11 C 223/2021-35 — Okresní soud v Pardubicích

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 11.8.2021 domáhala po žalované zaplacení částky 30.000 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění uvedla, že účastnice uzavřely dne 15.9.2020 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě se žalobkyně zavázala zapůjčit žalované částku ve výši 20.000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit ve lhůtě 14-ti dnů, tj. do dne 29.9.2020, spolu s odměnou ve výši 10.000 Kč. Žalobkyně zapůjčenou částku zaslala na bankovní účet žalované dne 15.9.2020, její přijetí žalovaná potvrdila. Žalovaná však dosud ani přes výzvu žalobkyně ničeho neuhradila. Usnesením ze dne 3.3.2022 soud účastníky řízení vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo právnímu zástupci žalobkyně doručeno dne 7.3.2022 a žalované včetně žaloby dne 24.3.2022 (vyvěšením na úřední desce soudu). Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. S ohledem na skutečnost, že se žalovaná ani žalobkyně k výzvě soudu dle ust. § 115a o. s. ř. nevyjádřily, rozhodl soud v souladu se shora citovaným ustanovením bez nařízení jednání, vycházel přitom z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Textovými zprávami ze dne 15.9.2020 bylo prokázáno, že žalovaná požádala žalobkyni o půjčení 20.000 Kč na dva týdny s tím, že jí vrátí částku 30.000 Kč, tedy 10.000 Kč bude navíc. Na to žalobkyně reagovala, že by jí půjčit mohli a dále, že částka byla odeslána [jméno], k čemuž se žalovaná vyjádřila, že už je obdržela. Následně v dalším období vyzývala žalobkyně žalovanou k vrácení peněz, která přislíbila brzké vrácení a zaslání na účet. Internetovým potvrzením [obec] [anonymizováno] bylo prokázáno, že dne 15.9.2020 zaslal pan [jméno] [jméno] žalované částku 20.000 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 30.7.2021, včetně podacího lístku, bylo prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu ve výši 31.373,10 Kč nejpozději do 10.8.2021 z důvodu půjčené částky 20.000 Kč a závazku vrácení částky spolu s pevnou úrokovou sazbou ve výši 10.000 Kč nejpozději do dne 29.9.2020. <i>Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>Podle ust. § 2392 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.</i> <i>Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba je v plném rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, když žalovaná formou sms zpráv žádala žalobkyni o zapůjčení finančních prostředků ve výši 20.000 Kč na dobu dvou týdnů s tím, že zapůjčenou částku vrátí spolu s poplatkem za půjčení ve výši 10.000 Kč. Žalobkyně poskytla žalované požadovanou částku dne 15.10.2020 prostřednictvím účtu svého manžela. Žalovaná v řízení nijak netvrdila ani neprokazovala, že by si od žalobkyně uváděné finanční prostředky nepůjčila ani že by zapůjčené finanční prostředky již vrátila. Za daného stavu má tak soud za to, že žalovaná dosud zapůjčené finanční prostředky se smluveným poplatkem žalobkyni neuhradila, a proto ji soud k této povinnosti zavázal výrokem I. tohoto rozsudku, a to včetně zákonných úroků z prodlení, neboť žalovaná nesplnila včas povinnost uhradit dlužnou částku. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náklady žalobkyně byly představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.500 Kč, odměnou advokáta za 3 úkonu právní služby po 2.300 Kč (§ 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3 x paušální náhradou po 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a 21 % DPH. Celkem tedy náklady řízení činí 10.938 Kč tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Lhůtu splatnosti obou výroků rozsudku soud určil jako zákonnou třídenní podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.