést k závěru, že exekuce je na místě zastavit dle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. Soud je toho názoru, že tyto závěry judikatury ve vztahu k rozhodčímu řízení lze použít i na řízení nalézací, jestliže by přiznané plnění mohlo vést zastavení exekučního řízení bez dalšího.18. Korektiv dobrých mravů dopadá i na smluvní volnost stran a je v tomto směru nerozhodné, že žalovaný s podmínkami smlouvy souhlasil (srov. rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 3. 2023, č.j. 25 Co 45/2023-94). K neplatnosti předmětného právního jednání bylo soudem přihlédnuto z úřední povinnosti, aniž by bylo třeba, aby se žalovaný neplatnosti v řízení dovolal.19. Jestliže soud vy