24 C 45/2021-98 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se žalobou podanou dne 1.2.2021 ve znění částečného zpětvzetí ze dne 15.3.2021 domáhal proti žalovanému zaplacení celkové částky 27 590,63 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení, a to z části kapitalizovaným a smluvním úrokem). Návrh odůvodnil tím, že právní předchůdkyně žalobce spol. [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 8.12.2014 smlouvu o bankovních produktech a službách, v rámci níž sjednaly strany vedení běžného účtu pro žalovaného a poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] k běžnému účtu. V souladu se smlouvou byl žalovanému poskytnut úvěrový limit ve výši 20 000 Kč, nicméně žalovaný porušil závazek ze smlouvy překročením úvěrového limitu, kdy mu vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu a proto banka využila svého oprávnění ze smlouvy, zrušila poskytování kontokorentního úvěru a převedla debetní zůstatek ve výši 27590,63 Kč dne 3.12.2018 na úvěrový účet. Žalovaný vzniklý úvěr řádně a včas nesplácel, proto banka ke dni 104.2019 celý úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 27 590,63 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.8.2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce, který vedle dlužné jistiny 27 590,63 Kč požaduje dále smluvní úrok ve výši 29 % p.a. od 11.4.2019, tj. od zesplatnění úvěru a zákonný úrok z prodlení v kapitalizované výši ke dni 10.4.2019 v částce 2 977,48 Kč a dále od 21.8.2020 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. Soud rozhodl věc bez nařízení jednání, v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť byly splněny veškeré zákonem předpokládané podmínky pro tento postup. 4. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 8.12.2014 bylo zjištěno, že spol. [právnická osoba] jako banka se zavázala vést pro žalovaného běžný účet s tím, že žalovanému poskytla spotřebitelský kontokorentní úvěr Flexikredit do výše povoleného limitu za sjednaných podmínek. Bylo sjednáno, že pokud debetní zůstatek překročí povolený limit, bude účtován sankční poplatek a nepovolený debetní zůstatek bude úročen sazbou pro nepovolený debetní zůstatek. Dle čl. Závěrečná ustanovení bod 3 se žalovaný zavázal dodržovat Dispozice ke sjednaným produktům a službám, Produktové podmínky a Podmínky. 5. Z Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené dne 8.12.2014 bylo zjištěno, že k běžnému účtu žalovaného byl poskytnut úvěrový limit 20 000 Kč s povinností dodržení stanovených podmínek. 6. Ze Všeobecných produktových podmínek banky účinných od 1.9.2014 soud zjistil, že dle čl.29 byla banka oprávněna účtovat k tíži kteréhokoliv účtu žalovaného jakékoliv splatné pohledávky za žalovaným, a to i v případě zejména nepovoleného debetního zůstatku platebního účtu žalovaného, či vzniku nepovoleného debetního zůstatku z důvodu takového zúčtování. Dle čl. 31 se za případ porušení mimo jiné, považuje prodlení žalovaného se splněním jakékoliv pohledávky banky. Dle čl. 32 pokud dojde k případu porušení je banka oprávněna prohlásit svým rozhodnutím kteroukoliv pohledávku banky za žalovaným za ihned splatnou a požádat žalovaného o její splacení, ukončit smluvní vztah s žalovaným či pozastavit nebo ukončit poskytování produktů či služeb žalovanému. 7. Z oznámení o otevření úvěrového účtu ke splacení Flexikreditu ze dne 4.12.2018 bylo zjištěno, že banka oznámila žalovanému převedení dluhu z kontokorentního úvěru Flexikredit ve výši 27 590,63 Kč na úvěrový účet [číslo] to z důvodu opakovaného porušování smluvních ujednání o kontokorentním úvěru. Zároveň byl žalovaný informován o zrušení produktu Flexikredit a byl vyzván ke splácení úvěru ve splátkách po 1 724,41 Kč vždy k 3. dni v měsíci počínaje 3.1.2019. 8. Z upomínek ze dne 18.1.2019, 7.2.2019, 16.2.2019 a 18.3.2019 bylo zjištěno, že banka upozornila žalovaného, že úvěrový účet žalovaného, na kterém je veden dluh žalovaného z běžného účtu po zrušení produktu Flexikredit, vykazuje dluh, který k 18.3.2019 činil 5 173,23 Kč – zároveň byl žalovaný upozorněn na možnost okamžitého zesplatnění úvěru, pokud nebude dlužná částka ve stanovené lhůtě uhrazena. 9. Z oznámení o zesplatnění ze dne 10.4.2019 bylo zjištěno, že banka v důsledku opakovaného porušování smluvních ujednání prohlásila úvěr na částku 27 590,63 Kč za splatný ke dni 9.4.2019 - žalovaný byl vyzván k jeho neprodlené úhradě do 24.4.2019. 10. Z Úrokového lístku banky platného od 26.8.2015 soud zjistil, že pro případ nepovoleného debetního zůstatku byl stanoven úrok ve výši 29 % p.a. 11. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného bylo zjištěno, že ke dni 20.8.2020 činil zůstatek jistiny po splatnosti 27 590,63 Kč, zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny 2 977,48 Kč. 12. Z předžalobní upomínky ze dne 18.12.2020 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky ve výši 27 590,63 Kč s příslušenstvím nejpozději do 7.5.2020. 13. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. 14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 16. Podle § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 17. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 19. Po provedeném dokazování soud žalobě vyhověl v plném rozsahu. 20. Na základě provedeného dokazování bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným dne 8.12.2014 smlouvu, na základě níž se zavázal vést pro žalovaného běžný účet a zároveň mu poskytl spotřebitelský kontokorentní úvěr [anonymizováno] do výše povoleného limitu 20 000 Kč za podmínek sjednaných v Dispozici ke smlouvě o bankovních produktech a službách. Vzhledem k tomu, že žalovaný opakovaně podmínky kontokorentního úvěru porušoval, právní předchůdce žalobce využil svého oprávnění ze Všeobecných produktových podmínek a produkt kontokorent [anonymizováno] zrušil a převedl dluh z kontokorentního úvěru [anonymizováno] ve výši 27 590,63 Kč na úvěrový účet [číslo] který byl žalovaný povinen splácet dle určených podmínek. Protože žalovaný daný úvěr nesplácel, využil právní předchůdce žalobce svého oprávnění z Všeobecných produktových podmínek a celý úvěr ve výši 27 590,63 Kč zesplatnil ke dni 9.4.2019, přičemž k jeho úhradě byl před podáním žaloby žalobcem vyzván. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení zcela pasivní, netvrdil ani neprokazoval, že by žalovanou částku, byť i zčásti, uhradil. Soud tak s ohledem na provedené dokazování žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku ve výši 27 590,63 Kč, a to spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 977,48 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p.a. od 21.8.2020 do zaplacení a úrokem ve výši 29 % p.a. od 11.4.2019 (tj. od zesplatnění úvěru) do zaplacení. Výše úroku z prodlení vyplývá z ustanovení § 1 nař. vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném ke dni vzniku prodlení. 21. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. a zavázal procesně neúspěšného žalovaného (když žalobce měl neúspěch ve smyslu částečného zastavení řízení k jeho zpětvzetí jen v poměrně nepatrné části) k povinnosti nahradit žalobci náklady soudního řízení ve výši 13 576,80 Kč k rukám zástupce žalobce. Uvedená částka zahrnuje soudní poplatek ve výši 1 380 Kč, odměnu advokáta za 4 úkony právní služby po 2220 Kč, určenou dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (za převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzvu k plnění a částečné zpětvzetí žaloby dle § 11 odst. 1 písm. a), d), h) vyhl. č. 177/1996 Sb.). Dále je tvořena paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 4 x 300 Kč (za převzetí zastoupení advokátem, sepis žaloby, zaslání výzvy k plnění, částečné zpětvzetí žaloby) a náhradou DPH ve výši 21 % z částky 10080 Kč. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Lhůta k plnění