20 C 70/2020-68 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“). Dle smluvního ujednání je nedílnou součástí této smlouvy předpis splátek. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal zaplatit úrok v pevné výši [částka]. Dále se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně i částku [částka] za poskytnutí úvěru, částku [částka] za administrativní činnost a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Celkovou částku úvěru a poplatků, tj. [částka], se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti ve 14 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum] ve výši [částka]. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádně splátky právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku [částka] na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru [částka], na poplatku za poskytnutí úvěru [částka], na poplatku za administrativní činnost [částka] a na poplatku za hotovostní inkaso [částka]. Celková dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, proto vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně také právo požadovat z celkové dlužné jistiny úrok z prodlení v zákonné výši, a to od marného uplynutí lhůty pro úhradu splátky dlužné částky do zaplacení, dále právo na úhradu úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 15 % ročně z dlužné nesplacené jistiny od [datum] dále, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, se všemi právy s ní spojenými, byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Kromě uvedených částek požadovala žalobkyně zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, celkem [částka] za dobu [datum] do [datum] počítanou vždy z dlužných splátek a dále úrok z dlužné jistiny od [datum] do postoupení pohledávky, tj. [částka] a kapitalizovaný úrok z prodlení za stejné období ve výši [částka]. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána doporučeně dne [datum]. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že žalovaný uhradil pouze [datum] částku [částka] a [datum] částku [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala úvěryschopnost žalovaného, když ověřila výši jeho starobního důchodu. Od toho odečetla žalovaným tvrzené měsíční výdaje [částka] a dospěla k závěru, že žalovaný má volné prostředky [částka] měsíčně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ve věci ničeho neuvedl. Bez omluvy se nedostavil k nařízeným či odročeným jednáním. Předvolání k jednání mu bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) dne [datum], resp. dne [datum], na adresu uvedenou v informačním systému. Žalobkyně se z nařízených jednání omluvila. Soud proto jednal a věc rozhodl v nepřítomnosti žalovaného ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř.. 3. Smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum], žádostí o úvěr, předpisy splátek, ústřižky složenek, přehledem transakcí, i předžalobní výzvou z [datum] spolu s podacím lístkem, bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO] se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému prostředky ve výši [částka], které žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti. Žalovaný se zavázal splatit je ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po [částka] Celkem měl žalovaný zaplatit částku [částka], která se skládala z poskytnutých prostředků [částka], úroků v celkové výši [částka], poplatku za poskytnutí úvěru [částka], poplatku za vyhodnocení úvěru [částka] a poplatku za hotovostní inkaso plateb [částka] Součástí smlouvy bylo i ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z příslušné dlužné částky, kterou měl žalovaný hradit v případě prodlení se splácením. Dále bylo mezi účastníky smlouvy ujednáno o hrazení poplatků za zasílání upomínek a oznámení o zesplatnění. Za zaslání upomínek byl ujednán poplatek [částka] za upomínku. Oznámení o zpoplatnění celého úvěru bylo zpoplatněno částkou [částka]. Při jednání s poskytovatelem úvěru tvrdil a doložil žalovaný, že je poživatelem starobního důchodu ve výši [částka], uvedl, že k jeho měsíčním výdajům patří výdaje na bydlení a energie ve výši [částka], dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši [částka], je mu sráženo [částka] a hradí splátky půjček ve výši [částka], žije vlastní nemovitosti, je rozvedený bez vyživovací povinnosti. Poskytovatel úvěru tak vycházel z toho, že žalovaný má volné prostředky ve výši [částka] měsíčně, správně však má být [částka], neboť součet výdajů žalovaného činí [částka], nikoli [částka]. Žalovaný v rozporu se smlouvou úvěr řádně nesplácel, uhradil toliko [částka], a to dne [datum] částku [částka] a [datum] částku [částka]. Byl vyzván ke splacení svého dluhu min. výzvou ze dne [datum], odepsané mu [datum]. 4. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] spolu se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem postupitele ze dne [datum]. 5. Žalovaný neprokázal, ba ani netvrdil, že by na svůj dluh uhradil více, než kolik uváděla žalobkyně, či že by jeho závazek již zanikl. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ Obč.Z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 1968 Obč.Z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Podle § 1970 Obč.Z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle § [číslo] Obč.Z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Podle § 2048 Obč.Z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 12. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu