18 C 198/2020-133 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti původně žalovanému [celé jméno žalovaného], [datum narození], [IČO] domáhala žalobou doručenou soudu dne 1. 7. 2020 zaplacení celkem částky 9 300 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že tito účastníci uzavřeli dne 11. 11. 2019 smlouvu o úvěru na podporu a rozvoj podnikání [číslo] (dále jen„ smlouva“). Podle ní poskytla žalobkyně tomuto žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, které byly bezhotovostně poskytnuty na účet označený ve smlouvě. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 950 Kč a 300 Kč za posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr, celkem tedy 6 250 Kč. Tento žalovaný dle tvrzení žalobkyně porušil povinnosti ze smlouvy, neuhradil žádnou částku, závazek se stal splatným dne 6. 12. 2019 a žalobkyně tak požadovala zaplacení dlužné jistiny 5 000 Kč, poplatku za úvěr 950 Kč, poplatku za posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěru ve výši 300 Kč, smluvní pokutu ve výši 50% z dlužné částky, tj. 2 500 Kč, poplatek za vynaložené náklady 550 Kč a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5% denně z částky 5 000 Kč. 2. V průběhu řízení však došlo k záměně účastníků, kdy namísto původně žalovaného [celé jméno žalovaného], [datum narození] vstoupil do řízení [celé jméno původního účastníka], [datum narození], neboť žalobkyně tvrdila, že s ohledem na důkazy, které předložil původní žalovaný, se jedná o osobu, které poskytla úvěr. [celé jméno původního účastníka] je trestně stíhán za zneužití osobních údajů [celé jméno žalovaného]. Následně žalobkyně opět navrhla změnu účastníků na straně žalovaného, neboť bylo zjištěno, že částka 5 000 Kč byla poskytnuta na účet č. [bankovní účet], jehož majitelem je [celé jméno žalovaného], [datum narození]. Soud i tuto záměnu účastníků a to usnesením ze dne 15. 7. 2021, č.j. 18C 198/2020-103. 3. Žalovaný [celé jméno žalovaného], [datum narození] se k žalobě nevyjádřil. 4. Žalovaný se k jednání soudu dne 30. 11. 2021 bez omluvy nedostavil a jeho předvolání soud považoval za doručené dnem 3. 11. 2021, žalovaná se z jednání omluvila a souhlasila s tím, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Za této situace soud věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o.s.ř. <i>5. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodné obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>6. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>7. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 9. Ze zprávy [právnická osoba] bylo zjištěno, že účet č. [bankovní účet] je vedeno pro osobu [celé jméno žalovaného], [datum narození], toto je jediná osoba s dispozičním oprávněním k účtu a na tento účet bylo dne 11. 11. 2019 připsáno od společnosti [právnická osoba] celkem 5 000 Kč. 10. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu: 11. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je částečně důvodný. Shora uvedenými důkazy vzal soud za prokázané, že žalobkyně žalovanému skutečně poskytla částku 5 000 Kč, přičemž žalovaný nejen neprokázal, ale ani netvrdil, že by žalobkyni předmětnou částku vrátil. V řízení nebyl ani prokázán důvod poskytnutého plnění. Soud tak uzavřel, že žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu ve výši 5 000 Kč a ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. musí žalobkyni jako ochuzené to, oč se obohatil, vydat. Proto soud žalobnímu návrhu co do částky 5 000 Kč vyhověl. Zároveň bylo žalobkyni přiznáno právo na úroky z prodlení, jejichž výše je v souladu s § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. s tím, že počátek soud stanovil od doby následující po dni, kdy žalovanému byla doručena předmětná žaloba, kterou lze považovat za výzvu k plnění (výrok I.). 12. Ve zbývající části soud žalobu zamítl. Žalobkyně setrvala na požadavku zaplacení poplatků za posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr, za poskytnutí úvěru, smluvní pokutu i poplatky spojené s vymáháním, smluvní úroky z prodlení, toto však s ohledem na skutečnost, že nárok nebyl posouzen z titulu uzavřené smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení, nebylo možné žalobkyni přiznat (výrok II.). 13. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně byla v řízení úspěšná jen částečně. Předmětem sporu byla částka 9 300 Kč s příslušenstvím, úspěch měla žalobkyně jen co do částky 5 000 Kč, tj. jen 55 %, proto žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení a rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalovanému v tomto řízení žádné náklady nevznikly (výrok III.). 14. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.