15 C 104/2022-28 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se proti žalovanému domáhal zaplacení dlužného pojistného v částce 3 175,53 Kč, poplatku za upomínku před zánikem pojištění v částce 200 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužného pojistného za dobu od 18. 6. 2020 do zaplacení. Dále se domáhal zaplacení dlužného pojistného v částce 3 471,17 Kč, poplatku za upomínku před zánikem pojištění v částce 200 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužného pojistného za dobu od 14. 9. 2020 do zaplacení. 2 Tvrdil, že účastníci uzavřeli pojistné smlouvy [číslo] [číslo] kterými bylo v obou případech sjednáno pojištění vozidla. U smlouvy [číslo] eviduje žalobce dluh žalovaného na pojistném za období od 17. 3. 2020 do 6. 7. 2020, kdy pojištění trvalo, a to ve výši 3 175,53 Kč. U smlouvy [číslo] eviduje žalobce dluh žalovaného na pojistném za období od 13. 6. 2020 do 2. 10. 2020, kdy pojištění trvalo, a to ve výši 3 471,17 Kč. 3 K žalobě se žalovaný přes výzvu soudu nevyjádřil. 4 Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání, v souladu s § 115a občanského soudního řádu, neboť byly splněny veškeré zákonem předpokládané podmínky pro tento postup. 5 Soud žalobě vyhověl a to z následujících důvodů. Žalobce prokázal sjednání shora uvedených pojistných smluv. Obě tyto smlouvy soud shledal jako platné (splňují náležitosti dle § 2758 a násl. občanského zákoníku). Prokázána byla u každé ze smluv rovněž tvrzená výše lhůtního pojistného. Žalovaný i přes výzvu soudu netvrdil žádné skutečnosti, které by žalobou uplatněný nárok jakkoli oslabovaly. Proto mu soud v souladu s § 2782 občanského zákoníku uložil povinnost zaplatit žalobci dlužné pojistné ve shora uvedené výši, spolu se shora specifikovaným úrokem z prodlení, jehož výše vychází z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., dále pak ze splatnosti pojistného a výše dlužného pojistného. V období, za něž je úrok z prodlení požadován, je žalovaný v prodlení se splněním dlužného pojistného. 6 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. l občanského soudního řádu. Soud ve věci aplikoval § 14b odst. 1 vyhlášky číslo 177/1996 Sb., ve znění platném ke dni zahájení řízení (dále jen„ vyhláška“). Jde totiž o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Přiznal žalobci, který měl v řízení plný úspěch, proti žalovanému právo na náhradu nákladů, představovaných soudním poplatkem 400 Kč, odměnou advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky v rozsahu 3 x 200 Kč za převzetí zastoupení advokátem a sepis žaloby, odeslanou upomínku, paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 vyhlášky, za výše specifikované úkony, 3x po 100 Kč a dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a paušálních náhrad. Zástupce žalobce je totiž plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu). Náhrada nákladů řízení žalobci náleží, neboť vyhověl požadavkům ustanovení § 142a občanského soudního řádu tím, že žalovanému před podáním žaloby před podáním návrhu na zahájení řízení odeslal výzvu k plnění sepsanou advokátem (tj. předžalobní upomínku). 7 Lhůty k plnění vycházejí z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.