9 C 303/2020-39 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 3 786 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaná s jejím právním předchůdcem [právnická osoba] uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byla žalované poskytnuta finanční částka ve výši 3 000 Kč, kterou se zavázala vrátit do [datum] Smlouva byla uzavřena v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru [právnická osoba], kde zároveň při podpisu smlouvy žalovaná obdržela požadovaný úvěr ve výši 3 000 Kč, což stvrdila svým podpisem. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas, proto právnímu předchůdci žalobkyně tak vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále náklady spojené s vymáháním dlužné částky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] byla pohledávka převedena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Celková hodnota pohledávky ke dni postoupení činila částku 3 886 Kč a sestávala z nesplacené jistiny ve výši 2 700 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 1 086 Kč a paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 100 Kč. Od postoupení pohledávky nebyla žalovanou žádná částka uhrazena. 2. Aktivní legitimaci ve sporu prokázala žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], kdy byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Tato změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne [datum]. 3. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen. Následně byla žalované zaslána žaloba spolu s výzvou k vyjádření se jak k žalobě, tak i k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Uvedené písemnosti byly žalované doručeny na adresu jejího trvalého bydliště uvedenou v Centrální evidenci obyvatel, která je shodná s adresou uvedenou jejím zaměstnavatelem, doručeno bylo dne [datum] postupem dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.). 4. Žalovaná se však k žalobě ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ani k navrhovanému postupu, soud tak měl po daném poučení za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce vyjádřil písemný souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě. Soud proto rozhodl dle § 115a o.s.ř. ve věci bez jednání na základě důkazů ve spise založených. 5. Soud měl prokázáno smlouvou o úvěru, že tato byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovanou, kdy uvedená společnost se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 3 000 Kč, který se naopak žalovaná zavázala splatit do 30 dnů ode dne jeho poskytnutí, s možností prodloužení splatnosti na její žádost. Ve smlouvě bylo zároveň dohodnuto, že v případě porušení povinnosti zaplatit jakoukoliv část závazku řádně a včas, je žalovaná povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, dále úrok z prodlení v zákonem stanovené výši, paušální poplatek na úhradu nákladů a náklady na upomínání. 6. Z listiny označené jako Standardní informace o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaná podepsala dne [datum], bylo rovněž zjištěno, že v případě prodlení s plněním povinností ze smlouvy o úvěru bude žalovaná povinna uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, poplatek v částce 50 Kč za každou jinou písemnou upomínku. 7. Upomínkou ze dne [datum] a opakovanou výzvou k úhradě ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k zaplacení celkové dlužné částky. Předžalobní výzvou ze dne [datum] a [datum] byla opětovně vyzvána k úhradě dlužné částky a zároveň byla upozorněna, že v případě nezaplacení dlužné částky bude muset být věc řešena soudně. Výzva byla zaslána na adresu, kterou žalovaná uvedla ve smlouvě o úvěru. 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle ust. § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 12. Podle ust. § 2049 o.z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 13. Po zhodnocení všech listinných důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 14. Listinami (smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum], Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru z téhož dne) bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 3 000 Kč. Žalovaná se naopak zavázala poskytnutou částku vrátit do 30 dnů s možností splatnost úvěru prodloužit až na 360 dnů. Svým podpisem na smlouvě stvrdila převzetí částky 3 000 Kč v hotovosti. Jak ve smlouvě o úvěru, tak i ve standardních informacích, které žalovaná podepsala je obsažena povinnost uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý započatý den prodlení, dojde-li k porušení povinností ze smlouvy, zejména neplacení půjčené částky. 15. V daném případě z předložených listin vyplývá, že žalované byla poskytnut úvěr ve výši 3 000 Kč, který převzala v hotovosti, ale řádně nesplácela a dluží tak částku 2 700 Kč na jistině. Dále smluvní pokutu, která byla rovněž mezi účastníky písemně sjednána pro případ porušení smluvní povinnosti ve výši 0,1 % denně z jistiny a není v rozporu s § 122 zák. č. 257/2016 Sb. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnila, úvěr v dohodnuté lhůtě nesplatila, ani nepožádala o prodloužení splatnosti. Žalovaná nereagovala na výzvy žalobkyně k úhradě dlužné částky, nereagovala ani na výzvy soudu a netvrdila tak ani neprokazovala skutečnosti, které by vyvracely tvrzení a důkazy žalobkyně, zejména to, že jí úvěr nebyl poskytnut či tento v plné výši uhradila. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit dlužnou částku na jistině, smluvní pokutu i sjednané úroky a úroky z prodlení, jak kapitalizované, tj. vypočtené, tak i úroky stále běžící, až do zaplacení dlužné částky, jak vyplývá z výroku rozsudku pod bodem I. 16. Úspěšné žalobkyni bylo také přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Na nákladech řízení tak byla žalobkyni, která měla ve věci úspěch, přiznána odměna za 2,5 úkonu po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/96 Sb., v platném znění, dále 3 x paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb., v platném znění, 21 % DPH ve výši 168 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč. Celková výše nákladů řízení tak představuje částku 1 368 Kč. Soud nezjistil a žalovaná netvrdila žádné mimořádné okolnosti, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. 17. Lhůta k plnění byla stanovena delší než zákonná lhůta 3 denní dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. a to lhůta 15 dnů vzhledem k návrhu žalobkyně i výší dlužné částky.