11 C 25/2022-201 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se svým žalobním návrhem domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí 45 358,42 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] dne 6.3.2018 uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jen„ Smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy jsou dle čl. I odst. 2 smlouvy obchodní podmínky [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] ke spotřebitelským úvěrům poskytovaným spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice (dále jen„ obchodní podmínky“). Smlouva byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku prostřednictvím jedinečného osobního uživatelského účtu na webových stránkách [právnická osoba] v souladu s čl. čl. 4 obchodních podmínek. Žalovaný doručil [právnická osoba] prostřednictvím webového rozhraní žádost o zaslání nabídky k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Společnost [anonymizováno] následně prověřila totožnost žalovaného, kladně posoudila jeho úvěruschopnost a na základě tohoto zhodnocení mu zaslala nabídku k uzavření smlouvy o úvěru ve formě návrhu textu smlouvy včetně textu obchodních podmínek a dalších součástí smlouvy. Žalovaný potvrdil, že se s textem smlouvy seznámil a vyjádřil svou vůli akceptovat nabídku [právnická osoba] tak, že ve svém uživatelském účtu vložil do příslušného pole unikátní identifikační kód, který mu byl zaslán na telefonní číslo, jež uvedl v rámci registrace, kliknul na příslušnou ikonu a potvrdil, že má zájem být vázán smlouvou o revolvingovém úvěru, čímž došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Na základě Smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému poskytnout neúčelový, bezhotovostní úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč na dobu neurčitou dle čl. II odst. 1-3 smlouvy a žalovaný se zavázal úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně dle čl. IV odst. 1 smlouvy a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru dle čl. IV odst. 2 smlouvy splatit, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Výše minimální pravidelné splátky i celkové dlužné částky je v souladu s čl. V. smlouvy a bodu 9.9. obchodních podmínek sdělována vždy ve výpisu, kterým se rozumí pravidelný soupis částek splatný na základě smlouvy včetně dalších údajů pro účely splácení dluhů. Žalovaný na základě smlouvy o revolvingu čerpal celkem částku ve výši 63 500 Kč. Žalovaný se však dostal do prodlení, když neuhradil ani minimální pravidelnou splátku, právní předchůdce žalobkyně jej vyzval k úhradě dlužných částek formou výpisů, ale žalovaný tak ani přes výzvy neučinil a závazek v plné výši řádně a včas neuhradil, ke dni splatnosti 7.5.2019 činila dlužná jistina úvěru 44 858,42 Kč. 2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Zástupce žalobkyně výslovně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení ústního jednání. Žalovaný byl usnesením soudu ze dne 9.6.2022 vyzván ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jeho osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaný soudu ve stanovené lhůtě nezaslal své vyjádření, jeho souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobkyně a žalovaného. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Podáním ze dne 15.2.2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a proto soud usnesením ze dne 28.4.2022 řízení částečně zastavil co do částky 27 981,79 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p.a. z částky 27 981,79 Kč od 7.5.2019 do zaplacení a co do úroku ve výši 14 099,60 Kč a účelně vynaložených nákladů ve výši 500 Kč. Žalobkyně uvedla, že žalovaný si celkově půjčil částku 63 500 Kč a uhradil částku 42 623,37 Kč platbami v období od 4.4.2018 do 5.5.2019, přičemž v důsledku nedostatku podkladů pro posouzení úvěruschopnosti mění žalobu tak, že nadále požaduje po žalovaném pouze poskytnuté plnění bez právního důvodu ve výši 16 876,63 Kč s příslušenstvím, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou zápůjčky a úhradou žalovaného. 5. Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne 6.3.2018 a 16.4.2018, standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, Obchodními podmínkami, potvrzením o čerpání úvěru, výpisy z účtu, kopií občanského průkazu žalované měl soud prokázáno, že [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] poskytla žalovanému revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 12,5 % z dlužné částky z aktuální výše úvěru nebo alespoň 1 000 Kč, podle toho, která částka je vyšší, splatných vždy k 30. dni v měsíci. Součástí úvěrové smlouvy byly Obchodní podmínky věřitele (dále jen„ podmínky“) a Sazebník věřitele. Žalovaný dne 6.3.2018 čerpal úvěr ve výši 25 000 Kč, dne 16.4.2018 ve výši 3 000 Kč, dne 4.5.2018 ve výši 1 000 Kč, dne 10.5.2018 ve výši 1 100 Kč, dne 25.7.2018 ve výši 5 000 Kč 21.9.2018 ve výši 12 400 Kč, dne 22.11.2018 ve výši 16 000 Kč, který však v souladu se Smlouvou nesplácel, ač mu byly právním předchůdcem žalobkyně jednotlivé splátky vyúčtovány. Ke dni 6.5.2019 byla splatná částka 47 520,82 Kč čerpané jistiny úvěru. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, jak vyplývá z dopisu ze dne 6.5.2020. [právnická osoba], jakožto původní věřitel pohledávek a postupitel uzavřela dne 20.12.2019 smlouvu o postoupení pohledávek se společností [právnická osoba], jakožto postupníkem, tato uzavřela dne 20.12.2019 smlouvu o postoupení pohledávek se žalobkyní, jakožto postupníkem, jak bylo prokázáno smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 20.12.2019 spolu se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, jak měl soud prokázáno dopisem ze dne 6.5.2020. <i>6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>8. Podle § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.</i> <i>9. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 10. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba ve zbývající části, tj. 16 876,63 Kč s úrokem z prodlení z uvedené částky od 7.5.2019 do zaplacení, je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným, došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy ve smyslu citovaného ustanovení § 2395 o.z., na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 63 500 Kč. Povinností žalovaného pak bylo ve sjednané lhůtě zapůjčené finanční prostředky vrátit. Žalovaný uhradil pouze částku 42 623,37 Kč. Žalovaný však neprokázal, že by uhradil dluh ve zbývajícím rozsahu dlužné jistiny, a proto mu soud uložil zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 876,63 Kč, která se stala splatnou dne 6.5.2019, společně s úrokem z prodlení z dlužné jistiny, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení, je v souladu s ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a nařízení vl. č. 351/2013 Sb. povinen uhradit i úroky z prodlení. 11. V dané věci měl žalovaný převážný úspěch, když žalobkyně podala žalobu pro částku 44 858,42 Kč s příslušenstvím, tuto následně částečně co do částky 27 981,79 Kč s příslušenstvím vzala zpět. Žalovaný by tak dle § 142 odst. 2 o.s.ř. měl nárok na náhradu nákladů řízení jako procesně převážně úspěšný účastník, avšak z obsahu spisu je zřejmé, že žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. (výrok II.) 12. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. třídenní.