7 C 166/2021-27 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 15.4.2021 domáhal proti žalované zaplacení částky 810 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná se stala držitelkou televizního přijímače a ze zákona jí tím vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence; tuto povinnost žalovaná splnila dne 1. 9. 2008. Žalovaná neuhradila zákonnou poplatkovou povinnost za období měsíců říjen 2019 až únor 2020 a v měsíci květnu 2020 po 135 Kč měsíčně. Žalovaná dosud svůj dluh ani přes výzvu žalobci neuhradila. 2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Zástupce žalobce výslovně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení ústního jednání. Žalovaná byla usnesením soudu ze dne 11.6.2021 vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez její osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaná soudu ve stanovené lhůtě nezaslala své vyjádření, souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobce a žalované. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. <i>4. Dle § 2 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále jen zákon) televizní poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu (dále jen "televizní přijímač"). Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu.</i> <i>5. Dle § 3 odst. 2 poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.</i> <i>6. Dle § 7 odst. 2, 3 je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Poprvé se televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se osoba stala poplatníkem.</i> <i>7. Dle § 10 zákona nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.</i> <i>8. Dle § 6 zákona byl televizní poplatek od ledna 2008 stanoven částkou 135 Kč měsíčně.</i> <i>9. Dle ust. § 1970 zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>10. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 11. Potvrzením o přihlášení poplatníka televizních poplatků bylo prokázáno, že žalovaná byla přihlášena jako televizní poplatník od září 2008, televizní přijímač nebyl odhlášen. Výpisem detailu dluhu žalované měl soud prokázáno, že žalovaná za období říjen 2019 až únor 2020 a v měsíci květnu 2020, tedy 6 měsíců po 135 Kč, tj. celkem 810 Kč, předepsané poplatky neuhradila. Výzvou žalobce byla žalovaná vyzvána úhradě dlužné částky na televizním poplatku včetně úroku z prodlení, jak bylo prokázáno dopisem ze dne 15.9.2020 spolu s doručenkou. 12. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná neprokázala, že by televizní poplatek v uvedeném období zaplatila. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, včetně přiznání úroků z prodlení, od doby, kdy se žalovaná ocitla s jednotlivými platbami v prodlení do dne podání žaloby v kapitalizované výši 99,63 Kč. 13. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl ve věci plný úspěch a žalovaná je proto povinna nahradit mu účelně vynaložené náklady řízení. Soud při rozhodování postupoval dle Nálezu Ústavního soudu ze dne 24.7.2013, sp.zn. I. ÚS 3344/12, kdy tento uzavřel, že náklady na zastoupení advokátem u žalobce nejsou účelně vynaloženými náklady dle § 142 odst. 1 o.s.ř., a proto mu náleží pouze náhrada za zaplacený soudní poplatek, tj. 400 Kč a 2 x 100 Kč paušální náhrady za podání návrhu, zaslání předžalobní výzvy dle ust. § 1, 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny nebyly.