20 C 172/2020-49 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] [IČO], a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy. Poskytovatel zápůjčky posoudil úvěryschopnost žalované na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy a neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované. Majetkovou situaci žalované ověřil pracovní smlouvou uzavřenou na dobu neurčitou a potvrzením o příjmu, ověřil si, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka] v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím zápůjčky se žalovaná zavázala zaplatit [částka] představující součet kapitalizovaných úroků ve výši [částka] s úrokovou sazbou 29 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy, odměnu za zpracování a doporučení ve výši [částka] a částku za administrativní činnosti ve výši [částka]. Celkovou částku úvěru a poplatků se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti ve 45 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Ke dni [datum] činila dlužná jistina [částka] a dlužný poplatek [částka]. Celková dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, proto vzniklo právní předchůdkyni právo na úhradu úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 29 % ročně z dlužné nesplacené jistiny od [datum] dále, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, se všemi právy s ní spojenými, byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Předžalobní výzva byla žalované zaslána. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ve věci ničeho neuvedla. Bez omluvy se nedostavila k nařízenému jednáním. Předvolání k jednání jí bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) dne [datum] na adresu uvedenou v informačním systému. Soud proto jednal a věc rozhodl v její nepřítomnosti ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř.. 3. Smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], tabulkou umoření, zákaznickou kartou a potvrzením o příjmu bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] [IČO] se žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalované prostředky ve výši [částka], které žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti. Žalovaná se zavázala splatit je ve 45 pravidelných týdenních splátkách po [částka] Celkem měla žalovaná zaplatit částku [částka], která se skládala z poskytnutých prostředků [částka], úroků v celkové výši [částka], poplatku za zpracování a doporučení [částka] a poplatku za administrativní činnost [částka]. Za druhé straně smlouvy byla ujednána zápůjční úroková sazba jako pevná po celou dobu trvání smlouvy veš smyslu článku 18 Smluvních podmínek a uplatňuje se jako roční úroková sazba. V případě, že byla u týdenního režimu sjednána úhrada celkové dlužné částky ve 45 splátkách, činí výše zápůjční úrokové sazby 29 % p.a. Článek 18 umístěný až v jejím závěru na čtvrté straně smlouvy, uvádí, že smlouva je uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu smlouvy oběma stranami do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnosti smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky. Při jednání s poskytovatelem úvěru tvrdila a doložila žalovaná, že zaměstnána u [právnická osoba] s průměrným příjmem [částka] čistého měsíčně, uvedl, že odhadla své běžné měsíční výdaje na [částka], žádné splátky nějakých zápůjček neuvedla. Tvrdila, že vyživuje 2 osoby a zápůjčku potřebuje na běžné výdaje domácnosti. Žalovaná však v rozporu se smlouvou poskytnuté prostředky řádně nesplácela, neuhradila vůbec nic. K úhradě dlužné částky vč. úroků a úroků z prodlení byla vyzvána minimálně předžalobní výzvou ze dne [datum] odeslané jí dle podacího lístku dne [datum]. 4. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] spolu se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem postupitele ze dne [datum]. 5. Žalovaná neprokázala, ba ani netvrdila, že by na svůj dluh něčeho uhradila či že by její závazek již zanikl. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ Obč.Z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 1968 Obč.Z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Podle § 1970 Obč.Z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle § [číslo] Obč.Z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce, na základě které žalovaná obdržela peněžitou zápůjčku [částka], kterou se zavázala splácet se sjednaným poplatkem a kapitalizovaným úrokem v pravidelných měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy o zápůjčce řádně neplnila. Žalobkyně nabyla pohledávku postoupením. Žalovaná dlužnou částku přes upomínání neuhradila. Proto soud zavázal žalovanou k úhradě dlužné částky [částka] skládající se z dlužné jistiny [částka] a poplatku [částka]. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení, je v souladu s ustanovením § 1970 Obč.Z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. povinna hradit i zákonné úroky z prodlení, ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny [částka] až do zaplacení, které v kapitalizované výši do [datum] činí [částka]. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazovala takové skutečnosti, jež by vyvracely tvrzení a důkazy žalobkyně. Jelikož žalované byla poskytnuta jistiny ve výši [částka] a nikoli [částka], byl návrh co do částky [částka] na jistině zamítnut. 13. Pokud ale jde o smluvní úroky za poskytnutí zápůjčky, jednak v kapitalizované výši [částka], jednak běžící ve výši 29 % ročně z částky jistiny za dobu od [datum] do zaplacení, pak podle s