9 C 78/2025-61 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne 16. 6. 2025 domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 39 601 Kč s příslušenstvím (z toho 10 465,20 Kč na smluvní pokutě). Žalobkyně v žalobě uvedla, že se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru č. , číslo, (dále jen Smlouva), na základě které byl ze strany žalobkyně žalovanému poskytnut úvěr ve výši 24 000 Kč. Úvěr se žalovaný zavázal splatit spolu se sjednaným úrokem ve výši 68,32% ročně prostřednictvím 36 měsíčních splátek po 1 582 Kč splatných vždy k 24. dni každého měsíce počínaje měsícem leden 2024. Schopnost žalovaného řádně uhradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisů z bankovního účtu a prohlášení dlužníka. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Žalovaný byl v prodlení s úhradou splátek a do data zesplatnění uhradil pouze dvě splátky v celkové částce 3 164 Kč. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 Smlouvy v celkové výši 998 Kč (499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitnul v prodlení o délce 30 dnů). V důsledku prodlení žalovaného žalobkyni dále dle bodu 6.2 Smlouvy vzniklo právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 600 Kč za splátky, u kterých se žalovaný ocitnul v prodlení o délce 15 dnů. V důsledku prodlení žalovaného došlo v souladu s bodem 6.3 Smlouvy automaticky k zesplatnění úvěru ke dni 28. 5. 2024. Podle bodu 6.4 Smlouvy ke dni zesplatnění úvěru se dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru staly součástí jistiny a nová jistina tak činila 27 538,67 Kč (23 556,75 Kč + 3 981,92 Kč). Žalovaný nesplnil svou povinnost tuto novou jistinu uhradit v den zesplatnění úvěru, proto žalobkyni vzniklo dle bodu 6.5 Smlouvy právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, v daném případě od 30. 5. 2024 až do zaplacení. Podle bodu 2.2 Smlouvy sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží i po zesplatnění úvěru až do zaplacení jistiny úvěru. Žalobkyně tak po žalovaném požadovala zaplacení celkem částky 27 538,67 Kč představující novou jistinu úvěru spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně od 30. 5. 2023 do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 998 Kč, náhradu vzniklých nákladů ve výši 600 Kč, částky 10 465,20 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky nové jistiny ve výši 27 538,67 Kč od 30. 5. 2024 do dne vyhotovení žaloby, tj. do 13. 6. 2025, a úroku ve výši 68,32 % ročně z částky 23 556,75 Kč od 30. 5. 2024 do 22. 6. 2024 a dále od 23. 6. 2024 do zaplacení úroku ve výši 14,75% ročně. Žalovaný na uvedený dluh nic dalšího nezaplatil, a to ani poté, co k tomu byl žalobkyní před podáním žaloby vyzván.2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání spolu se žalobou bylo žalovanému doručováno spolu se žalobou do vlastních rukou na adresu dle § 46b písm. a) o. s. ř., zásilka byla doručena dle § 49 odst. 4 o. s. ř. dnem 31. 7. 2025. Protože zůstala zachována lhůta dle § 115 odst. 2 o. s. ř., jednal soud a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, jak mu to umožňuje ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř.3. Po provedeném dokazování zjistil soud tento skutkový stav.4. Mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 13. 12. 2023 uzavřena smlouva o úvěru č. , číslo, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 24 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr formou 36 měsíčních splátek po 1 582 Kč splatných vždy k 24. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem leden 2024. Úroková sazba za poskytnutí úvěru byla sjednána ve výši 68,32% ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal zaplatit za poskytnutí úvěru, činila 56 952 Kč. Dle bodu 6. 1 Smlouvy v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o délce 30 dnů vzniká dlužníku povinnost k zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou takovou splátku se splatností 10 dnů ode dne vzniku povinnosti. Dle bodu 6.2 Smlouvy v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o délce 15 dnů vzniká dlužníku povinnost k zaplacení náhrady účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 200 Kč za každou takovou splátku se splatností 10 dnů ode dne vzniku povinnosti. V bodu 6.3 Smlouvy bylo sjednáno pro případ prodlení s úhradou splátky nebo její části o délce 65 dnů automatické zesplatnění úvěru, přičemž dle bodu 6.4 Smlouvy nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění se stávají součástí nové jistiny úvěru. Poskytovatel je povinen před zesplatněním vyzvat klienta k úhradě dlužné splátky ve lhůtě minimálně 30 dnů. Podle bodu 6.5 Smlouvy jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení (smlouva o úvěru č.l. 11 - 13, vč. dodatku č.l. 16, předsmluvní formulář č.l. 7 - 10). Schválení úvěru bylo žalovanému žalobkyní oznámeno dopisem ze dne 15. 12. 2023 (č.l. 19), zásilka byla žalovanému doručována na adrese , adresa, uvedené ve smlouvě a dne 21. 12. 2023 uložena na poště (č.l. 21).5. Ze strany původního věřitele byla prověřena úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru, a to na základě informací žalovaným poskytnutých v rámci žádosti o úvěr a k tomu předložených dokladů (oznámení o výši důchodu, výpisy z účtu) – č.l. 28 - 31. Věřitel vyšel z celkových příjmů žalovaného 10 867 Kč a výdajů domácnosti 8 775 Kč při absenci jiných splátek. Informace byly zjišťovány rovněž z registru SOLUS a NRKI (č.l. 26 - 27). Tímto způsobem nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující závěr, že by žalovaný nebyl sjednané splátky schopen plnit.6. Částka 24 000 Kč byla žalobkyní vyplacena na účet žalovaného dne 14. 12. 2023 (č.l. 22).7. Z karty klienta (č.l. 34) ve spojení se splátkovým kalendářem (č.l. 20) bylo zjištěno, že žalovaný zaplatil pouze první dvě splátky po 1 582 Kč, a to dne 22. 2. 2024 a 26. 2. 2024 s tím, že dle splátkového kalendáře měla připadnout na jistinu částka 443,25 Kč.8. Z výstupu databáze ARAD (č.l. 46) bylo soudem zjištěno, že průměrná úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v prosinci 2023 s fixací úrokové sazby na dobu 1 – 5 let činila 9,29% ročně.9. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které se žalovaný proti žalobkyní poskytnutému úvěru ve výši 24 000 Kč zavázal vrátit žalobkyni během 3 let celkovou částku 56 952 Kč. Smlouvou byla sjednána úroková míra 68,32% ročně. V důsledku neplnění sjednaných splátek ze strany žalovaného (zaplaceny byly pouze 2 splátky v celkové výši 3 164 Kč) žalobkyně úvěr ke dni 28. 5. 2024 zesplatnila. Smlouvou byla pro případ prodlení dlužníka sjednána řada sankcí – smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný dostane do prodlení o délce 30 dnů, náhrada účelně vynaložených nákladů 200 Kč za splátku, u které se žalovaný dostane do prodlení o délce 15 dnů a smluvní pokuta 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení ode dne následujícího po zesplatnění úvěru do jeho úplného zaplacení10. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.12. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Nejvyšší soud opakovaně judikoval (např. rozhodnutí sp. zn. 20 Cdo 75/2020), že pokud je v rozhodčím řízení přiznané plnění ve svém souhrnu natolik nemravné a vedoucí k nepřiměřenému postižení dlužníka, je namístě exekuci dle § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. zastavit bez ohledu na pasivitu dlužníka. V případě zcela a naprosto zjevného nesouladu rozhodcem přisouzeného plnění s dobrými mravy v neprospěch spotřebitele přitom není vyloučeno, že již tato okolnost sama o sobě může vést k závěru, že exekuci je na místě zastavit podl