15 C 90/2022-28 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se domáhal zaplacení částky 1 516 Kč (1 500 Kč přirážka + 16 Kč jízdné) s tvrzením, že žalovaná cestovala 2. 10. 2020 veřejným dopravním prostředkem v [obec]. Jeho provozovatelem je Dopravní podnik [územní celek], [anonymizováno] (dále v odůvodnění i jen jako„ postupitel“), který mu předmětnou pohledávku postoupil. Dále tvrdil, že žalovaná se při přepravní kontrole nevykázala platnou jízdenkou, ani nezaplatila v plném rozsahu jízdné a požadovanou přirážku. Jako příslušenství požadoval úrok z prodlení v zákonné výši za dobu uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku. 2 Nezletilá žalovaná se k žalobě vyjádřila prostřednictvím zákonné. Ta uvedla, že žalovaná má zakoupenu roční jízdenku. O jízdě bez jízdenky jí dcera nic neřekla. Pokud žalobce tvrdí, že dceři adresoval předžalobní upomínku, tak pokud ji zaslal, tak na špatnou adresu, která neexistuje ([adresa žalované]). 3 Soud ve věci nařídil jednání na 2. 5. 2022. Žalobce se z jednání omluvil, zákonná zástupkyně žalované se k jednání nedostavila bez omluvy. 4 Zápisem o provedené přepravní kontrole předloženým žalobcem bylo prokázáno, že žalovaná cestovala shora uvedeného dne na lince městské hromadné dopravy provozované předchůdcem žalobce bez platné jízdenky, prokázala se občanským průkazem a do zápisu byla zaznamenána adresa [adresa žalované]. Žalobce rovněž prokázal smluvními přepravními podmínkami předchůdce, že v době porušení přepravních podmínek žalovanou byla výše přirážky a jízdného stanovena shora uvedenými částkami. Z oznámení o postoupení pohledávek obsahujícího současně předžalobní upomínku byla zjištěno, že žalobce na něm u žalované uvedl adresu [adresa žalované]. 5 Žalobě bylo za použití § 2550 občanského zákoníku a § 18a odst. 2 písm. c) zákona číslo 111/1994 Sb. o silniční dopravě, ve znění platném ke dni skutku a § 37 odst. 5 písm. b) zákona číslo 266/1994 Sb. o drahách v plném rozsahu vyhověno. Soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci jako současnému věřiteli (na základě předložené postupní smlouvy uzavřené dle § 1879 občanského zákoníku) jízdné s požadovanou přirážkou (jejíž výše nepřekračuje zákonný rámec v době jízdy) a úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 1970 občanského zákoníku. V období, za něž je úrok z prodlení požadován, je žalovaná v prodlení. Je bez významu s ohledem na znění Smluvních přepravních podmínek předchůdce žalobce, zda žalované byla či nebyla doručena upomínka. Její prodlení nastalo už tím, že přirážku neuhradila ve lhůtě těmito podmínkami stanovené, kdy navíc mohla dosáhnout výrazného snížení přirážky. 6 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. l občanského soudního řádu ve spojení s § 142a občanského soudního řádu. Žalobce v řízení neprokázal odeslání předžalobní výzvy. Na jím předložené výzvě je chybně (v rozporu se zápisem o přepravní kontrole) uvedena adresa žalované. Doklad k odeslání této výzvy na správnou adresu žalobce nenabídl a to byl důvod, proč soud realizoval jednání, při němž žalobce s ohledem na obranu žalované hodlal poučit dle § 118a občanského soudního řádu. Neúčastí na jednání se žalobce sám možnosti být poučen zbavil. Tedy mu soud i přes úspěch ve věci nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. 7 Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení lhůty delší.