10 C 225/2020-35 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobou doručenou soudu dne [datum] požadoval žalobce po žalovaném zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Tvrdil, že se žalovaný nejprve zaregistroval na internetových stránkách žalobce, při registraci uvedl požadované údaje včetně e-mailové adresy, čísla účtu a čísla mobilního telefonu. Na základě úspěšné registrace byla žalovanému v informačním systému žalobce založena klientská sekce a sděleny přístupové údaje do systému. Žalovaný následně prostřednictvím své klientské sekce požádal o poskytnutí úvěru za podmínek uvedených ve Smlouvě o úvěru a žalobce žádost o úvěr schválil a následně uzavřel s žalovaným dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalobce jako úvěrující sjednal s žalovaným jako úvěrovaným poskytnutí úvěru v částce [částka]. Žalovaný se zavázal, že úvěr splatí nejpozději dne [datum] společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Žalovaný úvěr ani poplatek za poskytnutí úvěru ve stanovené době žalobci neuhradil. Žalobci tak vznikl kromě nároku na vrácení jistiny úvěru ve výši [částka] a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka] rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru ode dne následujícího po datu splatnosti, tedy od [datum] do zaplacení. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka] byl vypočítán v zákonné výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum]. Podle čl. IX.1.a. smlouvy o úvěru vznikl žalobci v důsledku prodlení žalovaného nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky [částka] od [datum] do [datum] v celkové výši [částka]. Žalobce nárokuje smluvní pokutu v souladu s § 122 odst. 3 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru vždy pouze do výše 1/2 jistiny. Do dne podání žaloby žalovaný ničeho ani přes písemnou upomínku žalobci neuhradil. 2 Žalovaný uvedl, že vrátí žalobci pouze [částka], neboť půjčka byla sjednána bez poplatku [částka]. 3 Žalobce upřesnil, že ze Smlouvy o úvěru vyplývá výše poplatku [částka], žalobce však žaloval poplatek ve výši [částka]. Uvedený rozdíl vznikl v důsledku uplatnění slevového kódu ze strany žalovaného (čl. VIII.8. Smlouvy o úvěru). Žalovaný uplatnil slevový kód ve výši 100 % z poplatku za úvěr, tedy [částka]. Poplatek byl tak snížen z původních [částka] na [částka]. Uplatnění slevového kódu je však vázáno na řádné a včasné splacení úvěru. Pokud ke splacení úvěru ve lhůtě nedojde, žalovaný nárok na slevu ztrácí a je povinen zaplatit poplatek v plné výši. 4 K jednání dne [datum] se žalobce i jeho zástupce omluvili, žalovaný se k jednání bez řádné a včasné omluvy nedostavil. Soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků dle ust. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (o. s. ř.). 5 Smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] potvrzením o platbě, upomínkou spolu s dokladem o odeslání, měl soud prokázáno, že žalobce uzavřel dne [datum] s žalovaným smlouvu o úvěru a poskytl žalovanému úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal vrátit žalobci poskytnutý úvěr ve výši [částka] spolu s poplatkem ve výši [částka] nejpozději do 28 dnů. Ve smlouvě byla sjednána možnost uplatnění slevového kódu při splnění podmínek pro jeho uplatnění, a to do výše 100 %. V článku VIII., bod 7 Smlouvy bylo ujednáno, že sleva či snížení jakéhokoli poplatku je podmíněno řádným splněním peněžitých povinností úvěrovaného, kdy jakákoli sleva či snížení poplatku je poskytnuto až v momentu řádné a včasné úhrady všech dluhů úvěrovaného. Smlouva obsahovala i postup úvěrujícího při prodlení spotřebitele, kde byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy a to za každý den prodlení (čl. IX.1.a). Žalovaný byl o úhradu dluhu spolu se smluvní pokutou žalobcem prostřednictvím právního zástupce upomínán. <i>6 Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7 Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>8 Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.</i> <i>9 Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>10 Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>11 Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 12 Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je, co do úhrady částky [částka] s úrokem z prodlení z částky jistiny ode dne následujícího po splatnosti úvěru do zaplacení, důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným, došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy ve smyslu citovaného ustanovení § 2395 o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka]. Povinností žalovaného pak bylo ve sjednané lhůtě zapůjčené finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru. Žalovaný neprokázal, že by dluh uhradil, dostal se tak do prodlení. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka] (dlužná jistina [částka] + poplatek [částka] + smluvní pokuta ve výši [částka]) společně s úrokem z prodlení z dlužné jistiny, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení, je v souladu s ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a nařízení vl. č. 351/2013 Sb. povinen uhradit i úroky z prodlení. 13 S námitkou žalovaného, že úvěr byl poskytnut bez poplatku, se soud neztotožnil, neboť v úvěrové smlouvě byly stanoveny podmínky pro poskytnutí slevy na poplatku (až do výše 100 %), kdy podmínku řádné a včasné úhrady všech dluhů žalovaný nesplnil a 100 % sleva z poplatku mu tak nemohla být poskytnuta. 14 Žalovaný je povinen žalobci nahradit náklady řízení dle § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 142a o. s. ř., když žalobce měl plný úspěch ve věci. Jedná se o náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], dva a půl úkonu právní pomoci po [částka] za převzetí věci, sepis žaloby, jednoduchou předžalobní výzvu, a to dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1, 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., v pozdějším znění, 3 paušální náhrady hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. po [částka] a 21 % DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad ve výši [částka], tj. celkem [částka]. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř). 15 Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší či úhrady ve splátkách.