10 C 76/2022-111 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se žalobou doručenou původně Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 24. 11. 2020 (následně postoupenou Okresnímu soudu v Pardubicích) domáhal po žalovaném zaplacení částky 49 547 Kč s příslušenstvím, tj. kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 929,05 Kč od 17. 1. 2017 do 26. 8. 2020 a zákonným úrokem z prodlení z částky 49 547 Kč od 27. 8. 2020 do zaplacení. Tvrdil, že žalobce uzavřel s žalovaným dne 7. 10. 2011 Smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [číslo] (dále jen Smlouva o úvěru), v níž se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč za účelem konsolidace ve Smlouvě o úvěru specifikovaných dlužných závazků žalovaného a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných 84 měsíčních splátkách ve výši 5 856,56 Kč, a to počínaje dnem 20. 11. 2011, přičemž anuitní splátka byla složena z platby jistiny, úroku a poplatků. Strany se ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 15,40 % p. a., nedílnou součástí Smlouvy je Sazebník poplatků, Produktové podmínky a Všeobecné obchodní podmínky žalobce, přičemž žalovaný stvrdil svým podpisem, že tyto dokumenty převzal a seznámil se s nimi. Žalobce svůj závazek splnil a dne 7. 10. 2011 úvěr žalovanému poskytl, a to bezhotovostním převodem prostředků na účty konsolidovaných závazků. Žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu žalobce využil svého práva a v souladu s odst. 13 a 14 Produktových podmínek žalobce, jež jsou nedílnou součástí Smlouvy o úvěru, prohlásil úvěr poskytnutý dle Smlouvy o úvěru dopisem ze dne 16. 1. 2017 za okamžitě splatný v celé výši, neboť byl žalovaný k tomuto dni v prodlení se splátkou, čímž ve smyslu Produktových podmínek porušil svoji splátkovou povinnost dle Smlouvy o úvěru. Žalovaný dne 27. 4. 2017 uzavřel s žalobcem splátkovou dohodu, v rámci které výslovně uznal svůj dluh v plné výši včetně veškerých poplatků a pokut a zavázal se dluh opětovně splácet v pravidelných měsíčních splátkách 3 400 Kč. Žalovaný však ani tuto dohodu nedodržel a dlužnou částku zcela nesplatil. Žalovaný tak nadále dluží žalobci na jistině částku 49 547 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 26. 8. 2020 ve výši 929,05 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 49 547 Kč od 27. 8. 2020 do zaplacení. Žalovaný svoji povinnost nesplnil a svůj dluh nezaplatil ani po zaslání předžalobní výzvy. 2 Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ani neprokázal, že by dlužnou částku žalobci uhradil. Soud usnesením vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím bez jednání souhlasí. Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, přestože mu bylo usnesení se žalobou doručeno dne 16. 5. 2022 v souladu s ust. § 46b a § 49 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). S rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasil žalobce již v žalobě. Soud proto v souladu s § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl bez nařízení jednání, vycházel přitom z obsahu spisu a předložených důkazů. 3 Smlouvou o úvěru s pojištěním schopnosti splácet (Konsolidace) bylo zjištěno, že dne 7. 10. 2011 uzavřel žalobce s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč, a to za účelem úhrady peněžitých závazků ze smluv uzavřených mezi účastníky. Úvěr se žalovaný zavázal uhradit v 84 měsíčních anuitních splátkách po 6 231,56 Kč včetně pojištění, počínaje dnem 20. 11. 2011, úroková sazba byla sjednána ve výši 15,40 % p.a., RPSN činila 15,40 %. 4 Dopisem ze dne 16. 1. 2017 bylo prokázáno, že žalobce v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek oznámil žalovanému, že prohlašuje úvěr č. [bankovní účet] na částku 300 000 Kč za splatný ke dni 16. 1. 2017 s tím, že dlužná částka činí 170 147 Kč. Zároveň byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději do 10 dnů ode dne doručení tohoto oznámení. 5 Dohodou o splátkách a uznání dluhu ze dne 27. 4. 2017 uzavřenou mezi žalobcem a žalovaným bylo zjištěno, že žalovaný uznal vůči žalobci splatný dluh z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 7. 10. 2011 ve výši 165 147 Kč, který se zároveň zavázal uhradit 48 měsíčních splátkách po 3 400 Kč a poslední splátkou ve výši 1 947 Kč, vždy do 18. dne v měsíci s tím, že první splátka měla být uhrazena do 18. 5. 2017. 6 Z výpisu z úvěrového účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že k 30. 7. 2020 činil zůstatek jistiny po splatnosti částku 49 547 Kč. 7 Podle ust. § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 8 Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9 Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10 Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a vyhověl jí, když žalovaný v řízení zůstal pasivní a netvrdil ani neprokázal, že by žalobcem tvrzený dluh nevznikl, byl v jiné výši, nebo již zanikl, naopak žalobce předloženými listinami (Dohoda o splátkách a uznání dluhu ze dne 27. 4. 2017 a výpis z účtu) prokázal svá tvrzení o důvodu vzniku a výši dluhu žalovaného. Žalovaný nárok soud po právní stránce posoudil dle ustanovení § 2053 občanského zákoníku, neboť žalovaný splatný dluh vůči žalobci uznal co do důvodu a výše, tento však řádně nesplácel a žalobce se nyní po právu domáhal zaplacení zbývající dlužné částky. Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 49 547 Kč se zákonným úrokem z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž výše úroků z prodlení vyplývá z ustanovení § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném ke dni vzniku prodlení. 11 O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a o. s. ř. Soud tedy přiznal žalobci, který měl v řízení plný úspěch, proti žalovanému právo na náhradu nákladů, představovaných zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 982 Kč, odměnou advokáta 3 x 3 100 Kč, určenou dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. za převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzvu, dále pak paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzvu (3 x po 300 Kč) a 21 % daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a paušálních náhrad. Náklady řízení v celkové výši 14 324 Kč je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř). 12 Lhůtu splatnosti obou výroků rozsudku soud určil jako zákonnou třídenní podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.