20 C 229/2022-31 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky shora s příslušenstvím s tím, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ pojišťovna“), pojistnou smlouvu Povinné ručení [číslo] Počátek pojištění byl sjednán na den 12. 11. 2018. Roční pojistné bylo sjednáno ve výši 6 340 Kč s roční frekvencí placení. Žalovaný sjednané pojistné neplatil. Z důvodu neplacení pojistného došlo k zániku pojistné smlouvy ke dni 1. 3. 2020. Žalovanému tak vznikl dluh na pojistném ve výši 2 429 Kč. Na základě fúze došlo ke sloučení pojišťovny a [právnická osoba], [IČO] s nástupnickou společností [anonymizována dvě slova], [IČO]. Dne 14. 12. 2021 uzavřela [právnická osoba] se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla postoupena na žalobkyni postoupena i pohledávka za žalovaným. Kromě dlužného pojistného žalobkyně požadovala i úroky u prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po dni zániku pojistné smlouvy do zaplacení. 2. Žalovanému byla řádně doručena žaloba a výzva postupem dle § 49 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) dne 4. 8. 2022, ke které se žalovaný ve stanovené lhůtě 10 dnů nevyjádřil, a proto souhlasil, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud tak rozhodl ve věci dle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když vycházel z předložených listinných důkazů, tedy z obsahu spisu. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobním návrhu. 3. Z návrhu pojistné smlouvy ze dne 11. 11. 2018, informace o výši pojistného, upomínky, oznámení o zániku pojistné smlouvy, předžalobní upomínkou vč. podacího archu, má soud za prokázané, že žalovaný s pojišťovnou uzavřel pojistnou smlouvu [číslo] týkající se pojištění motorového vozidla zn. Mercedes Benz model VITO bez registrační značky, [VIN kód] [anonymizováno] [datum] na dobu neurčitou. Smlouvou se žalovaný zavázal platit žalobkyni sjednané roční pojistné 6 140 Kč splatným 1x ročně, od 12. 11. 2019 navýšeno na 6 340 Kč. Žalovaný neuhradil pojistné splatné 12. 11. 2019 ani přes upomínku z 16. 1. 2020 s upozorněním na možná zánik pojistné smlouvy v případě neuhrazení dlužného pojistného do 29. 2. 2020 O zániku smlouvy byl žalovaný informován písemně dopisem ze dne 13. 2. 2020. Dlužné pojistné ke dni zániku pojištění činí 2 429 Kč. Dopisem zástupce žalobkyně z 2. 6. 2022 byl žalovaný upozorněn na možné soudní řízení, nebude-li dlužné pojistné 2 429 Kč, úroky z prodlení i náklady advokáta uhrazeno do 7 dnů od odeslání výzvy. Výzva obsahovala i oznámení o postoupení pohledávky na žalobkyni. Ke dni zániku pojistné smlouvy činí dlužné pojistné 2 845 Kč, neboť až do zániku smlouvy pojištění trvalo. Veškerá korespondence byla žalovanému zasílána na korespondenční adresu uvedenou ve smlouvě, tj. [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. <i>5. Dle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla pojištění odpovědnosti zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit.</i> <i>6. Podle § 13 odst. 2 shora citovaného zákona po zániku pojištění odpovědnosti zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Zbývající část zaplaceného pojistného je pojistitel povinen vrátit. Nastala-li v době do zániku pojištění odpovědnosti škodná událost, vzniká pojistiteli právo na pojistné podle věty první; povinnost zbývající část pojistného vrátit má pouze tehdy, jestliže mu z této škodné události nevznikne povinnost plnit.</i> <i>7. Dle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>8. Dle § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.</i> <i>9. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>10. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 11. Ze skutkových zjištění učiněných na základě předložených listin a za použití shora uvedených zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žalovaný se dostal v daném případě za shora uvedené období do prodlení se zaplacením splatného dluhu (pojistného), a proto žalobě vyhověl, když uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 429 Kč, kterou tvoří dlužné pojistné (poměrná část z ročního období) a náklady na upomínání. Žalovaný neprokázal, ani netvrdil, že by na dlužnou částku něčeho uhradil, tvrzení žalobkyně nijak nesporoval. 12. S návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyně uhradila soudní poplatek ve výši 400 Kč. Jelikož elektronický platební rozkaz nebyl vydán, byla žalobkyni v souladu s položkou 2 bod 2. a položkou 1 bod 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků uložena povinnost doplatit ještě 600 Kč. 13. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. náleží náhrada nákladů řízení procesně úspěšné žalobkyni v celkové výši 2 089 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč + 600 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč tj. 600 Kč (§ 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif – AT), 3x paušální náhrady hotových výdajů advokáta po 100 Kč tj. 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), a to včetně 21 % DPH tj. 189 Kč. Náhrada nákladů řízení žalobkyni náleží, neboť vyhověla požadavkům ustanovení § 142a o.s.ř. tím, že žalované před podáním žaloby zaslala na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku). Předmětné řízení bylo zahájeno po 1. 7. 2014 návrhem (žalobou) podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně totožnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, proto je namístě, aby soud aplikoval u nákladů řízení přísl. ust. § 14b AT (ve znění účinném po 1. 7. 2014). 14. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal důvody pro jiný postup.