15 C 197/2020-31 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se proti žalovanému domáhal zaplacení dlužného pojistného v částce [částka] a úroku z prodlení v zákonné výši za dobu od [datum] do zaplacení. Tvrdil, že [právnická osoba] jako jeho předchůdce a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] kterou bylo sjednáno pojištění vozidla. U této smlouvy eviduje žalobce dluh žalovaného na pojistném za období do [datum], kdy pojištění trvalo, a to ve shora uvedené výši. Dále žalobce tvrdil, že pohledávku za žalovaným nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávky. 2 K žalobě se žalovaný přes výzvu soudu nevyjádřil. 3 Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání, v souladu s § 115a občanského soudního řádu, neboť byly splněny veškeré zákonem předpokládané podmínky pro tento postup. 4 Soud žalobě vyhověl a to z následujících důvodů. Žalobce prokázal sjednání shora uvedené pojistné smlouvy. Tuto smlouvu soud shledal jako platnou (splňuje náležitosti dle § 2758 a násl. občanského zákoníku). Prokázána byla rovněž tvrzená výše lhůtního pojistného a poplatku popsaného výše. Žalovaný i přes výzvu soudu netvrdil žádné skutečnosti, které by žalobou uplatněný nárok jakkoli oslabovaly. Prokázáno bylo i postoupení pohledávky spočívající v dlužním pojistném na žalobce. Proto soud žalovanému v souladu s § 2782 občanského zákoníku uložil povinnost zaplatit žalobci dlužné pojistné + poplatky ve shora uvedené výši, spolu se shora specifikovaným úrokem z prodlení, jehož výše vychází z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., dále pak ze splatnosti pojistného a výše dlužného pojistného. V období, za něž je úrok z prodlení požadován, je žalovaný v prodlení se splněním dlužného pojistného. 5 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. l občanského soudního řádu. Soud ve věci aplikoval § 14b odst. 1 vyhlášky číslo 177/1996 Sb., ve znění platném ke dni zahájení řízení (dále jen„ vyhláška“). Jde totiž o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Přiznal žalobci, který měl v řízení plný úspěch, proti žalovanému právo na náhradu nákladů, představovaných soudním poplatkem [částka], odměnou advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky v rozsahu 3 x [částka] za převzetí zastoupení advokátem a sepis žaloby, odeslanou upomínku, paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 vyhlášky, za výše specifikované úkony, 3x po [částka] a dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a paušálních náhrad. Zástupce žalobce je totiž plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu). Náhrada nákladů řízení žalobci náleží, neboť vyhověl požadavkům ustanovení § 142a občanského soudního řádu tím, že žalovanému před podáním žaloby před podáním návrhu na zahájení řízení odeslal výzvu k plnění sepsanou advokátem (tj. předžalobní upomínku). 6 Lhůty k plnění vycházejí z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. 7 Soud ve věci nedoměřil soudní poplatek z důvodu nevydání elektronického platebního rozkazu, neboť důvodem jeho nevydání bylo toliko to, že žalovaný neprocházel evidencí informačního systému základních registrů. Nicméně žaloba vydání elektronického platebního rozkazu umožňovala.