20 C 177/2020-35 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 19. 5. 2020 domáhal po žalovaném zaplacení částky 10 223 Kč s úroky z prodlení ve výši 9 % p.a. z částky 10 223 Kč od 1. 9. 2018 do zaplacení. Tvrdil, že dodal žalovanému zboží a vystavil fakturu [číslo] se splatností 31. 8. 2018. Žalovaný fakturu neuhradil ani částečně. Výzvou ze dne 6. 3. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky zástupcem žalobce, avšak bezvýsledně. 2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Žalovaný byl usnesením soudu ze dne 13. 11. 2020 vyzván ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jeho účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalobce s uvedeným postupem soudu souhlasila již v podaném návrhu. Žalovaný soudu ve stanovené lhůtě své vyjádření nezaslal, souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti účastníků a jejich zástupců. 3. Žalovaný se k žalobě vůbec nevyjádřil, ač ji spolu s usnesením shora byla doručena dne 4. 12. 2020 postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. na adresu jeho místa bydliště i sídla podnikání. <i>4. Dle § 2079 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč.z.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.</i> <i>5. Dle § 1968 věta prvá obč.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>6. Dle § 1970 obč.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>7. Dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.</i> 8. Dodacím listem č. DL2018036 a fakturou [číslo] měl soud prokázáno, že žalobce označený v dokladech mj. svým IČ, stejně jako žalovaný, dodal tomuto zboží za 10 223 Kč, Cenu zboží žalovanému vyúčtoval uvedenou fakturou splatnou v den vydání, tedy 31. 8. 2018. Dne 10. 3. 2020 zástupce žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu z 6. 3. 2020, kterou jej vyzval k proplacení faktury [číslo] tedy k zaplacení částky 10 223 Kč s upozorněním na podání žaloby, nebude-li částka uhrazena do 7 dnů od obdržení výzvy k plnění. [jméno] si dle obálky žalovaný na adrese svého sídla nepřevzal. 9. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi účastníky jako podnikateli došlo k uzavření kupní smlouvy, kterou se žalovaný, jakožto kupující, zavázal uhradit žalobci, jakožto prodávajícímu, kupní cenu dodaného zboží, tedy 10 223 Kč. [jméno] měl uhradit do 31. 8. 2018. Jelikož nebylo zjištěno, že by se tak stalo, soud žalobě vyhověl. Dle shora citovaných zákonných ustanovení tak uložil žalovanému povinnost zaplatit uvedenou kupní cenu 10 223 Kč. Žalovaný se ocitl v prodlení se zaplacením dlužné částky, proto soud ve výroku I. rozsudku přiznal žalobci i právo na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši v souladu s § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Žalovaný neprokázal ani netvrdil, že by tvrzení žalobce nedopovídala skutečnosti. V souladu s § 3 nař. vl. č. 351/2013 Sb. pak žalovanému byly dány k zaplacení i náklady řízení žalobce ve výši 1 200 Kč. 10. Žalovaný neuplatňoval a soud v průběhu řízení nezjistil žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. O nákladech řízení proto rozhodl dle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobci jako účastníku, který měl ve věci plný úspěch a který žalovaného nejméně 7 dnů před podáním žaloby vyzval k plnění dluhu, přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému. Náklady řízení žalobce v celkové výši 6 547,50 Kč představuje odměna advokáta za 2,5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění bez právního rozboru) po 1 540 Kč dle § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, paušální náhrada ve výši 3 x 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, daň z přidané hodnoty ve výši 997,50 Kč a soudní poplatek ve výši 800 Kč. 11. O lhůtách plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delších lhůt či pro povolení splátek.