20 C 109/2021-37 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalovanému návrhem doručeným soudu dne 30. 3. 2021 domáhala zaplacení částky 26 981,76 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] [IČO], a žalovaným došlo dne 17. 10. 2018 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy. Poskytovatel zápůjčky posoudil úvěryschopnost žalovaného na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy a neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného. Majetkovou situaci žalovaného ověřil zejména pracovní smlouvou, výplatními páskami a nájemní/podnájemní smlouvou. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím zápůjčky se žalovaný zavázal zaplatit 15 650 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 3 220 Kč, s úrokovou sazbou 29 % ročně sjednanou na straně 1 smlouvy, odměnu za zpracování a doručení ve výši 7 124 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5 306 Kč. Celkovou částku úvěru a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 561 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 11. 12. 2019. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaný neuhradil celkem pouze 5 500 Kč, poslední splátku uhradil 5. 3. 2019. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, se všemi právy s ní spojenými, byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 žalobkyni jako novému věřiteli. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Předžalobní výzva mu byla zaslána. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení 26 981,76 Kč skládající se z dlužné jistiny 15 507,35 Kč a poplatku 11 474,41 Kč, dále kapitalizované úroky 499,68 Kč, kapitalizované úroky z prodlení 1 318,77 Kč, úroky 29 % ročně a zákonné úroky z prodlení z 15 507,35 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Kopie dokladů žalovaného nemá žalobkyně ani její právní předchůdkyně k dispozici. Ty byly pouze předloženy při sjednávání a uzavírání smlouvy, 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ve věci ničeho neuvedl. Žalovaný shodně se žalobkyní souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalovanému doručeny dne 26. 5. 2021. 3. Smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne 17. 10. 2018, tabulkou umoření, zákaznickou kartou bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] se žalovaným uzavřela uvedeného dne smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému prostředky ve výši 18 000 Kč, které žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti. Žalovaný se zavázal splatit je v 60 pravidelných týdenních splátkách po 561 Kč Celkem měl žalovaný zaplatit částku 33 650 Kč, která se skládala z poskytnutých prostředků 18 000 Kč, úroků ve výši 3 220 Kč, poplatku za zpracování a doručení 7 124 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 5 306 Kč. Výše zápůjční úrokové sazby činila 29 % p.a. Smlouva je uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu smlouvy oběma stranami do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnosti smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky. Při jednání s poskytovatelem úvěru měl tvrdit a doložit žalovaný, že je zaměstnán na plný pracovní úvazek s průměrným měsíčním příjmem 16 214 Kč čistého, dalším příjmem domácnosti 15 200 Kč, že odhadl své měsíční výdaje na 7 100 Kč, dále uvedl externí splátky zápůjček 2 000 Kč a interní splátky 1 282 Kč, nevyživuje jinou osobou, je svobodný, bydlí v nájemním bytě. Dané skutečnosti měl poskytovatel úvěru zjistit z pracovní smlouvy, potvrzení o příjmu a občanského průkazu. Žalovaný uhradil pouze 5 500 Kč. 4. K úhradě dlužné částky vč. úroků a úroků z prodlení byl žalovaný vyzván minimálně předžalobní výzvou ze dne 28. 1. 2021 odeslanou mu dle podacího lístku dne 29. 1. 2021. 5. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 spolu se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem postupitele ze dne 20. 1. 2020. 6. Žalovaný neprokázal, ba ani netvrdil, že by na svůj dluh něčeho uhradil či že by jeho závazek již zanikl. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ Obč.Z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 1968 Obč.Z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle § 1970 Obč.Z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 1879 Obč.Z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Dle § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Dle § 588 věta prvá Obč.Z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 15. Dle § 2993 věty prvé Obč.Z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 16. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným mělo dojít k uzavření smlouvy, na základě které žalovaný obdržel peněžité prostředky ve výši 18 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet se sjednaným poplatkem a kapitalizovaným úrokem v pravidelných týdenních splátkách po 561 Kč Poslední splátku měl žalovaný uhradit dne 11. 12. 2019. Žalovaný uhradil pouze celkem 5 500 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku postoupením. Soud danou smlouvu posoudil jako smlouvu o úvěru a nikoli jako smlouvu o zápůjčce (ač je tak nazvána). 17. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská, v níž žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, vystupuje v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele. V prvé řadě se soud zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření předmětné smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit