10 C 44/2022-42 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobou doručenou soudu dne 7. 2. 2022 se žalobkyně po žalovaném, svém otci, domáhala zvýšení výživného pro svoji osobu z částky 3 700 Kč na částku 5 500 Kč počínaje dnem 2. 9. 2019. Tvrdila, že rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích č.j. [číslo jednací] ze dne 11. 7. 2002 byla svěřena do výchovy matky a otci (žalovanému) určeno výživné, naposledy bylo rozhodováno o výživném 3. 12. 2015, kdy výživné bylo zvýšeno na částku 3 700 Kč měsíčně. Od října 2019 platí žalovaný částku 4 000 Kč. Žalobkyně je studentkou 3. ročníku [anonymizováno] [obec], [anonymizována dvě slova], obor Sociální pedagogika, se zaměřením na výchovnou práci v etopedických zařízeních. Od doby posledního rozhodování o výživném, tj. před 6 lety, se u žalobkyně změnily poměry a došlo ke zvýšení odůvodněných potřeb. Tyto spočívajíc především v nákladech na studium (přihlášky na VŠ 5 x 500 Kč, přípravné kurzy 2 500 Kč, cestovné po [obec] a do [obec] 640 Kč měsíčně, karta ISIC, učební materiály apod.). Žalobkyně vynaloží finanční prostředky na léky v souvislosti se zdravotními problémy (nosí brýle, kontaktní čočky, fixní rovnátka - částka 20 000 Kč + cesta do [obec]), na stravování, oblečení, kosmetiku, hygienické potřeby a přiměřené náklady na kulturu a zábavu. Tyto výdaje hradí žalobkyně z výživného od žalovaného a z finančních prostředků od matky. S ohledem na náročnost studia má velmi malou možnost přivýdělku během školního roku, část finančních prostředků si opatřuje prázdninovými brigádami. Od poslední úpravy výživného se změnily poměry žalobkyně zejména v souvislosti se studiem na vysoké škole. Nad rámec výživného žalovaný ničím žalobkyni nepřispívá, nejeví žádný zájem. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, tvrdil, že soudem stanové výživné platí včas v plné výši a i lehce nad, podle žalovaného je výše výživného stanovená soudem dostatečná. Argumentoval tím, že žalobkyni, svoji dceru, více jak rok neviděl a o jejích zvýšených potřebách neví. Nad rámec výživného zaplatil žalobkyni autoškolu, a přispěl poměrnou částí na rovnátka. Žalobkyni by rád viděl u příležitosti Vánoc, narozenin, ale žalobkyně pravděpodobně o kontakt nemá zájem. Kromě žalobkyně má ještě dvě vyživovací povinnosti na dceru a syna z druhého manželství, podle žalovaného by všechny tři děti měly mít stejný životní standard. Dále uvedl, že manželka má v pronájmu restauraci, a s ohledem na covidová omezení musela rodina žalovaného vyjít pouze s jeho platem. 3. V průběhu řízení žalobkyně potvrdila, že jí žalovaný k 18. narozeninám zaplatil autoškolu a na rovnátka přispěl 3 000 Kč (přičemž se za rovnátka hradila cena cca 20 000 Kč). 4. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně je dcerou žalovaného, naposledy bylo o výživném rozhodováno rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích č.j. [číslo jednací], kdy byla žalovanému stanovena vyživovací povinnost od 1. 9. 2015 na částku 3 700 Kč měsíčně, od října 2019 platí žalovaný výživné žalobkyni ve výši 4 000 Kč, dluh na výživném není. 5. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav: 6. Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích č.j. [číslo jednací] ze dne 3. 12. 2015, který nabyl právní moci dne 31. 12. 2015, bylo zjištěno, že naposledy bylo o výživném pro žalobkyni rozhodnuto tak, že byla soudem schválena dohoda rodičů, v rámci které se žalovaný zavázal hradit výživné pro žalobkyni ve výši 3 700 Kč měsíčně, a to počínaje dnem 1. 9. 2015. Z odůvodnění tohoto rozsudku vyplývá, že v době rozhodování byla žalobkyně studentkou střední školy a bylo vycházeno z příjmů žalovaného u společnosti [právnická osoba] ve výši 18 325 Kč měsíčně (za období 1/ 2015 2015). 7. Potvrzením o studiu ze dne 21. 9. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně je v akademickém roce 2021, tj. od 1. 9. 2021 do 31. 8. 2022 studentkou 3. ročníku [anonymizováno] [obec], [anonymizována dvě slova], forma studia – prezenční. 8. Sdělením o přijetí [anonymizováno] [obec] ze dne 27. 6. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně byla přijata k magisterskému studiu pro akademický rok 2022 [číslo] na Fakultu filozofickou. 9. Zprávou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (praktické zubní lékařství a ortodoncie) bylo zjištěno, že žalobkyně tuto ordinaci navštěvovala od 7. 