ECLI: ECLI:CZ:OSPU:2021:8.C.144.2018.1 Datum: 2021-10-18 Předmět: O zaplacení 18 050 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1810 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 2390 z. č. 89/2012 Sb.", "§ ["oddlužení""peněžité plnění""smlouva nájemní""smlouva o úvěru""smlouva o zápůjčce""smlouva pracovní"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: O zaplacení 18 050 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 115a (99/1963 Sb.), § 1810 (89/2012 Sb.), § 151 (99/1963 Sb.).
1. Žalobkyně se žalobou doručenou k podepsanému soudu dne 20. 7. 2018 domáhala proti žalované zaplacení částky 18 050 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že účastnice uzavřely dne 18. 1. 2018 smlouvu o zápůjčce ve výši 26 550 Kč skládající se z jistiny 15 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 11 550 Kč. Souhrnný poplatek zahrnoval úročení úvěru ve výši 1 950 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 600 Kč. Žalovaná byla povinna půjčenou částku vrátit v pravidelných týdenních splátkách po 443 Kč, splatnost první splátky byla stanovena na den 25. 1. 2016. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, uhradila nepravidelně celkem 8 500 Kč, když při rozpočítání pravidelných plateb se žalovaná dostala do prodlení 14. 6. 2016. Žalobkyně tedy požaduje zaplacení částky 18 050 Kč jako rozdílu částky 26 550 Kč a zaplacených plateb 8 500 Kč. K výzvě soudu žalobkyně svá tvrzení ohledně posouzení schopnosti žalované splácet úvěr doplnila tvrzením, že prohlášení žalované ověřila v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra, kontrolou dokumentů označených v evidenční kartě klienta při jejím sepisování, kontrolou počtu exekucí v databázi Centrální evidence exekucí prostřednictvím dálkového systému společnosti [právnická osoba], kontrolou insolvenčního rejstříku, kontrolou platební historie klienta u žalující společnosti, vyhodnocením aktuální finanční situace klienta porovnáním podkladů zaznamenaných v evidenční kartě se Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru a vyhodnocením příslušné lokality bydliště i lokality zdrojů příjmů klienta a to na základě vědomostí a praxe obchodního zástupce žijícího v dané oblasti.
2. Řízení bylo od února 2019 přerušeno pro insolvenční řízení na majetek žalované vedené u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. Usnesením tohoto soudu č.j. [insolvenční spisová značka] ze dne 1. 3. 2021, které bylo potvrzeno usnesením [název soudu] ze dne 9. 6. 2021 č. j. [spisová značka], bylo insolvenční řízení zastaveno.
3. Usnesením čj. [číslo jednací] ze dne 16. 8. 2021 vyzval soud žalovanou, aby se do 20 dnů vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, a současně ji poučil, že pokud ve stanovené lhůtě vyjádření neobdrží, bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Ve stanovené lhůtě žalovaná nevznesla námitky proti navrženému postupu, s nímž žalobkyně souhlasila již v žalobě, soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a o.s.ř.
4. Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
5. Dle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
6. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni vzniku sporné smlouvy, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
7. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je co do svého základu důvodná. Listinou nazvanou„ Smlouva o peněžité zápůjčce“ [číslo] ze dne 18. 1. 2016 bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované v hotovosti peněžitou zápůjčku ve výši 15 000 Kč. Převzetí této částky žalovaná stvrdila podpisem smlouvy (bod 7 smlouvy). Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit i se souhrnným poplatkem ve výši 11 550 Kč, přičemž tento sestával z úroku ve výši 1 950 Kč, z poplatku za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 600 Kč. Zápůjčka měla být splacena v 59 týdenních splátkách po 443 Kč. Splatnost první splátky byla stanovena na den 25. 1. 2016. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, podle informace o smlouvě uhradila nepravidelně celkem 8 500 Kč. K úhradě byla vyzvána předžalobní výzvou ze dne 27. 4. 2017 odeslanou na adresu ve smlouvě označenou jako doručovací.
8. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o.z.), kde žalobkyně vystupuje v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.). Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.
9. Žalobkyně na výzvu soudu doplnila tvrzení o způsobech, jimiž ověřila úvěruschopnost žalované, přičemž z evidenční karty klienta vyplývá, že žalovaná doložila příjmy v celkové výši 60 000 Kč pracovní smlouvou a výplatními páskami a výdaje včetně nájemného, potvrzeného nájemní smlouvou, v celkové částce 9 500 Kč. Žalobkyně tedy pracovala s disponibilním zůstatkem 50 500 Kč, který umožňuje týdenní splátku 443 Kč. Soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě lze mít za splněnou povinnost žalobkyně uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli zápůjčky (spotřebitelského úvěru), řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací ve smyslu citovaného ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni vzniku sporné smlouvy. Účastnice proto platně sjednaly smlouvu o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 o. z., podle níž se žalovaná zavázala splatit žalobkyni částku 26 550 Kč.
10. Ze zprávy o plnění oddlužení ze dne 18. 2. 2021 bylo zjištěno, že v průběhu insolvenčního řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] bylo na spornou pohledávku vymoženo 1 192,12 Kč. Žalovaná do současné doby mimo citované částky uhradila 8 500 Kč, proto jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni rozdíl ve výši 16 857,88 Kč s úrokem z prodlení počítaným ode dne 14. 6. 2016, když k tomuto datu byla žalovaná se splněním svého závazku v prodlení, z částky 18 050 Kč a ode dne 1. 1. 2021 z částky 16 857,88 Kč do zaplacení. Výše úroků z prodlení vyplývá z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývajícím rozsahu, tedy co do částky 1 192,12 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 192,12 Kč od 1. 1. 2021 do zaplacení, pak nezbylo než žalobu zamítnout.
11. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyni, která měla v řízení neúspěch pouze co do nepatrné části vzhledem k celku, přiznal právo na náhradu soudního poplatku 800 Kč a dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odstavec 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. paušální náhradu 2 x 100 Kč za předžalobní výzvu k plnění a podanou žalobu.
12. Lhůta k plnění byla stanovena jako zákonná třídenní postupem dle § 160 odstavec 1 o.s.ř. s přihlédnutím k výši přisouzené částky a době prodlení s jejím plněním.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.