18 C 261/2021-35 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se domáhal proti žalované zaplacení částky 5 798 Kč s odůvodněním, že žalovaná cestovala dne 14. 6. 2019 veřejným dopravním prostředkem - vlakem č.573 jehož provozovatelem je právní předchůdce žalobce – [právnická osoba], žalovaná cestovala bez platné jízdenky, jízdné ve výši 98 Kč a přirážku 1 000 Kč neuhradila, neuhradila ani přirážku za zpoždění vlaku 3 700 Kč a 1 000 Kč za neoprávněné užití povinně místenkového vlaku. 2. Žalobce aktivní legitimaci ve sporu prokázal smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2015, kdy [právnická osoba] postoupily pohledávku [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. [číslo] se sídlem v [anonymizováno]. Tato společnost pak postoupila předmětnou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 27. 2. 2020 žalobci. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, žalobce s tímto postupem vyslovil souhlas již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez jednání, ve stanovené lhůtě nevyjádřila, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal tedy, že k tomuto postupu nemá námitek. 5. Předloženou listinou, a to potvrzením o nedodržení SPPO ze dne 14. 6. 2019, čas 23.13 hod. a oznámením o závadách datovaným dne 15. 6. 2019 bylo prokázáno, že žalovaná cestovala dne 14. 6. 2019 z Pardubic do Kolína vlakem č. IC 573 společně s kolem a to bez platné jízdenky. Jízdné ve výši 98 Kč ani sankci 1 000 Kč žalovaná však nezaplatila, odmítla potvrzení podepsat. 6. Z vyrozumění Police ČR k totožnosti cestující bylo zjištěno, že tato byla ze strany PČR ztotožněna na místě, neboť se neprokázala ani občanským průkazem. 7. Ze záznamu [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že žalovaná způsobila zpoždění shora citovaného vlaku ve stanici Kolín o 9 minut. 8. Předloženou listinou, a to potvrzením o nedodržení SPPO ze dne 14. 6. 2019, čas 23.15 hod. a oznámením o závadách datovaným dne 15. 6. 2019 bylo prokázáno, že žalovaná cestovala dne 14. 6. 2019 z Pardubic do Kolína vlakem č. IC 573 společně s kolem a to bez platné jízdenky. Sankci 1 000 Kč za neoprávněné užití povinně místenkového vlaku žalovaná však nezaplatila, odmítla potvrzení podepsat. 9. Předloženou listinou, a to potvrzením o nedodržení SPPO ze dne 14. 6. 2019, čas 23.18 hod. a oznámením o závadách datovaným dne 15. 6. 2019 bylo prokázáno, že žalovaná cestovala dne 14. 6. 2019 z Pardubic do Kolína vlakem č. IC 573 společně s kolem a to bez platné jízdenky. Sankci 2 700 Kč za zpoždění vlaku v rozsahu 9 minut a 1 000 Kč přirážku za nepovolené zastavení vlaku, celkem 3 700 Kč žalovaná však nezaplatila, odmítla potvrzení podepsat. <i>10. Podle § 2550 obč. zákoníku smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.</i> <i>11. Podle zákona č. 266/94 Sb. o drahách v platném znění, § 37 odst. 5,6, cestující který se nemůže na výzvu oprávněného pracovníka žalobce kdykoliv během jízdy nebo v okamžiku vystupování z vozidla prokázat platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a zvláštní přirážku.</i> 12. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Vyhověl jí a dle shora citovaných zákonných ustanovení žalované uložil zaplatit jízdné 98 Kč a přirážku 5 700 Kč (1 000 + 1 000 + 3 700), která je stanovena dle smluvních přepravních podmínek právního předchůdce žalobce a to s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení. Žalovaná do současné doby dlužnou částku neuhradila, proto jí byla uložena povinnost zaplatit i úroky z prodlení dle § 1970 obč. zákoníku, které jsou ve výši odpovídající nař. vl. č. 351/2013 Sb. (výrok I.). 13. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšnému žalobci přiznal vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem v částce 400 Kč a dále odměnou advokátky za 2,5 úkonu právní pomoci po 200 Kč (převzetí, sepis žaloby, ½ úkon za jednoduchou výzvu), náhradou jejích hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč dle § 14b odst. 1, 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. + 21% DPH. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalované nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 368 Kč (výrok II.). 14. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. 15. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. byl rozsudek vyhotoven ve zkrácené verzi.