15 C 207/2020-39 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se proti žalovanému domáhal původně následujícího plnění: a) částky 8 000 Kč jakožto dlužné jistiny, b) smluvní pokuty 1 093 Kč, c) úroku z prodlení v zákonné výši z jistiny (za období do 27. 11. 2019 v kapitalizované výši 858,36 Kč). 2 Tvrdil, že [právnická osoba] (dále i jen„ původní věřitel“) poskytla žalovanému na základě smlouvy [číslo] úvěr ve výši 8 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit do 7. 6. 2018, avšak neučinil tak. Dále žalobce tvrdil, že výše specifikované pohledávky za žalovaným nabyl smlouvou o postoupení pohledávek. 3 Následně vzal žalobce žalobu částečně zpět, pokud jde o veškeré dílčí nároky nad rámec jistiny a úroku z prodlení. Soud v rozsahu zpětvzetí řízení zastavil. 4 Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil. 5 Soud rozhodl věc bez nařízení jednání, neboť k tomu byly splněny veškeré předpoklady dle § 115a občanského soudního řádu. 6 Ze smlouvy o úvěru datované 30. 12. 2017 bylo zjištěno, že původní věřitel zapůjčil žalovanému částku uvedenou v bodě 1 odůvodnění, kterou měl žalovaný zaplatit do termínu uvedeného rovněž v bodě 1 odůvodnění. 7 Na smlouvu o úvěru třeba na základě závěrů vyslovených Soudním dvorem Evropské unie z 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18 hledět jako na neplatnou, neboť původní věřitel neposoudil úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele. V tomto ohledu soud žalobce poučil a poskytl mu lhůtu, aby tvrzení a důkazy ohledně posouzení úvěruschopnosti byla doplněna. Reagováno bylo však jen částečným zpětvzetím žaloby. 8 Žalobě bylo v rozsahu nedotčeném zpětvzetím vyhověno za použití § 2991 občanského zákoníku (vydání jistiny z titulu bezdůvodného obohacení) a § 1970 občanského zákoníku (zaplacení úroku z prodlení). 9 Pokud jde o požadavek na úrok z prodlení, vyšel soud z toho, že ač je smlouva o úvěru posouzena jako absolutně neplatná, bylo zde dohody stran v tom směru, že zapůjčená jistina bude vrácena do dne předcházejícího dni, od nějž je požadován úrok z prodlení. Tedy v období, za něž je úrok z prodlení požadován, je žalovaný v prodlení se zaplacením jistiny. 10 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. 11 Úspěch žalobce možno vyjádřit v procentech následovně: 87,98. 12 Žalobci náleží právo na poměrnou část nákladů představovanou odečtením míry jeho neúspěchu od poměru jeho úspěchu. 13 Ve věci bylo aplikováno ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky číslo 177/1996 Sb., ve znění platném ke dni zahájení řízení (dále i jen„ vyhláška“). Jde totiž o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (žalobce ostatně takto své náklady účtoval). 14 Za účelně vynaložené pokládá soud u žalobce následující náklady: zaplacený soudní poplatek 400 Kč, odměnu advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky v rozsahu 3 x 200 Kč za převzetí zastoupení advokátem a sepis žaloby, odeslanou upomínku, paušální náhradu hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 vyhlášky, za výše specifikované úkony, tedy 3x po 100 Kč. 15 Dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu pak žalobci náleží i náklady představované daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad. Zástupce žalobce je totiž plátcem této daně. 16 Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu). 17 Náhrada nákladů řízení žalobci náleží, neboť vyhověl požadavkům ustanovení § 142a občanského soudního řádu tím, že žalovanému před podáním žaloby odeslal na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku). 18 Lhůty k plnění vycházejí z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.