5 C 79/2025-23 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 32 354,57 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, vystupující pod obchodní značkou , Anonymizováno, uzavřel se žalovanou dne 31. 8. 2021 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě se zavázal poskytnout žalované nezajištěný spotřebitelský úvěr s úvěrovým rámcem 40 000 Kč na dobu neurčitou. Žalobkyně s , právnická osoba, uzavřeli smlouvu o postoupení portfolia smluv o úvěrech s účinky od 1. 11. 2023. Žalobkyně zkoumala schopnost žalované splácet úvěr z transakčních pohybů na osobním účtu s tím, že úvěr byl poskytnut za účelem konsolidace v minulosti poskytnutých úvěrů. Výše splátky žalované byla sjednána tak, že splátka činí min. 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč, a to k 17. dni každého měsíce. První čerpání proběhlo přímo na účet prodejce na úhradu kupní ceny předmětu financování, čerpání úvěru bylo možné provádět opakovaně. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla sjednána roční úroková sazba, kdy žalobkyně dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru požaduje úrok ve výši 14,75 % ročně od 1. 3. 2024. V případě porušení podmínek smlouvy se žalovaná zavázala hradit smluvní pokutu z částky prodlení a dále náklady spojené s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč, poplatek za odeslání upomínky 100 Kč. Žalovaná řádně nehradila, dostávala se do prodlení, proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění pohledávky k 1. 3. 2024.2. Žalobkyně se z jednání omluvila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o. s. ř.3. Soud učinil následující skutková zjištění.4. Žalobkyně uzavřela se společností , právnická osoba, pod obchodní značkou , Anonymizováno, smlouvu o revolvingovém úvěru č. , číslo, , na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr až do výše 40 000 Kč, a to na dobu neurčitou s opakovaným čerpáním a žalovaná se zavázala úvěr splácet v celkové výši měsíční splátky minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně 500 Kč, s roční úrokovou sazbou 22,68 %. Současně se zavázala uhradit smluvní pokutu za prodlení s úhradou splatné splátky 0,1 % denně, náhrady nákladů spojených s vymáháním splatného závazku 600 Kč a poplatku za odeslání upomínky k úhradě splatné splátky 100 Kč (smlouva a potvrzení o uzavření smlouvy v přílohách žaloby). Žalovaná dle smlouvy uvedla, že je zaměstnána u společnosti , Anonymizováno, , má tři vyživovací povinnosti a její čistý měsíční příjem je 31 000 Kč a náklady na domácnost 4 000 Kč. Podle transakční historie úvěru č. , číslo, proběhlo první čerpání 20. 9. 2021. Žalovaná úvěr řádně nesplácela, dostávala se do prodlení, byly jí účtovány poplatky za upomínku 100 Kč ve dnech 17. 2. 2023 a 17. 3. 2023 a následně částka 600 Kč coby náklady vymáhání ve dnech 1. 6. 2023, 3. 7. 2023 a 1. 8. 2023. Celkem žalovaná uhradila na úvěr částku 50 964 Kč. Z transakční historie na č. l. 15–16 spisu vyplývá, že žalovaná načerpala celkem 68 406,29 Kč a uhradila 50 964 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky upomínkou ze 17. 1. 2024 s upozorněním na možnost zesplatnění, následně jí bylo zasláno oznámení o zesplatnění dluhu 2. 3. 2024 a byla vyzvána k úhradě dlužné částky 38 377 Kč (upomínka a oznámení o zesplatnění v přílohách žaloby). Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou zástupce žalobkyně z 21. 10. 2024.5. Soud vyzval žalobkyni usnesením ze dne 25. 6. 2025 k označení důkazů a předložení listin dokládající řádné ověření úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně uvedla, že kalkulovala s příjmem žalované, jež žalovaná uvedla v žádosti, a to 31 000 Kč, dále přes napojení na insolvenční rejstřík ověřila, že není v aktivním insolvenčním řízení. Žalovaná uvedla splátky 6 000 Kč. Žalobkyně předložila protokol o ověření úvěruschopnosti vypracovaný , právnická osoba, , nikoliv původní věřitelkou, z tohoto protokolu je patrné, že se jedná pouze o výpis skutečností uvedených v žádosti. Žalobkyně žádným způsobem úvěruschopnost žalované nedoložila, nebyl předložen výpis z účtu, respektive z transakčních pohybů na osobním účtu žalované, jež je tvrzen v žalobě, ani žádný doklad o ověření úvěruschopnosti žalované, respektive o tom, že v době poskytnutí úvěru prověřovala právní předchůdkyni žalobkyně žalovanou v registru SOLUS či v dalších registrech.6. Na základě notářského výpisu z 1. 11. 2023, , Anonymizováno, má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila portfolio smluv o úvěrech na žalobkyni.7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, proto je soud dle § 86 a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinen ověřit, zda byla posouzena úvěruschopnost spotřebitele. Žalobkyně uváděla, že bylo provedeno ověření úvěruschopnosti žalovaného, toto své tvrzení však ani k výzvě soudu nedoložila, proto soud na základě aplikace § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uzavřel, že smlouva je neplatná.10. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je ustanovením speciálním k obecné úpravě bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a nad to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka - spotřebitele; nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době určené dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 3 Cdo 3675/2021).11. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla úvěr v celkové výši 68 406,29 Kč, žalovaná uhradila 50 964 Kč. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazovala, že by částku odpovídající rozdílu částky 68 406,29 Kč – 50 964 Kč = 17 442,29 Kč či její část žalobkyni či její předchůdkyni uhradila. Žalobkyně je ve sporu aktivně právně legitimována, neboť došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Soud žalobě vyhověl co do zaplacení částky 17 442,29 Kč. Jestliže právní předkyně žalobkyně neprozkoumala úvěruschopnost žalované, soud hodnotí smlouvu jako z tohoto důvodu neplatnou, proto další požadované nároky žalobkyně zamítl. Současně soud nepřiznal žalobkyni ani úroky z prodlení, neboť ve smyslu shora citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu (sp. zn. 3 Cdo 3675/2021) na něj žalobkyni nevznikl nárok, neboť soudem byla stanovena nová doba splatnosti v souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 290,50 Kč, přičemž tato částka představuje 7,82 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 53,91 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 46,09 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 295 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 32 354,57 Kč sestávající z částky 700 Kč za jeden úkon právní služby učiněný po 1. 1. 2025 (podání žaloby) a 500 Kč za dva úkony realizované do 31. 12. 2024 (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva) včetně paušální náhrady výdajů ve výši 100 Kč za tři úkony dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 000 Kč ve výši 420 Kč, celkem 3 715 Kč.13. Soud uložil žalované dlužnou částku splácet ve splátkách po 2 000 Kč, neboť uzavřel, že splátky v této výši jsou v možnostech a schopnostech běžného spotřebitele, který dosahuje alespoň minimální mzdy. Splátky byly stanoveny pod ztrátou jejich výhody, což znamená, že nezaplatí-li žalovaná byť jen jednu ze splátek, stane se splatný celý dluh.14. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 o. s. ř. ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř.