6 C 20/2020-55 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky [částka] s odůvodněním, že dne [datum] žalovaná cestovala prostředkem hromadné dopravy provozované postupitelem Dopravním podnikem města Pardubic a.s. a nemohla se prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Tím naplnila podmínky pro to, aby po ní žalobkyně s ohledem na smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi Dopravním podnikem města Pardubic a.s. jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem požadovala úhradu částky [částka]. 2. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně a opatrovník žalované byli vyzváni, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání. Žalobkyně ani opatrovník žalované se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že k tomuto postupu nemají námitek. 3. Soud měl prokázáno ze Zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne [datum], že dne [datum] v 11:01 hodin cestovala žalovaná prostředkem veřejné hromadné dopravy provozované Dopravním podnikem města Pardubic a.s. na lince [číslo] v zastávce [příjmení] – Dukla se nemohla prokázat řádným platným jízdním dokladem, když totožnost žalované byla prokázána městskou policií. 4. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb, občanský zákoník (dále jen o.z.), se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 5. Podle § 7 odst. 6 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalobní návrh na zaplacení přirážky k jízdnému a jízdného je důvodný. V průběhu řízení měl soud prokázáno, že žalovaná cestovala bez platného jízdního dokladu a ve smyslu shora cit. ustanovení a s přihlédnutím k ust. § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující, pokud se na výzvu pověřené osoby neprokáže platným jízdním dokladem, povinen zaplatit přirážku k jízdnému. Na podkladě výše uvedeného skutkového zjištění a s přihlédnutím k ustanovení § [číslo] a násl. o.z proto soud uzavřel, že návrh žalobkyně na zaplacení částky [částka] je důvodný, a proto mu v plném rozsahu vyhověl a žalované uložil, aby kromě jízdného ve výši [částka] zaplatila žalobkyni i [částka] jako přirážku k jízdnému, tedy aby žalobkyni zaplatila částku [částka]. Podle § 1968 věta první a § 1970 o.z. bylo žalované uloženo, aby kromě jistiny zaplatila žalobkyni úroky z prodlení, tak jak je specifikováno ve výroku tohoto rozhodnutí. 7. Pokud jde o částku [částka], kterou žalobkyně požadovala z titulu nákladů na vymáhání, pak v této části byla žaloba zamítnuta. Žalobkyně uvedla, že ve snaze minimalizovat náklady spojené s uplatněním pohledávky se pokusila žalovanou kontaktovat běžnou poštou, avšak k dobrovolnému splnění dluhu žalovanou nedošlo. S ohledem na tuto snahu předejít vymáhání pohledávky prostřednictvím právního zástupce z řad advokátů a následně i soudu, požaduje žalobkyně i položku náhrady nákladů vymáhání spojených s uplatněním pohledávky, vypočtených dle hotových výdajů, zejm. na poštovné a na interních ABC Costs výdajích dle metodiky Activity – Based – Costing. Současně žalobkyně předložila dvě listiny, ve kterých je jako odesílatel uvedena žalující společnost a jako adresát žalovaná. Jedna z listin je označena jako výzva k úhradě a je datována dnem [datum], druhá listina je označena jako žaloba – uzavření případu a je datována dnem [datum]. Obě listiny byly zpracovány a žalované odeslány až poté, co právní zástupce žalobkyně, který v této věci převzal zastoupení již dne [datum], zaslal dopisem ze dne [datum] žalované oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvu k plnění. V žalobě nárokované náklady vymáhání spojené s uplatněním pohledávky (zaslání listin žalovanému poštou až poté, co jí byla právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní výzva), proto logicky nemohly vést k minimalizaci nákladů spojených s uplatněním pohledávky, tak jak žalobkyně tvrdila. V části žalobního návrhu týkající se zaplacení částky [částka] byl proto návrh žalobkyně jako nedůvodný zamítnut. 8. Žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 142 odst. 3 o.s.ř. i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Na nákladech řízení tak byla žalobkyni přiznána odměna za 2,5 úkonu po [částka] podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/96 Sb., v platném znění a dále 3x paušál po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl č. 177/96 Sb., v platném znění. Odměnu a náhradu hotových výdajů bylo třeba podle § 137 odst. 3 o.s.ř. povýšit o 21 % DPH. Na nákladech řízení byla dále přiznána částka [částka] za zaplacený soudní poplatek podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/96 Sb. Celková výše nákladů řízení tak představuje částku [částka].