15 C 320/2021-47 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se proti žalované domáhal následujícího plnění: a) částky 99 039,57 Kč představující dluh na jistině úvěru (dále v odůvodnění v souhrnu i jen„ jistina“), b) poplatků ve výši 702 Kč, c) úroku z prodlení v zákonné výši za dobu od 22. 12. 2020 do zaplacení (za dobu do 14. 1. 2021 kapitalizovaného částkou 372,59 Kč), d) úroku ve výši sjednané ve smlouvě (15,99 % ročně) z jistiny popsané pod písm. a) tohoto bodu odůvodnění, a to za dobu od 22. 12. 2020 do zaplacení (za dobu do 14. 1. 2021 kapitalizovaného částkou 9 340,63 Kč). 2 Tvrdil, že [právnická osoba] poskytla jako úvěrující žalované jako úvěrované na základě smlouvy číslo z 19. 2. 2020 (dále v odůvodnění i jen„ smlouva“) úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaná úvěr čerpala a zavázala se jej zaplatit spolu s úrokem a sjednanými poplatky. Své povinnosti však neplnila, proto úvěrující úvěr 21. 12. 2020 zesplatnil. 3 Dále žalobce tvrdil, že výše specifikované pohledávky za žalovanou nabyl od úvěrujícího smlouvou o postoupení pohledávek. 4 Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila. 5 Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání, neboť k tomu byly splněny předpoklady dle § 115a občanského soudního řádu. 6 Žalobce prokázal smlouvou shora uvedenou skutkovou verzi ohledně sjednání úvěru, ujednání o úrocích, poplatcích a vrácení úvěru ve splátkách. 7 Dle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8 Dle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9 Dle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 10 Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 11 Dle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 12 Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Jelikož jednou ze smluvních stran byla spotřebitelka, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. 13 Poskytovatel úvěru je dle tohoto předpisu povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr; vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. 14 V souzené věci z předložených listin vyplývá, že úvěrující před podpisem smlouvy o úvěru se zabýval otázkou schopnosti žalované v budoucnu dostát závazkům ze smlouvy o úvěru dostatečným způsobem. 15 Smlouvu o úvěru soud posoudil jako platnou. 16 Po provedeném dokazování soud žalobě vyhověl, pokud jde o požadavek na zaplacení jistiny, úroku z jistiny, poplatků. Požadovaná plnění jsou po právu dle smlouvy a dle § 2395 občanského zákoníku (vrácení úvěru, zaplacení poplatků, úroku) a § 1970 občanského zákoníku (zaplacení úroku z prodlení), v návaznosti na prodlení žalované se splácením sjednaných splátek v rozsahu převyšujícím zákonný rámec pro odstoupení od smlouvy a zesplatnění dle § 2394 občanského zákoníku. 17 Úroky byly ve smlouvě sjednány ve výši, kterou soud považuje za úplatu přiměřenou vzhledem k výši úvěru a délce poskytnutí peněz (přiměřeně k tomu i viz § 1802 občanského zákoníku). 18 Právo na úroky z prodlení je vedle úroků dáno, neboť úrok z prodlení je zákonnou sankcí pro případ prodlení dlužníka s placením peněžitého plnění a úrok vyjadřuje cenu zapůjčených peněz placenou i v případě řádného dodržování smlouvy. 19 Soudem přiznané požadavky nejsou v rozporu s § 168 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 20 Přiznaná plnění pak náleží žalobci, jako aktuálnímu věřiteli (§ 1879 a násl. občanského zákoníku), který nabyl pohledávku na základě výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávky. 21 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Úspěšnému žalobci náleží právo na náhradu nákladů účelně vynaložených 22 Za účelně vynaložené pokládá soud u žalobce následující náklady: a) zaplacený soudní poplatek 3 990 Kč, b) odměnu advokáta dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. (dále i jen vyhláška) v rozsahu 2x 5 100 Kč za převzetí zastoupení advokátem a sepis žaloby, c) odměnu ve výši 2 550 Kč za odeslanou upomínku dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky, d) paušální náhradu hotových výdajů advokáta dle § 14 vyhlášky, za výše specifikované úkony, čili 3x po 300 Kč. <i>(přiznána nebyla odměna za podání, v němž se žalobce na základě výzvy soudu vyjadřoval k posouzení úvěruschopnosti žalované, neb ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru měly být skutečnosti v podání obsažené již součástí žaloby, neboť jde posouzení úvěruschopnosti je zákonnou povinnosti úvěrujícího)</i> 23 Dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu pak žalobci náleží i náklady představované daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad. Zástupkyně žalobce je totiž plátcem této daně. 24 Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupkyně žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu). 25 Náhrada nákladů řízení žalobci náleží, neboť vyhověl požadavkům ustanovení § 142a občanského soudního řádu tím, že žalované před podáním žaloby odeslal na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku). 26 Lhůty k plnění vycházejí z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.