3. 2017 do 4. 12. 2021. 10. Zprávou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], psychiatrická ambulance [obec], ze dne 27. 9. 2021 bylo zjištěno, že se u žalobkyně aktuálně projevují sociálně fobické a úzkostné stavy a výrazná anticipace. 11. Poukazem na brýle a optické pomůcky vystaveným dne 18. 11. 2019 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], oční lékař a daňovým dokladem ze dne 21. 11. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně vynaložila částku 3 670 Kč na brýle. Dále bylo zakázkovým listem ze dne 16. 2. 2021 zjištěno, že žalobkyně uhradila částku 1 540 Kč za zábrus brýlí. 12. Potvrzením [právnická osoba] a.s., [obec], zaměstnavatele žalovaného, bylo zjištěno, že čistý průměrný měsíční příjem žalovaného za období od září 2019 do prosince 2019 byl ve výši 24 189 Kč, za období od ledna 2020 do prosince 2020 byl ve výši 24 903 Kč, za období od ledna 2021 do prosince 2021 byl ve výši 23 076 Kč a za období od ledna 2022 do června 2022 byl ve výši 27 374 Kč. 13. Zástupkyně žalobkyně sdělila, že žalobkyně má osobní problém při kontaktu s žalovaným, z těchto důvodů se jednání nezúčastnila, žalobkyně předložila soudu čestné prohlášení, ze kterého bylo zjištěno, že od září 2019 měla žalobkyně tyto výdaje – přihlášky na studium (bakalářské a magisterské) v celkové výši 2 000 Kč; 1 500 Kč za bakalářskou práci a skripta; za studijní potřeby a učebnice celkem 7 660 Kč; jízdné do školy 7 000 Kč; vzdělávací kurzy celkem 2 820 Kč; výdaje v souvislosti se zdravotním stavem 15 790 Kč. 14. Z účastnické výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že kontakt mezi ním a žalobkyní je minimální, naposledy žalobkyni telefonicky kontaktoval asi před rokem, ale telefon nezvedla a sama se neozvala. Osobně se viděli naposledy v době covidu asi na 5 minut. Výživné platí řádně 4 000 Kč, nad rámec výživného žalobkyni zaplatil k 18. narozeninám autoškolu a dále přispěl 3 000 Kč na rovnátka. Je ženatý, manželka [celé jméno žalobkyně] podniká v pohostinství jako OSVČ, podnikání je spíše ztrátové, k čemuž přispěla i doba covidu, manželka obdržela sice dotace, ale ne dostatečné. Žalovaný nedokázal odhadnout příjem manželky, uvedl, že podnikání jde do mínusu. Kromě žalobkyně má vyživovací povinnost k dceři [jméno] (14 let) a synovi [jméno] (17 let), se kterými žije ve společné domácnosti. Je zaměstnán u [právnická osoba], hodinová sazba činí 186,92 Kč, pracuje zde na plný úvazek. Jiný příjem než ze zaměstnání nemá. Majetek vyšší hodnoty nemá, vlastní pouze automobil z roku 2003, nemovitý majetek nemá. Bydlí s rodinou v nájemním bytě, nájem představuje 12 000 Kč měsíčně a inkaso cca 3000 Kč až 3 500 Kč měsíčně. [příjmení] [jméno] navštěvuje základní školu, má běžné výdaje, syn [jméno] je na internátě, výdaje má 1 500 Kč až 2 000 Kč. Žalovaný bere léky na vysoký tlak a cholesterol, tyto jsou bez doplatku. Nosí také brýle, které musí čas od času obměnit. Manželka má zdravotní problémy se štítnou žlázou a psychickým stavem, zda na léky doplácí, nevěděl. 15. Podle ust. § 855 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), mají rodiče a dítě vůči sobě navzájem povinnosti a práva. Účelem povinností a práv k dítěti je zajištění morálního a hmotného prospěchu dítěte. 16. Podle § 859 o. z. vyživovací povinnost a právo na výživné nejsou součástí rodičovské odpovědnosti; jejich trvání nezávisí na nabytí zletilosti ani svéprávnosti. 17. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 18. Podle § 913 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. 19. Podle ust. § 922 odst. 1 o. z. lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. 20. Ustanovení § 913 o. z. vymezuje obecná základní hmotněprávní kritéria relevantní pro stanovení výše výživného pro konkrétní vyživovací poměr. Jedná se zásadně o tři zákonná hlediska, a to 1/odůvodněné potřeby oprávněného, 2/majetkové poměry oprávněného a 3/schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Základním předpokladem vzniku vyživovací povinnosti vůbec je na straně oprávněného stav odkázanosti, potřebnosti. Na straně oprávněného musí existovat odůvodněná potřeba, již je potřeba krýt výživným. Hledisko odůvodněných potřeb dítěte tak ustoupí před zákonným hlediskem zásadně shodné životní úrovně dítěte s rodiči. 21. Schopno