11 C 263/2018-241 — Okresní soud v Pardubicích

Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 30. 11. 2018 se domáhaly proti původnímu žalovanému [jméno] [příjmení] zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku parcelní [číslo] v k.ú. [anonymizováno] a k pozemku stavební parcelní [číslo] v k.ú. [anonymizováno]. Původní žalovaný v průběhu řízení převedl darovací smlouvou svůj podíl na předmětných nemovitostech na žalovanou. V odůvodnění žaloby bylo uvedeno, že dohoda o vypořádání předmětných nemovitostí není možná, původní žalovaný se odmítal podílet na jakýchkoli nákladech, o nemovitost neprojevuje žádný zájem. Žalobkyně uvedly, že v nemovitosti bydlí, jsou většinovými spoluvlastníky nemovitosti, nemovitosti udržují v provozu, podílejí se na údržbě. Namítaly, že žalovaná předmětnou nemovitost neužívala, nemá k ní žádný zvláštní vztah. Žalobkyně navrhovaly zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví tak, že nemovitosti budou přikázány do jejich výlučného vlastnictví a žalované vyplatí na vypořádací podíl částku 400 000 Kč. Současně uvedly, že při stanovení vypořádacího podílu vycházely z určení obvyklé ceny nemovitostí vypracované [právnická osoba] [právnická osoba], která stanovila cenu nemovitostí ve výši 1 600 000 Kč. Při jednání soudu dne 11.5.2022 žalobkyně uvedly, že nemají žádnou možnost jiného náhradního bydlení než v předmětných nemovitostech, žalobkyně b) má k předmětné nemovitosti silnou citovou vazbu, neboť tuto pomáhala budovat, opravovat a s žalobkyní a) ji společně spravují, proto jim svědčí větší právo na získání předmětných nemovitostí. Současně uvedly, že mají připravené finanční prostředky na vypořádací podíl pro žalovanou. Původní žalovaný souhlasil se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem, požadoval jejich přikázání do svého výlučného vlastnictví s tím, že žalobkyni a) vyplatí částku 800 000 Kč a žalobkyni b) částku 400 000 Kč. Uvedl, že žalobkyně opakovaně vyzýval, aby mu umožnily přístup do nemovitosti a předaly klíče, tomu však nevyhověly. Tvrdil, že má k předmětným nemovitostem osobní citový vztah, neboť dům stavěl se svým otcem a prožil tam část svého života, z tohoto důvodu nabízel žalobkyním odkoupení nemovitostí s tím, že by to vyřešilo bytový problém jeho a jeho dvou dětí. Podáním ze dne 15.1.2019 žalovaná, která nastoupila do řízení na místo původního žalovaného, opakovaně uvedla, že její otec předmětnou nemovitost stavěl, má k ní osobní vztah a proto by v nemovitosti mohl společně s ní a její budoucí rodinou strávit klidné stáří. Žalovaná se zcela ztotožnila s vyjádřením původního žalovaného, když odmítala tvrzení, že by její otec o nemovitost neprojevoval žádný zájem, neboť žalobkyně žádal o umožnění přístupu do nemovitosti a předání klíčů a současně sdělovala, že by přikázání nemovitostí do jejího výlučného vlastnictví vyřešilo její bytový problém i bytový problém jejího otce. Žalovaná dále uvedla, že ona i její otec odmítli nabídku žalobkyň na vypořádací podíl ve výši 400 000 Kč, neboť určení obvyklé ceny [právnická osoba] [právnická osoba] považuje za podhodnocený. Při jednání soudu dne 17.6.2020 žalovaná namítala, že ze znaleckého posudku, který předložila je zřejmé, že péče o nemovitost ze strany žalobkyň nebyla patřičná, proběhly bourací práce bez souhlasu čtvrtinového spoluvlastníka. Současně uvedla, že nemovitosti užívali v celém rozsahu bez náhrady žalované či původnímu žalovanému. Podáním ze dne 26.3.2022 (č.l. 185) žalovaná uvedla, že znalecký posudek zpracovaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení] je správný a úplný, stejně tak jako znalecký posudek pana [jméno] [jméno], přičemž k datu vyjádření tyto posudky nejsou zpracované v souladu se zákonem o znalcích a neodpovídají tak ceně předmětných nemovitostí v místě a čase. Žalovaná považuje žalobkyněmi předložený znalecký posudek pana [jméno] [příjmení] za zmanipulovaný, který de facto žádným znaleckým posudkem není. Při jednání soudu dne 11.5.2022 obecný zmocněnec žalované sdělil, že žalovaná si musela v mezidobí vyřešit bytovou situaci, je ve vysokém stupni těhotenství a bydlí v současné době v pronajatém bytě. Mezi účastníky bylo nesporné, že jsou spoluvlastníky nemovitostí, a to pozemku parc. [číslo] v k.ú. [anonymizováno] a pozemku st. [číslo] se stavbou – objektem k bydlení [adresa] v k.