10 C 3/2022-33 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se proti žalované domáhal žalobou doručenou soudu dne 14. 10. 2021 zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím, tj. zákonným úrokem z prodlení z žalované částky jdoucím od 13. 2. 2021 do zaplacení. Tvrdil, že žalobce nabyl pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 1. 1. 2021 mezi společností [právnická osoba], [IČO], jako původním věřitelem a postupitelem a žalobcem jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel poskytl žalované dne 2. 8. 2018 částku ve výši 20 000 Kč, a to prostřednictvím platby z bankovního účtu původní věřitele na bankovní účet žalované č. [bankovní účet], v poznámce k platbě bylo uvedeno [číslo]. Žalobce požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, jelikož mezi původním věřitelem a žalovanou probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobce schopen doložit. Žalovaná se tak platbou ve výši 20 000 Kč na úkor žalobce bez spravedlivého důvodu obohatila, musí tudíž žalobci vydat, oč se obohatil, neboť žalovaná získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, když mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva týkající se poskytnutí předmětné částky. Do dne podání žaloby žalovaná ničeho ani na základě předžalobní upomínky odeslané právním zástupcem žalobce dne 2. 2. 2021 neuhradila. 2 Žalobce prokázal aktivní legitimaci ve sporu Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021. Dopisem ze dne 2. 2. 2021 předchůdce žalobce oznámil žalované postoupení pohledávky. 3 Usnesením č.j. 10 C 3/2022-27 ze dne 22. 3. 2022 soud účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalované včetně žaloby doručeno dne 7. 4. 2022, přičemž soud považoval usnesení se žalobou žalované za doručené v souladu s ust. § 46b a § 49 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť písemnosti byly doručovány na adresu bydliště žalované evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. 4 Žalovaná se k žalobě nevyjádřila ani neprokázala, že by dlužnou částku uhradila. S ohledem na skutečnost, že se účastníci k výzvě soudu dle ust. § 115a o. s. ř. nevyjádřili (soud má za to, že souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání), rozhodl soud bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 5 Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav: 6 Z výpisu účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno [celé jméno žalované], nar. [rok], za období od 1. 8. 2018 do 31. 8. 2018 bylo zjištěno, že předchůdce žalobce ([právnická osoba]) poskytl žalované na účet dne 2. 8. 2018 částku 20 000 Kč. 7 Předžalobní výzvou ze dne 2. 2. 2021 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky do tří dnů. 8 Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9 Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10 Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11 Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora citovaných dospěl soud k závěru, že návrh žalobce na zaplacení částky 20 000 Kč spolu s příslušenstvím, jakožto vydání bezdůvodného obohacení je důvodný. V dané věci požaduje žalobce plnění z titulu bezdůvodného obohacení, když sice tvrdí, že mezi účastníky byla uzavřena smlouvy o úvěru, tuto však není schopen doložit. V řízení bylo prokázáno, že předchůdce žalobce zaslal na účet žalované dne 2. 8. 2018 částku 20 000 Kč bez smluvního podkladu, proto je žalovaná povinna vrátit to, co obdržela a dosud nevrátila jako svůj majetkový prospěch získaný bez právního důvodu. Soud proto uložil žalované, aby ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení vydala žalobci majetkový prospěch, který získala bez právního důvodu, tedy aby vydala bezdůvodné obohacení, které na úkor žalující strany získala. Žalované tak bylo uloženo zaplatit žalobci částku 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s ustanovením § 1968 a § 1970 o. z., a dále podle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 12 O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 142a o. s. ř. Na nákladech řízení tak byla úspěšnému žalobci přiznána částka 800 Kč za zaplacený soudní poplatek, odměna za 2,5 úkonů po 300 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění (převzetí zastoupení, jednoduchá předžalobní výzva a podání žaloby), dále 3 x paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění a podle § 13 odst. 3 o. s. ř. 21 % DPH z odměny a náhrad. Náhradu nákladů řízení celkem ve výši 2 070,50 Kč je žalovaná povinna zaplatit k rukám advokáta žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř.). 13 Lhůty k plnění povinností v obou výrocích rozsudku byly stanoveny jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.