18 C 304/2021-36 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se svým žalobním návrhem doručeným podepsanému soudu dne 15. 9. 2021 domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 959 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného pojistného. Tvrdila, že byla počínaje dnem 13. 1. 12020 mezi účastníky uzavřena pojistná smlouva [číslo]„ komplexní pojištění vozidla NAMÍRU“, kterou bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla LAND ROVER, RANGROUVER, [registrační značka] s ročním pojistným ve výši 5 248 Kč. Pojištění zaniklo ke dni 19. 2. 2021 z důvodu změny vlastníka vozidla. Pojistné za dobu od 13. 1. 2021 do 22. 3. 2021 nebylo hrazeno, žalobkyně požaduje pojistné jen za skutečnou dobu trvání pojištění, tj. do zániku 19. 2. 2021 ve výši 959 Kč, které žalovaný do doby podání žaloby neuhradil, ačkoliv k tomu byl opakovaně vyzýván. Žalobkyně tedy požadovala i úrok z prodlení za dobu od 20. 1. 2021 do 15. 9. 2021, tj. do podání žaloby ve výši 45 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, právní zástupkyně žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal tedy, že k tomuto postupu nemá námitek. <i>4. Podle § 3 odst. 1 věty prvé zák. č. 168/1999 Sb. zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Podle odst. 2 téhož ustanovení uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.</i> <i>5. Podle § 13 odst. 2 věty prvé zák. č. 168/1999 Sb. zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo.</i> <i>6. Podle § 2782 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.</i> 7. Soud považoval za prokázané, že účastníci uzavřeli shora citovanou pojistnou smlouvu, kterou bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, pojistné mělo být hrazeno pololetně. Pojištění zaniklo z důvodu změny vlastníka vozidla, přičemž do současné doby nebylo uhrazeno žalovaným pojistné ve výši 959 Kč, žalovaný se ocitl nejpozději dnem 20. 2. 2021 v prodlení s dlužnou částkou. Žalovaný v řízení netvrdil, že by dlužnou částku uhradil, a proto na základě shora uvedených skutečností soud žalobnímu návrhu v celém rozsahu vyhověl a uložil žalovanému uhradit dlužné pojistné a dále pak s odkazem na § 1970 obč. zákoníku ve spojení s nař. vl. č. 351/2013 Sb. uložil uhradit i úroky z prodlení dle žalobního žádání žalobkyně a to od 20. 2. 2021 do podání žaloby, tj. do 15. 9. 2021 (výrok I.). 8. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována zaplaceným soudním poplatkem v částce 400 Kč odměnou advokátky za 2,5 úkony právní pomoci po 200 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. h), § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby, poloviční úkon za jednoduchou výzvu k plnění), náhradou jejích hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. s ohledem na skutečnost, že zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupkyně za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupkyně povinna odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalovanému nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 368 Kč (výrok II.). 9. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. 10. S ohledem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. byl rozsudek vyhotoven ve zkrácené verzi.