ú. [anonymizováno] na [list vlastnictví] pro k.ú. [územní celek], a to žalobkyně a) v rozsahu ½, žalobkyně b) v rozsahu ¼ a žalovaná v rozsahu ¼ po svém otci [jméno] [příjmení] dle darovací smlouvy ze dne 25.1.2019, a že účastníci mají zájem na zrušení spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem. Mezi účastníky zůstalo sporné, kdo zůstane vlastníkem či spoluvlastníkem předmětných nemovitostí, jaká je obvyklá cena předmětných nemovitostí a jaká bude výše vypořádacího podílu na podílovém spoluvlastnictví. Z internetového výpisu z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že k datu 30.11.2018 byla žalobkyně a) [celé jméno žalobkyně] spoluvlastnicí předmětných nemovitostí ve výši ½ a žalobkyně b) [celé jméno žalobkyně] a původní žalovaný [příjmení] [příjmení] spoluvlastníky každý ve výši ¼. Výpisem z katastru nemovitostí k datu 25.3.2019 bylo prokázáno, že žalovaná [celé jméno žalované] se stala podílovou spoluvlastnicí předmětných nemovitostí v rozsahu ¼ dle darovací smlouvy ze dne 25.1.2019. Určením obvyklé ceny nemovitostí [právnická osoba] [právnická osoba] ze dne 25.10.2018 bylo prokázáno, že tato stanovila cenu předmětných nemovitostí částkou 1 600 000 Kč. E-mailovou korespondencí mezi právní zástupkyní žalobkyň a obecným zmocněncem žalované bylo prokázáno, že účastníci se snažili řešit spor mimosoudní cestou. Znaleckým posudkem [číslo] 2020 zpracovaným [jméno] [příjmení] dne 4.5.2020 na žádost žalobkyně a) bylo prokázáno, že obvyklá cena předmětných nemovitostí byla k datu 29.4.2020 stanovena částkou 1 750 000 Kč. Znaleckým posudkem o ceně obvyklé [číslo] 2020 zpracovaným [jméno] [jméno] dne 28.5.2020 na žádost žalované bylo prokázáno, že obvyklá cena předmětných nemovitostí byla k datu 10.3.2020 stanovena částkou 3 200 000 Kč. Znaleckým posudkem [číslo] zpracovaným [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 31.10.2020 na žádost soudu bylo prokázáno, že obvyklá cena předmětných nemovitostí byla stanovena částkou 3 000 000 Kč, a to porovnávací metodou. Doplněním znaleckého posudku ze dne 28.7.2022 znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] provedla aktualizaci obvyklé ceny k uvedenému datu, přičemž obvyklou cenu aktualizovala na částku 4 800 000 Kč porovnávací metodou. Ve znaleckém posudku uvedla, že byla hodnocena poloha, celkový stav provedení a vybavení viditelné z venku, příslušenství předmětných nemovitostí, velikost domu, typ domu, když uvedla, že v současné době se poměrně razantně zvyšují úrokové sazby hypoték, roste inflace a ceny energií a v závislosti na těchto faktorech dochází k poklesu poptávky po nákupu vlastních nemovitostí k bydlení. Současně znalkyně zohlednila nutnost nákladů na uvedení 1. nadzemního podlaží do stavu přiměřeného k bydlení. Výslechem znalkyně bylo prokázáno, že při zpracování znaleckého posudku byla použita porovnávací metoda, kdy bylo použito 5 porovnávaných nemovitostí, které se nacházejí velmi blízko oceňované nemovitosti a z jednotlivých koeficientů uvedených ve znaleckém posudku jsou zřejmé stavy porovnávaných nemovitostí, tedy pokud je koeficient větší než 1, je nemovitost v lepším stavu a naopak pokud je koeficient menší než 1, je nemovitost ve stavu horším. Porovnávané nemovitosti byly posuzovány pouze z pohledu zvenku, neboť znalkyně do nich neměla přístup, byly tak hodnoceny provedení a vybavení viditelné zvenku i celkový stav nemovitostí. Znalkyně vypověděla, že stav předmětné nemovitosti je dán způsobem užívání a běžným opotřebením, např. zatékání do verandy je způsobeno špatnou údržbou. Výpisem z účtu žalobkyně b) za duben 2022 u [příjmení] [příjmení] bylo prokázáno, že konečný zůstatek na účtu činí 1 104 860,56 Kč. Soud neprováděl navrhované výslechy žalobkyň ani svědka [jméno] [příjmení], ani revizní znalecký posudek, neboť tyto navrhované důkazy považoval s ohledem na své závěry i provedené dokazování za nadbytečné. <i>Podle § 1140 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.</i> <i>Podle § 1141 odst. 2 o.z. spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.</i> <i>Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.</i> <i>Podle § 1447 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věcí ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen