17 C 260/2020-28 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se proti žalovanému domáhal žalobou doručenou soudu dne [datum] zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] [příjmení] p.l.c., Malta, prostřednictvím elektronického formuláře smlouvu o zápůjčce (dále jen smlouva). Podle ní poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč, a to převodem na bankovní účet. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do [datum]. Svoji povinnost ani po předchozích výzvách nesplnil. Poplatek za zpracování a poskytnutí zápůjčky žalobce nepožaduje. 2 Žalobce prokázal aktivní legitimaci ve sporu Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 3 Žalovaný, shodně se žalobcem souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalovanému doručovány na adresu trvalého bydliště, přičemž zásilku považoval soud za doručenou, v souladu s ust. § 49 odst. 2/ a 4/ o.s.ř., dnem [datum], když žalovanému byla zanechána výzva a zásilka připravena k vyzvednutí dne [datum]). 4 Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 5 Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 6 Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 7 Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8 V řízení má soud za prokázané (Smlouvou o zápůjčce a Příkazem k úhradě, listinou nazvanou jako Prohlášení číslo: [číslo] ze dne [datum]), že žalovanému byla právním předchůdcem žalobce poskytnuta částka 2 000 Kč. Žalovaný pak nejen neprokázal, ale ani netvrdil, že by dluh uhradil. Z žádného z důkazů v řízení provedených nevyplývá, že by tento dluh nevznikl či, byť z části, zanikl, proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením dluhu, uznal ho soud povinným platit i úroky z prodlení dle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.). 9 Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ust. § 142a o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Na nákladech řízení tak byla žalobci, který měl ve věci úspěch, přiznána odměna za dva a půl úkonu po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, dále 3 x paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, 21 % DPH ve výši 168 Kč a soudní poplatek 400 Kč Náklady řízení tak celkem přestavují částku 1 368 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokátky žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř).