8 C 109/2025-10 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně žalobou došlou soudu dne 19. 5. 2025 navrhla, aby žalovanému byla uložena povinnost k zaplacení částky 50 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 10. 10. 2024 do zaplacení s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 1. 8. 2024 smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 28 000 Kč, který měl být zcela splacen dne 9. 10. 2024. Dle článku 8.1. smlouvy se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni v případě prodlení s úhradou jakékoliv jednotlivé splátky jednorázovou sankci ve výši 500 Kč. Žalovaný byl v prodlení s úhradou pěti splátek, sankce tak činí 2 500 Kč. Dle článku 3.1. smlouvy měla žalobkyně nárok na poplatek za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru, to je ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Žalobkyně požaduje tento poplatek jen za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky úvěru ve výši 19 600 Kč. Žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, cz, kde se žalovaný zaregistroval. Úvěr byl žalovanému poskytnut na základě jeho žádosti, na základě které mu byl zaslán návrh úvěrové smlouvy. Žalovaný návrh smlouvy akceptoval zadáním uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou na jeho telefonní číslo. Žalobkyně úvěr žalovanému vyplatila dne 1. 8. 2024 na bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaný na úvěr ničeho neuhradil, a to ani k předžalobní upomínce právního zástupce žalobkyně odeslané dne 28. 4. 2025.2. Soud věc rozhodl na základě listin předložených žalobkyní podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, jestliže žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, má se tedy za to, že s navrženým postupem souhlasí, o čemž byl soudem poučen.3. Na základě listin předložených žalobkyní má soud za prokázané, že dne 1. 8. 2024 žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o podnikatelském úvěru č. , číslo, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 28 000 Kč, doba trvání úvěru byla sjednána v délce 70 dní ode dne čerpání úvěru. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutí úvěru poplatek ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru, to je ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Den konečné splatnosti úvěru byl stanoven na den 9. 10. 2024. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky a poplatek za poskytnutí úvěru zaplatit v pěti splátkách po 9 520 Kč opakujících se každých 14 dní ode dne čerpání úvěru do dne konečné splatnosti. Splátky tedy byly splatné ke dni 14. 8. 2024, 28. 8. 2024, 11. 9. 2024, 25. 9. 2024 a 9. 10. 2024. Dle článku 8.1. smlouvy v případě prodlení klienta s úhradou jakékoliv jednotlivé splátky je klient povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Dále bylo v článku 8.2. sjednáno, že v případě prodlení klienta s úhradou úvěru je úvěr, je klient povinen hradit úroky z prodlení do 90 dnů ode dne konečné splatnosti úvěru ve výši 0,5 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně a při prodlení trvajícím více než 90 dnů ode dne konečné splatnosti úvěru ve výši 0,02 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně, dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně. Na základě smlouvy o úvěru žalobkyně dne 1. 8. 2024 vyplatila na účet č. , č. účtu, částku 28 000 Kč. Tento účet byl veden pro majitele , Jméno žalovaného, . Žalobkyně v řízení tvrdila, že žalovaný na splátkách úvěru ničeho neuhradil. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by na splátkách úvěru něčeho žalobkyni uhradil. Soud tedy vychází z toho, že ze strany žalovaného nebylo žalobkyni plněno ničeho.4. Dle veřejného výpisu z ARAD – systému časových řad České národní banky bylo zjištěno, že průměrná úroková sazba úvěru poskytnutých bankami nefinančním podnikům v měsíci srpnu 2024 činila 6,16 % ročně.5. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.7. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.8. Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.9. Dle smlouvy o úvěru bylo soudem zjištěno, že žalovanému byl poskytnut podnikatelský úvěr ve výši 28 000 Kč na dobu 70 dnů, které byl žalovaný povinen zaplatit spolu se sjednaným poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru, a to až do jeho úplného splacení. Poplatek tedy činil 280 Kč denně. Dle tabulky, která je obsažena v článku V. smlouvy splácení úvěru každých 14 dnů na tomto poplatku za poskytnutí úvěru měl žalovaný uhradit 3 920 Kč, celkem za sjednanou dobu poskytnutí úvěru je to částka 19 600 Kč, kterou si žalobkyně nárokuje. Dle soudu tato cena za poskytnutí úvěru, soud chápe jako úrok z úvěru, představuje tedy úrok ve výši 365 % ročně. Byť byla smlouva uzavřena mezi podnikateli a na tuto tedy nedopadá zákonná ochrana jako u spotřebitelského úvěru, dle soudu je stále nutné mít na zřeteli princip dobrých mravů. Soud je tedy povinen přihlédnout k tomu, že je sjednán extrémně vysoký úrok z úvěru, jako v tomto případě, a to 365 % ročně, a musí tedy učinit závěr o tom, že takové ujednání je v rozporu s dobrými mravy, takové ujednání smlouvy o úvěru je shora citovaných ustanovení v této části absolutně neplatná. Soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 32 Cdo 1490/2019, ve kterém soud posuzoval výši sjednaného úroku u podnikatelského úvěru, kdy bylo vysloveno, že i u podnikatelského úvěru soud může posoudit, zda úroková sazba je či není v rozporu s dobrými mravy. V této věci soud hodnotí sjednaný úrok jako neúměrně vysoký, mimořádné okolnosti případu pak soud spatřuje v tom, jaké další pokuty a poplatky byly ve smlouvě sjednány.10. Žalobkyně požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč, jestliže žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pěti sjednaných splátek a taková pokuta byla sjednána ve výši 500 Kč. Dle rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne 4. 5. 2021, č. j. , spisová značka, bylo-li neplatné ujednání o výši úroků (byť oddělitelné od úvěrové smlouvy), je v takovém případě neplatná i část dohody o splátkovém kalendáři a nemohlo dojít k porušení povinnosti žalovaného trestaného smluvními pokutami nebo poplatky spojenými s výzvami k jednotlivým splátkám. Žalobkyni tedy svědčí pouze právo na vrácení jistiny úvěru ponížené o žalovaným uhrazené splátky (v tomto případě je tvrzeno, že žalovaný ničeho neuhradil) a zaplacení přiměřených úroků, tedy obvyklých úroků požadovaných za úvěry poskytované bankami v místě bydliště dlužníka, nikoliv nárok na smluvní pokutu v důsledku nedodržení splátek, již byly zároveň splátkami nepřiměřeně vysokého úroku.11. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 28 000 Kč, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému sjednanou výši úvěru poskytla na jeho bankovní účet. Žalovanému byla dále uložena povinnost, aby žalobkyni zaplatil přiměřené úroky (obvyklé úroky požadované bankami za úvěry poskytované v době uzavření smlouvy) z dlužné částky úvěru ode dne poskytnutí úvěru.12. V ostatním byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.13. Protože je neplatná část dohody o splátkovém kalendáři, jedná se o ujednání o jednotlivých splátkách, znamená to tedy, že nedošlo ke sjednání doby splatnosti úvěru a žalovaný je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky dle § 2399 odst. 1 o. z. ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Za výzvu k zaplacení dlužné částky je třeba považovat až předžalobní výzvu zástupce žalobkyně ze dne 28. 4. 2025, která byla dle podacího lístku zaslána žalovanému doporučeně Českou poštou, s. p., dne 28. 4. 2025. Dle § 573 o. z. má se za to, že došla zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Třetí pracovní den po dni 28. 4. 2025 je den 2. 5. 2025, lhůta jednoho měsíce uběhla marně ke dni 2. 6. 2025. Jestliže si žalovaný dobrovolně svou povinnost nesplnil, následujícím dnem se tedy dostal do prodlení s peněžitým plněním a žalobkyně má nárok na zaplacení úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 12 % ročně.14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná z 56 %, žalovaný z 44 %, žalobkyně jako převážně úspěšná má tedy právo na zaplacení nákladů ve výši 12 %, to je rozdílu mezi úspěchem a neúspěchem. Náklady žalobkyně představují c