9 C 261/2020-34 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se domáhal proti žalovanému žalobou doručenou dne [datum] zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, tj. zákonným úrokem z prodlení jdoucím od [datum] do zaplacení. Tvrdil, že dne [datum] žalovaný uzavřel s jeho právní předchůdkyní, [právnická osoba] [příjmení] p.l.c., smlouvu o zápůjčce, na základě které mu tato společnost půjčila částku [částka] převodem na bankovní účet, jehož číslo dlužník uvedl v žádosti o poskytnutí zápůjčky. Smluvní strany se dohodly, že smlouva bude považována za uzavřenou okamžikem, kdy žalovanému bude poskytnuta zápůjčka, přičemž smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře, umístěného na internetových stránkách věřitele, respektive formou textové zprávy SMS. Odesláním žádosti o půjčku, žalovaný potvrdil, že se seznámil se smluvními podmínkami, jejich přílohami a s informacemi v nich uvedenými, a že s nimi v plném rozsahu souhlasí. V žádosti žalovaný uvedl údaje o svém rodném čísle, čísle dokladu totožnosti a čísle svého bankovního účtu. Žalovaný se zavázal vrátit půjčku společně s poplatkem za její zpracování do [datum]. Tuto povinnost však nesplnil ani na základě upomínek. Žalobce nabyl pohledávku postoupením dle smlouvy o postoupení pohledávek. O úhradu pohledávky byl žalovaný upomínán i předžalobní výzvou dne [datum]. 2. Usnesením čj. 9 C 261/2020-29 ze dne 27. 11. 2020 vyzval soud žalovaného, aby se do 15 dnů vyjádřil k žalobě i k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Současně žalovaného poučil, že pokud ve stanovené lhůtě vyjádření neobdrží, bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Uvedené písemnosti žalovanému byly doručeny do vlastních rukou dne [datum]. Ve stanovené lhůtě žalovaný nevznesl žádné námitky proti navrženému postupu, žalobce s tímto postupem vyslovil souhlas již v návrhu. Soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů ve spise založených. 3. Dle § 2390 občanského zákoníku (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 4. Dle § 2392 odst. 1 věta prvá o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 5. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že návrh na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím je důvodný. 6. Aktivní legitimace žalobce k vymáhání žalované částky byla založena smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi [příjmení] [příjmení] p.l.c. jako postupitelkou a žalobcem jako postupníkem. O postoupení byl žalovaný písemně informován dne [datum]. 7. Smlouvou o zápůjčce, prohlášením klienta, jeho občanským průkazem, potvrzením o provedené platbě a smluvními podmínkami bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. zapůjčila žalovanému částku [částka]. Žalovaný se zároveň zavázal uhradit v souvislosti s touto zápůjčkou částku [částka] představující poplatek ve lhůtě do [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] a zároveň byl vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši [částka]. Žalovaný netvrdil ani neprokazoval skutečnosti, které by vyvracely tvrzení a důkazy žalobce v souvislosti se shora uvedenou smlouvou o zápůjčce. 8. Uvedená skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu: 9. V řízení má soud za prokázané, že žalovaný dluží žalobci z titulu smlouvy o zápůjčce dle ustanovení § 2390 o. z. částku [částka], jiného nároku ve smlouvě sjednaného se žalobce nedomáhá. Z žádného z důkazů v řízení provedených nevyplývá, že by tento dluh nevznikl, popř. že by zanikl zcela či zčásti. Žalovaný také nic takového netvrdil ani žádný důkaz o tom nepředložil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, včetně zákonných úroků z prodlení, jejichž výše vyplývá z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť tento nárok přísluší žalobci ze zákona, konkrétně dle § 1970 o. z. Výše úroků k datu prodlení činila 8,05 % ročně, k prodlení došlo [datum], ode dne následujícího je proto povinen žalovaný hradit úroky z prodlení. 10. O nákladech řízení bylo rozhodováno dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud dospěl k závěru, že účelným nákladem, který úspěšnému žalobci v řízení vznikl, byl zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], odměna advokáta 2,5 x [částka], určená dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za převzetí zastoupení, sepis žaloby a jednoduchou výzvu k plnění, dále pak paušální náhrady hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za převzetí zastoupení advokátem, sepis žaloby a výzvu k plnění, tj. 3 x [částka] ve výši dle ust. § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, a dle § 137 odst. 3 písm. a) a § 151 odst. 2 o. s. ř. 21% daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a paušálních náhrad. Zástupce žalobce je plátcem této daně a dle zákona č. 235/2004 Sb. mu vzniká povinnost tuto daň státu odvést. Náhradu nákladů řízení, celkem ve výši [částka], je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta žalobce, které je platebním místem dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 11. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena delší než zákonná třídenní s přihlédnutím k výši dlužné částky, době prodlení i návrhu žalobce (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).